Asociace českých a moravských nemocnic vznikla v roce 1991 pod názvem Asociace nemocnic středního a malého typu ČR. Od roku 1995 existuje pod současným názvem jako zájmové sdružení 130 nemocnic a dalších zdravotnických zařízení. S cílem hájit a prosazovat zájmy svých členů zastupuje nemocnice krajů, měst i soukromé nemocnice.
období | kumulovaně v Kč | srovnání s rokem 2010 |
leden | 16 316 404 324 | 101,75 % |
únor | 34 760 245 636 | 101,88 % |
březen | 52 605 824 188 | 102,92 % |
duben | 69 522 943 551 | 100,6 % |
květen | 87 814 843 963 | 102,3 % |
červen | 107 540 107 311 | 102,77 % |
červenec | 123 637 042 528 | 101,31 % |
srpen | 142 519 868 768 | 102,33 % |
září | 160 392 099 791 | 101,36 % |
říjen | 177 622 330 331 | 102,29 % |
listopad | 196 289 430 856 | 102,27 % |
prosinec | 215 571 885 375 | 101,35 % |
Výběr pojistného za rok 2011 vzrostl oproti stejnému období roku 2010 o 2,86 mld. Kč.
Prvé modelace úhrad nemocnicím provedené podle upraveného návrhu úhradové vyhlášky ukazují zmírnění propadu úhrad oproti původnímu návrhu vyhlášky.
Nominální úhrady
Přesto v roce 2012 by podle takto vydané vyhlášky byly sníženy nominální úhrady nemocnicím na pouhých 99 % úhrad roku 2010. Zařízením následné péče by nominální úhrady vzrostly na 101 % roku 2010.
V porovnání s rokem 2011 by byl propad nemocnic na 98 - 99 % a zařízení následné péče na 99 % finančních prostředků na poskytování zdravotní péče.
Reálné úhrady
Při započtení kumulativní inflace a vlivu zvýšení DPH by reálné úhrady nemocnic dosahovaly pouze 91,2 % a zařízení následné péče 93,2 % roku 2010.
V porovnání s rokem 2011 by byl propad nemocnic na 93,7 – 94,7 % a zařízení následné péče na 94,7 % finančních prostředků na poskytování zdravotní péče.
Pokud bude úhradová vyhláška pro rok 2012 vydána v podobě již předané Legislativní radě vlády, bude znamenat jednoznačně omezení poskytování zdravotní péče ve většině nemocnic ČR.
Naprosto nepřipadá v úvahu naplnění závazku státu zvýšit platy lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků o 10 % ani o ministrem zdravotnictví navrhovaných 6,25 %. Naopak, bude problém udržet stávající platy.
Prvá zveřejněná verze návrhu úhradové vyhlášky na rok 2012 vyvolala vlnu nespokojenosti prakticky všech segmentů poskytovatelů zdravotní péče. Ministerstvo zdravotnictví k návrhu obdrželo desítky stran připomínek od asociací nemocnic, většiny sdružení ambulantních specialistů, zástupců komplementu, domácí péče a dalších.
AČMN se souhlasem ostatních skupin poskytovatelů požádala náměstka Ing. Noska dopisem ze dne 7.12.2011 o společné vypořádání připomínek všech segmentů. Odpovědi na dopis ani jiné reakce se však nedočkala.
Zato včera sdělovací prostředky informovaly o tom, jakých změn by po předchozí kritice měla doznat úhradová vyhláška. Jde o zajímavý způsob vypořádání připomínek. Připomínky nejsou vypořádány s účastníky připomínkového řízení z řad zdravotnických organizací, ale s novináři!
Přitom již na 9.12.2011 bylo na MZ svoláno vypořádání připomínek z meziresortního připomínkového řízení. Vypořádány byly určitě závažné připomínky ministerstva zemědělství, školství, kultury a jistě i ministerstva zahraničí k úhradám pro zdravotnická zařízení. Jen k pozvání zdravotníků asi odvaha chyběla.
Ministr Heger několikrát zdůraznil, jak se úhradová vyhláška bude připravovat ve spolupráci se zdravotníky, jak se na její přípravě budou přímo podílet.
Inu, nezbývá než vyčkat na výsledky této poněkud jednostranné spolupráce.
Hegerovo ministerstvo připravuje kompromisní podobu úhradov vyhlášky - www.zdn.cz
v ústavní péči navržený způsob úhrady přinese zdravotním pojišťovnám cca 10 % nárůst nákladů
Stanovisko SZP ČR k návrhu úhradové vyhlášky
AČMN – pokles úhrad vlivem úhradové vyhlášky přes 20 % při započtení inflace a zvýšené DPH. Fakultní nemocnice – stomilionové propady. SZP – 10 % nárůst.
O čem to svědčí? Buď zdravotní pojišťovny nadsazují, aby ubránily návrh vyhlášky, který jim vyhovuje. Nebo složitá vyhláška umožňuje vypočíst úhradu s rozdíly plus mínus 30 % ?
Nebylo by divu, když různé subjekty dojdou k rozdílným výsledkům výpočtu podle vyhlášky, která na 70 stránkách právního textu obsahuje ještě 23 vzorců se 48 proměnnými.
A podle toho se má platit ?
"Provedli jsme propočty dopadů vyhlášky a vyšlo nám, že ztráta je na každou fakultní nemocnici od 100 do 200 milionů korun a u některých i více," říká předsedkyně Asociace nemocnic Jaroslava Kunová. "Šetřit se dá už jen na lécích nebo na zdravotnických materiálech," dodává.
V Motole odhadují, že jim nová pravidla pro úhrady z pojišťoven seberou čtvrt miliardy korun. O stejnou částku má podle výpočtů přijít brněnská fakultní nemocnice, ta ostravská přijde "jen" o 150 milionů korun. To všechno přesto, že ministerstvo tvrdí, že nemocnice dostanou příští rok na léčbu a provoz o tři procenta více.
"Máme spočítáno, že náš minus bude kvůli vyšší DPH, růstu platů a nižším úhradám v ambulantním sektoru v řádu několika set milionů korun. Neumím si představit, že bychom přežili, pokud by se to ještě zhoršilo," řekl Roman Prymula, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové. Dodal, že doufá, že ministerstvo zdravotnictví ještě do konce roku zapracuje připomínky nemocnic.
Motolská nemocnice: Heger nám bere miliony - www.tribune.cz
Hegerovy škrty nás pošlou do červených čísel - www.ihned.cz
Ministerstvu zdravotnictví bylo dnes předáno 6 stran připomínek AČMN k návrhu úhradové vyhlášky.
Na základě modelací v řadě nemocnic byly upřesněny dopady toho, kdyby úhradová vyhláška byla v této podobě skutečně vydána. Úhrady nemocnicím by se v roce 2012 oproti letošnímu roku snížily na pouhých 81,8 – 79 %. U zařízení následné péče by to bylo snížení na 88,3 %.
Nejvážnější však je, že taková vyhláška by zcela přesunula rozhodování o výši úhrad na zdravotní pojišťovny. Nemocnice jsou totiž financovány zálohově a vyúčtování péče poskytnuté podle vyhlášky proběhne až v polovině roku 2013. Pro rok 2012 vyhláška stanoví, že zdravotní pojišťovna může zdravotnickému zařízení poskytnout měsíční předběžnou úhradu. Může, ale nemusí. Tím úhradová vyhláška pro rok 2012 nestanoví vůbec nic. Není-li to omyl, je to vrchol alibismu ministerstva zdravotnictví.
Z plánovaného propadu úhrad vyplývá, že nepřipadá v úvahu splnění závazku státu zvýšit platy zdravotnickým pracovníkům. Naopak, v řadě nemocnic se budou snižovat. Pokud rušením nemocnic nepřijdou přímo o práci. Chce-li stát vyvolat sociální konflikt, jaký české zdravotnictví ještě nepoznalo, je na nejlepší cestě.
Chudák pacient.
Ministrem L. Hegerem avizované navýšení úhrad nemocnicím na 102 – 103 % naprosto neodpovídá skutečnosti.
Předběžná modelace úhrad ukázala, že jen lůžková péče hrazená podle DRG může dosáhnout 98 – 100 % úhrady roku 2010.
V ostatních oblastech péče poskytované nemocnicemi by došlo k výraznému poklesu. V ambulantní péči na 80 – 87 % úhrady roku 2010. Ambulance přitom zajišťují 1/3 – 1/2 celkových úhrad.
Následná péče by dosáhla pouhých 96 % nominálních úhrad roku 2011.
Pro téměř 40 % pacientů vyžadujících dialýzu by nebyla zajištěna péče. To by pro ně mělo fatální následek.
Ještě katastrofičtěji dopadají úhrady v reálném vyjádření, tj. při započtení inflace za roky 2010 – 2012 (kumulativně 6,2 %) a dopadů zvýšené DPH (2 %). Reálná hodnota úhrady nemocnicím by se snížila až o 24,2 % úhrady roku 2011. U následné péče by to bylo snížení až o 12,2 %.
Dopady na pacienty by byly nepředstavitelné.
Proto AČMN bude požadovat na ministrovi Hegerovi zásadní přehodnocení koncepce vyhlášky.
Konsternace první
Nikde není vidět slibované 102 – 103 % zvýšení úhrad nemocnicím. Proti roku 2011 úhrady ambulancím sníženy o 2 % na platy lékařů, laboratořím o 7 %, radiodiagnostice o 9 %, mechanismus úhrady akutní péče neposkytuje pevný bod k určení, zda se úhrady zvyšují nebo snižují.
Konsternace druhá
Úhrady následné péče nejen nezvýšeny na 102 – 103 %, ale stanovením paušální sazby za ošetřovací den na 100 % roku 2010 fakticky sníženy o 4 %. Tato sazba nezahrnuje navýšení úhrady na platy lékařů a sester.
Konsternace třetí
Úhrady akutní i následné péče nezahrnují navýšení úhrad na platy lékařů a sester. Tím se snižují oproti roku 2011 o 4 %.
Konsternace čtvrtá
Přes osobní ujištění ministra L. Hegera předběžné měsíční úhrady nejsou stanoveny přesným a nesporným výpočtem. Formulace, že „zdravotní pojišťovna může“ poskytnout předběžnou úhradu znamená, že také nemusí. Formulace, že zdravotní pojišťovna „stanoví“ (sama!) výši předběžné úhrady, odporuje zákonu i uzavřeným smlouvám.
Konsternace pátá
Nejsou zohledněny 2 % nárůst DPH a 6,2 % inflace za období 2010 – 2012.
Konsternace šestá
Vše dohromady ukazuje na pokles reálných úhrad o 11 – 12 %.
období | kumulativně v Kč | srovnání s rokem 2010 |
leden | 16 316 404 324 | 101,75 % |
únor | 34 760 245 636 | 101,88 % |
březen | 52 605 824 188 | 102,92 % |
duben | 69 522 943 551 | 100,60 % |
květen | 87 814 843 963 | 102,30 % |
červen | 107 540 107 311 | 102,77 % |
červenec | 123 637 042 528 | 101,31 % |
srpen | 142 519 868 768 | 102,33 % |
září | 160 392 099 791 | 101,36 % |
říjen | 177 622 330 331 | 102,29 % |
listopad | 196 289 430 856 | 102,27 % |
Výběr pojistného za rok 2011 vzrostl oproti stejnému období roku 2010 o 4,35 mld. Kč.
Dne 28.11.2011 se konalo mimořádné Shromáždění delegátů AČMN svolané k projednání návrhu úhradové vyhlášky a postupu vůči snahám zdravotních pojišťoven o rušení nemocnic.
Shromáždění se jako hosté zúčastnili zástupci zdravotních pojišťoven, odborových organizací ve zdravotnictví a Asociace krajských nemocnic. Ministr zdravotnictví L. Heger se omluvil. Nedostavil se ani náměstek ministra P. Nosek, který účast přislíbil.
Kriticky delegáti přijali také skutečnost, že ani do konce svého jednání neobdrželi text návrhu úhradové vyhlášky pro rok 2012, ačkoliv byl ministrem i náměstkem přislíben.
Kriticky se vyslovili k dosud známým základním parametrům návrhu úhradové vyhlášky. Konstatovali, že zvýšení nominálních úhrad pouze lůžkové péči o 103 % proti roku 2010 znamená snížení výše úhrad nemocnicím proti roku 2011. Vlivem zvýšené DPH a očekávané inflace dojde k značnému snížení reálných úhrad. Za této situace v nemocnicích AČMN nepřipadá v úvahu státem slíbené zvýšené platů zdravotnických pracovníků a nebude možné zachovat rozsah a kvalitu poskytované péče.
AČMN zásadně odmítla Memorandum zdravotních pojišťoven z 31.10.2011 a na něm založený postup k omezování nemocniční péče. Vyzvala kraje, města a další subjekty k podpoře „Antimemoranda“, podepsaného již prvními signatáři.
Záznam z tiskové konference AČMN – ČT24:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/211411058311128/
Rozhovor s předsedou AČMN MUDr. Eduardem Sohlichem, MBA pro Radiožurnál
přepis rozhovoru - www.zdn.cz
Místopředseda AČMN MUDr. Ing. Petr Fiala hostem v Hyde-park na ČT24:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10252839638-hyde-park-ct24/211411058081128-hyde-park/
Hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec (ČSSD) se ostře ohradil proti záměrům ministerstva zdravotnictví, které hodlá omezit zdravotní péči v nemocnicích ve Stodu na jižním Plzeňsku a v Rokycanech. Úvaha ministerstva o zrušení nemocnic je podle Chovance zcela nelogická a nepromyšlená.
celý článek - www.regiony24.cz
Současně ÚOHS požádala o ochranu před touto kartelovou dohodou, nedovoleným jednáním soutěžitelů ve shodě a před zneužíváním dominantního postavení zdravotními pojišťovnami.
Městskému soudu v Praze byla podána žaloba na všechny zdravotní pojišťovny, které podepsaly Memorandum o hromadném vypovídání smluv všem nemocnicím. AČMN v zastoupení v ní sdružených nemocnic se u soudu domáhá ochrany před kartelovou dohodou zdravotních pojišťoven a jejími následky.
Podrobná informace bude podána na tiskové konferenci AČMN v pondělí 28.11.2011 v 16.30 hod v hotelu Olšanka, Táboritská 23, Praha 3 .
S velkým odhodláním a razancí se za "svou" nemocnici postavili lidé v Žatci i okolí. Nechtějí věřit, že by se plán pojišťoven na zrušení gynekologie s porodnicí a dětského oddělení mohl stát skutečností.
„Tohle snad už opravdu nemyslí vážně,“ rozčiluje se čtenářka Deníku v internetové diskuzi ke článku, ve kterém náš list informoval o možných plánech zdravotních pojišťoven nepodepsat od roku 2013 smlouvu na péči pro dvě oddělení v žatecké nemocnici. Fakticky by to znamenalo jejich konec.
Postup, kterým se ministerstvo zdravotnictví podpisem Memoranda s pojišťovnami snaží řešit restrukturalizaci, je naprosto nepřijatelný. Je to stejné jako začít stavět dům od podkroví a nemít gruntovní základy. Mediální zkratka, žádnými výpočty nepodložená, byla uchopena a stala se pravdou!? oponuje Jiří Běhounek, předseda Asociace krajských nemocnic.
Není však absolutně jasné, čeho dosáhneme. Chybí jakékoliv propočty, modelace dopadů na dostupnost péče, zohlednění struktury obcí a krajiny. Dokud budou skrývány rozdíly plateb zdravotních pojišťoven (ZP) za stejnou péči poskytovanou v různých typech nemocnic, skrývána snaha vše centralizovat do velkých nemocnic a pod heslem zlepšení dostupnosti, kvality i úrovně nemocniční péče připravit grandiózní přerozdělení peněz ve zdravotním systému, bude hlavním heslem rušení 10 000 lůžek.
Zde nejde o lůžka a pacienty a péči o ně, jde o peníze, které budou bez jakékoliv kontroly na základě nových "smluvních" vztahů rozdělovat úředníci pojišťoven, většinou bez znalosti konkrétních podmínek nebo i s jejich znalostí, ale bez kontroly jejich postupů. Klientelismus a korupce jsou nasnadě a obrana nebude možná.
Svoláno vzhledem k situaci ve zdravotnictví na pondělí 28.11. 2011 do hotelu Olšanka v Praze.
Na jednání jsou pozváni ministr zdravotnictví L. Heger, ředitelé všech zdravotních pojišťoven, Asociace krajů ČR, Asociace krajských nemocnic a zástupci všech odborových organizací ve zdravotnictví.
Předmětem jednání budou úhrady zdravotní péče v roce 2012 a příslušná úhradová vyhláška v návaznosti na závazek státu zvýšit mzdy zdravotníků o 10 %, a zejména postup zdravotních pojišťoven vyjádřený v jejich memorandu z 31.10. 2011.
Součástí jednání bude informace o právních krocích učiněných vůči zdravotním pojišťovnám.
Svaz pacientů ČR vydává stanovisko k Memorandu zdravotních pojišťoven, které tímto způsobem vyhlašují svůj záměr podstatným způsobem zasáhnout do rozsahu a uspořádání nemocniční sítě.
Připojujeme se k námitkám AČMN a vyjadřujeme své podstatné námitky.
Svaz pacientů ČR připomíná rozhodnutí Ústavního soudu, který potvrdil, že za dostupnost veškeré zdravotní péče na území kraje odpovídá v rámci přenesené působnosti kraj s výjimkou péče, za jejíž dostupnost odpovídá přímo stát. Proto je úkolem krajských, případně státních orgánů, aby dbaly o existenci potřebám obyvatelstva odpovídající sítě zdravotnických zařízení. Nemůže to být svěřeno pojišťovnám, které nejsou nadány investiční činností a také by se jako vlastník nemocnice dostaly do střetu zájmů.
Až 240 minut má být minimální dostupnost nemocniční péče v oborech infekční lékařství, oftalmologie, hrudní a cévní chirurgie, popáleninová medicína a dalších podle návrhu nařízení Vlády ČR, připraveného Ministerstvem zdravotnictví. Tedy dvakrát více, než stanoví vojenské předpisy Armády ČR pro válečné podmínky.
Chystá se ČR na válku? Na válku o rušení nemocnic určitě. Tomu mají sloužit vysoce nadhodnocené dojezdové časy, jimiž se mají řídit zdravotní pojišťovny při nasmlouvání nové péče po vypovězení smluv.
Podle takto připraveného nařízení by v ČR stačily 2 nemocnice. Jedna v Čechách, druhá na Moravě.
Proto Rada AČMN v připomínkovém řízení zaujala k návrhu odmítavé stanovisko a AČMN žádá o jeho komplexní přepracování včetně zdůvodnění změn proti nesmírně příznivější současné realitě i bez právního předpisu.
Zdravotní pojišťovny podepsaly Memorandum, v němž deklarují společný zájem všech pojišťoven v oblasti restrukturalizace a redukce lůžkového fondu poskytovatelů zdravotní péče a v němž oznamují záměr ukončit nebo vypovědět smlouvy se všemi nemocnicemi a uzavírání nových smluv provádět koordinovaně.
Memorandum zdravotních pojišťoven
Vážený pane ministře,
včera a dnes prezentovala média informaci o výsledcích jednání Vašeho náměstka pana Petra Noska s pojišťovnami, jehož výsledkem bylo podepsání Memoranda zdravotních pojišťoven o restrukturalizaci a redukci lůžkového fondu – nemocničních lůžek, které svým obsahem je bezprecedentním zásahem do systému veřejného zdravotnictví ČR a v historii ČR od roku 1991 nemá obdoby.
Na úterý 8.11.2011 je svoláno mimořádné zasedání Rady AČMN, na němž bude zhodnocena situace a projednán další postup AČMN.
V den zasedání Rady se uskuteční jednání AČMN s LOK-SČL, OSZSP ČR a POUZP, na němž bude AČMN informována o připravovaných protestních akcích odborových organizací. Již předtím proběhne jednání s Asociací krajských nemocnic.
Po jednání s odbory se uskuteční jednání AČMN s ministrem zdravotnictví L. Hegerem, na němž se měly projednávat především úhrady pro rok 2012 v souvislosti s 10 % zvýšením platů a zvýšením DPH. Nyní bude po ministrovi žádáno i vysvětlení účasti MZ na kartelové dohodě zdravotních pojišťoven, dotýkající se především nemocnic sdružených v AČMN.
31.10.2011
Zdravotní pojišťovny podepsaly Memorandum, v němž deklarují společný zájem všech pojišťoven v oblasti restrukturalizace a redukce lůžkového fondu poskytovatelů zdravotní péče. Deklarovaly, že jednotlivé navrhované postupy jsou v souladu se strategií Ministerstva zdravotnictví. Za ministerstvo Memorandum podepsal jako signatář (nikoli účastník) náměstek ministra Ing. P. Nosek.
Přijetí Memoranda vyvolává potřebu konstatovat zejména následující:
- Proč je nutné další memorandum, když není shoda na plnění těch dosavadních? Nemá nové memorandum vyvážit to podepsané s lékaři a sestrami? Nebo místo plnění závazku státu zvýšit platy o 10 % hrozit ztrátou místa v důsledku rušení lůžek a nemocnic?
- Ministerstvo zdravotnictví přímo řídí 1/3 lůžek v celé ČR. Potřebuje memoranda k tomu, aby rušilo lůžka ve svých nemocnicích? Nebo je záměrem rušit především nemocnice v regionech?
- Za zajištění zdravotní péče na svém území ze zákona odpovídají kraje. Není postup ministerstva a zdravotních pojišťoven zasahováním do odpovědnosti krajů?
- Podle Ústavy ČR stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem (Čl. 101 odst. 4). Žádný zákon ministerstvu neumožňuje iniciovat a povzbuzovat k hromadnému vypovídání smluv.
- Jsou to zdravotní pojišťovny, které by měly rozhodovat v kterém městě bude či nebude nemocnice? Neměly by o síti nemocnic rozhodovat přinejmenším volení reprezentanti voličů, hlasů zastupitelstev krajů a měst? Vždyť zdravotní pojišťovny nikdo nevolil.
- Dohoda o hromadném vypovídání smluv všem nemocnicím je nebývalý zásah do hospodářské soutěže. Bude ke zvážení, zda se neobrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby posoudil, jestli samo memorandum a postup na jeho základě nepředstavují kartelovou dohodu a takové jednání zakázal.
AČMN přitom neodmítá objektivně nutnou a potřebnou restrukturalizaci nemocniční péče. Je připravena o ní jednat na základě odpovídajících statistických údajů a jejich analýz. Zatím však s AČMN nikdo nejednal a žádné návrhy nepředložil.
AČMN však odmítá polopravdy a nepravdy sdělované veřejnosti. Upozorňuje, že například:
- Rušením lůžek a oddělení nemocnic se neušetří nic. Nemocnice nejsou placeny podle počtu lůžek a oddělení.
- Ani zrušením celých menších nemocnic se neušetří nic. Běžnou péči poskytují menší a střední nemocnice levněji. Jejich péči budou muset velké nemocnice nahradit, samozřejmě s daleko vyšší režií, danou jejich vybavením. Rušení malých nemocnic může péči jen prodražit.
- Není pravda, že u nás je nadbytek lůžek. V zemích s obdobným vývojem a tradicemi zdravotnictví je nemocničních lůžek více. V Rakousku je to 6 lůžek/ tisíc obyvatel. V ČR je to jen 5,5 lůžek/tisíc obyvatel.
- V Rakousku je malých, levných nemocnic do 200 lůžek 167. U nás jen 95. Poskytují 62 % péče. U nás malé nemocnice jen 16 %. Naproti tomu v Rakousku jsou 3 fakultní nemocnice a u nás 11. Potřebujeme rušit nemocnice a péči koncentrovat do těch nejdražších?
období | kumulativně v mld. Kč | srovnání s rokem 2010 |
leden | 16,316 | 101,75 % |
únor | 34,760 | 101,88 % |
březen | 52,605 | 102,92 % |
duben | 69,522 | 100,6 % |
květen | 87,814 | 102,3 % |
červen | 107,540 | 102,77 % |
červenec | 123,637 | 101,31 % |
srpen | 142,519 | 102,33 % |
září | 160,392 | 101,36 % |
říjen | 177,622 | 102,29 % |
Výběr pojistného za rok 2011 vzrostl oproti stejnému období roku 2010 o 3,976 mld. Kč.
Dne 8.11.2011 se uskuteční jednání předsedy AČMN a dalších zástupců této asociace s ministrem zdravotnictví. Předmětem jednání bude především problematika úhrad nemocnicím v roce 2012 a příprava úhradové vyhlášky ministerstva pro toto období.
AČMN bude především zajímat, jak bude ve vyhlášce kompenzováno skokové zvýšení nákladů nemocnic v důsledku zvýšení DPH a jak hodlá ministerstvo do vyhlášky promítnout závazek státu zvýšit v roce 2012 platy zdravotníků o 10 %.
Před jednáním s ministrem se uskuteční setkání zástupců AČMN s představiteli odborových organizací zastupujících lékaře, zdravotní sestry a další zdravotnické pracovníky v nemocnicích.
24.10.2011
Asociace českých a moravských nemocnic podporuje požadavek zdravotnických odborových organizací, aby závazek státu zvýšit platy zdravotníků v roce 2012 o 10% byl garantován jeho úhradovou vyhláškou.
Bez toho, aby úhradová vyhláška MZ na rok 2012 jednoznačně stanovila procenta, o která budou zvýšeny úhrady nemocnicím nad 100 % úhrady roku 2011 a nad kompenzaci dopadů zvýšené DPH, zůstane závazek státu nesplněn.
100 % úhrady roku 2011 přitom musí zahrnovat prostředky, které nemocnice obdržely na zvýšení platů a mezd v roce 2010 a 2011 a na které budou mít prostředky jen do konce letošního roku. Bez toho většina regionálních nemocnic, která není vázána platovými tarify, by byla nucena v minulosti zvýšené mzdy opět snížit.
24.10.2011
VZP ČR i další zdravotní pojišťovny zdůvodňují tlak na omezování péče poskytované v nemocnicích a na rušení lůžek a celých oddělení nemocnic nedostatkem finančních prostředků. A to přes pokračující nárůst výběru zdravotního pojištění v současnosti i v prognózách pojišťoven.
Jaké mohou být skutečné motivy omezování péče v dnešních veřejných nemocnicích naznačuje rozšiřování nové soukromé nemocnice v Brně, s níž uzavřela smlouvu VZP a většina ostatních pojišťoven.
V místě, kde skutečně nelze hovořit o nedostatku nemocniční péče, zdravotní pojišťovny nově nasmlouvaly zatím přes stovku dalších nemocničních lůžek, z toho 40 v nadstandardních pokojích, péči chirurgickou, ortopedickou, traumatologickou, urologickou, cévní i plastickou chirurgii a další. Tři nové operační sály, magnetickou rezonanci, CT, laboratoře.
Podrobnosti na www.surgalclinic.cz
období | kumulativně v mld. Kč | srovnání s rokem 2010 |
leden | 16,316 | 101,75 % |
únor | 34,760 | 101,88 % |
březen | 52,605 | 102,92 % |
duben | 69,522 | 100,6 % |
květen | 87,814 | 102,3 % |
červen | 107,540 | 102,77 % |
červenec | 123,637 | 101,31 % |
srpen | 142,519 | 102,33 % |
září | 160,392 | 101,36 % |
Výběr pojistného za rok 2011 vzrostl oproti stejnému období roku 2010 o 2,147 mld. Kč.
Tak lapidárně charakterizuje možnost připlatit si za čas vybraného lékaře v rámci nadstandardu právník Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál.
Jinými slovy odmítá možnost zavedení takového nadstandardu i předsedkyně AN ČR Jaroslava Kunová. Mýlí se však v tom, že tato praxe může být docela dobře prováděna v menších nemocnicích, kde „lékař má dostatek prostoru časového v operačních sálech, aby mohl prostě tam … pracovat podle přání toho pacienta.“
Menší nemocnice mají sice volnější operační sály, ale lékařů mají jen právě tak, aby zajistily provoz, služby a pohotovosti.
Zde nemocnice AN ČR i AČMN budou mít asi stejný názor. A to nejen z provozních, ale i etických důvodů.
Zbudou na nemajetné jen ti méně šikovní specialisté? - www.tribune.cz
13.10.2011
AČMN svůj podkladový materiál předala zástupcům zaměstnavatelů i zaměstnanců.
13.10.2011
Pokud s tím nemocnice ve smlouvách budou souhlasit. A pokud zdravotní pojišťovny dodají chybějících 7,5 milionu souhlasů pojištěnců …
Ochránci soukromí kontrolují projekt IZIP - www.tribune.cz
7.10.2011
Ústavní soud v něm došel k závěru, že zdravotní pojišťovna je povinna poskytnutou péči (včetně léčiv a zdravotnických prostředků) uhradit i v případě, že byl finanční limit vyčerpán. Podmínkou je, že zdravotnické zařízení v tomto období pojištěnci zdravotní pojišťovny poskytlo nutnou a neodkladnou péči.
Ústavní soud přitom výslovně poznamenal, že daný závěr „nepokrývá všechny případy, kdy lze smluvně dohodnutý objem zdravotní péče překročit (např. nárůst počtu pacientů dané pojišťovny, preskripce léků u chroniků apod.)“. Lze tedy dovodit i další případy, než uvedené ústavním soudem v závorce.
Zdravotní pojišťovny v posledních letech uplatňovaly regulace a omezení úhrad bez ohledu na to, zda šlo také o péči nutnou a neodkladnou. Ústavní soud ve svém nálezu se ztotožnil s právním názorem Nejvyššího soudu ČR z dubna letošního roku, že omezení úhrad za nutnou a neodkladnou péči je protiprávní.
Případné pokračování v této praxi zdravotními pojišťovnami by mohlo vyvolat zpětnou reakci zdravotnických zařízení a požadavek na vrácení snížených úhrad i za minulá období. Promlčecí doba těchto nároků jsou 4 roky a jejich rozsah lze odhadovat na miliardy.
Ministr zdravotnictví se svým podpisem pod memorandy s lékaři a sestrami z února 2011 zavázal, že „bude průměrný plat lékaře zvýšen v roce 2012 o 10 %“ a že v tomto roce „bude průměrný plat nelékařů zvýšen úměrně navýšení platu lékařů“.
Z vystoupení ministra zdravotnictví L. Hegera v pořadu Události ČT1 dne 20.9.2011 však vyplývá, že ministerstvo při přípravě úhradové vyhlášky na rok 2012 s navýšením úhrad nemocnicím na platy lékařů a sester nepočítá.
Asociace českých a moravských nemocnic musí důrazně odmítnout jakoukoli snahu přenést závazky přijaté státem na nemocnice. Nemocnice již dnes jsou nuceny omezovat péči o pacienty a na jakékoli zvýšení platů lékařů a sester žádné zdroje nemají.
AČMN proto musí upozornit, že nedodržení závazků přijatých státem nelze manažersky řešit v jednotlivých nemocnicích a situace nutně povede k sociálnímu konfliktu, který bude znamenat ohrožení poskytování ústavní zdravotní péče na území celé ČR.
Poprvé v historii dohodovacího řízení nedošlo k dohodě zdravotních pojišťoven ani s jednou skupinou poskytovatelů zdravotní péče.
Dokumenty ze závěrečného jednání dohodovacího řízení přineseme v rubrice Dohodavcí řízení o úhradách na rok 2012.
Lékárnická komora: Zvýšení DPH na léky zhorší zdravotní péči - www.zdn.cz
DPH na léky a zdravotnické prostředky v zemích EU
Z celkového počtu 11 segmentů poskytování zdravotní péče jsou známy výsledky ze 7 segmentů.
Protokoly z jednání a předložené návrhy pojišťoven i poskytovatelů jsou k dispozici v rubrice Dohodovací řízení o úhradách na rok 2012.
období | kumulativně v mld. Kč | srovnání s rokem 2010 |
leden | 16,316 | 101,75 % |
únor | 34,760 | 101,88 % |
březen | 52,605 | 102,92 % |
duben | 69,522 | 100,6 % |
květen | 87,814 | 102,3 % |
červen | 107,540 | 102,77 % |
červenec | 123,637 | 101,31 % |
srpen | 142,519 | 102,33 % |
Výběr pojistného za rok 2011 vzrostl oproti stejnému období roku 2010 o 3,262 mld. Kč.
Dne 31.8.2011 proběhlo závěrečné jednání v segmentu ústavní akutní a ústavní následné péče. Písemné návrhy na úhrady předložili AN ČR, SZP ČR a VZP ČR. AČMN své návrhy na akutní i následnou péči předložila již před prvým kolem jednání dohodovacího řízení (projednávané návrhy poskytovatelů a zdravotních pojišťoven přiloženy).
Nebyl projednáván způsob úhrady DRG, neboť NRC ani pro druhé kolo dohodovacího řízení nedodalo žádné podklady a ředitel NRC se odmítl zúčastnit jednání.
Před hlasováním o jednotlivých návrzích se k oběma návrhům předloženým AČMN (akutní i následná péče) připojily SSN ČR a Asociace krajských nemocnic (AKN). Před hlasováním došlo k dohodě AČMN, AN ČR a AKN o stejné váze hlasu a nepřípustnosti majorizace.
Hlasování:
Žádný z návrhů zdravotních pojišťoven nezískal podporu některého s poskytovatelů a naopak. Návrh AČMN pro akutní péči získal podporu všech poskytovatelů, k návrhu AN ČR se ostatní poskytovatelé zdrželi.
Návrh AČMN pro následnou péči rovněž získal podporu všech poskytovatelů, návrh AN ČR podpořil APRIMED; AČMN, AKN a SSN ČR se zdrželi.
Dne 21.9.2011 proběhne závěrečné jednání dohodovacího řízení, kde bude sděleno, zda v některých segmentech došlo k dohodě. Protokoly z jednání se všemi předloženými návrhy budou předány Ministerstvu zdravotnictví k přípravě úhradové vyhlášky.
V posledních měsících se občas diskutovalo o dlouhodobé péči, diskuse se ale často soustředila na otázku možné finanční spoluúčasti a zpravidla záhy ustala. Ministr zdravotnictví a ministr práce a sociálních věcí deklarovali ve společném memorandu vůli domluvit se právě v oblasti dlouhodobé péče, tedy na onom problematickém „pomezí“ péče zdravotní a sociální. Snad je to určitý příslib zlepšení, domnívám se s opatrným optimismem….
AČMN se souhlasem autorky zveřejňuje článek Doc. MUDr. Ivy Holmerové, Ph.D., předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP, předsedkyně České Alzheimerovské společnosti a místopředsedkyně společnosti Alzheimer-Europe.
V článku uvedené odpovídá poznatkům a zkušenostem zařízení AČMN z této oblasti zdravotní péče. Realita v některých konkrétních případech je často i horší, nelze ji popsat v jediném článku.
Konkrétní příklad? VZP ČR odmítla jednomu zařízení AČMN uznat a uhradit dlouhodobou péči o šest pacientů převážně s alzheimerovou nemocí, parkinsonovou nemocí, s následky lymské boreliózy nebo v terminálním stadiu demence.
Proběhlo smírčí jednání s VZP, na kterém ze strany zástupců této pojišťovny nezazněl jediný odborný argument. Nutno podotknout, že se jednání zúčastnili ošetřující lékařka pacientů, primář zařízení a nezpochybnitelně největší autorita v daném oboru v ČR – paní docentka Holmerová.
Jak by mohl? Zástupci VZP nebyli ochotni ani přiznat, že odbornost lékařky provádějící revizi byla – dermatovenerologie. Proto na dotaz, proč se revizní lékařka pouze formálně zabývala zdravotnickou dokumentací, proč se nezašla podívat na pacienty, kteří v době revize stále byli ve zdravotnickém zařízení, nemohlo zaznít nic jiného, než že toto není předmětem revize.
Ne diskuse o zdravotním stavu pacientů a tomu odpovídající potřebě péče, ale byrokratická netečnost a odmítání jakýchkoli argumentů byla obsahem tohoto smírčího jednání. Proto spor bude muset vyřešit soud. Proti sobě budou stát lékaři, kteří pacienti denně ošetřovali, posudky odborné společnosti a na druhé straně lékaři bez potřebné kvalifikace, kteří vše znají z papírů a na konkrétní pacienty odmítli se i podívat.
30.8.2011
Návrh VZP na úhrady akutní péče
25.8.2011
Je svoláno na 31.8.2011.
V termínu do 24.8.2011 předložily své návrhy zdravotní pojišťovny.
Návrh VZP na úhrady následné péče
Návrh SZP na úhrady akutní péče
Návrh SZP na úhrady následné péče
Návrh VZP na úhrady akutní péče nebyl rozeslán.
Návrhy poskytovatelů
Návrh AN ČR na úhrady akutní péče
Návrh AN ČR na úhrady náslené péče
AČMN své návrhy předložila již v prvním kole dohodovacího řízení
Návrh AČMN na úhrady akutní péče
Návrh AČMN na úhrady následné péče
Své stanovisko předložila Asociace krajských nemocnic
23.8.2011
(AČMN k tiskovému sdělení VZP)
Tvrzení VZP o dramatickém poklesu výběru pojistného je lež. V roce 2008 došlo v historii k nejvyššímu výběru pojistného – 208,9 mld. Kč. Nárůst oproti předchozímu roku byl 4,87 %. V roce 2009 se vybralo 208,8 mld. Kč, jen o 0,111 mld. Kč méně. Pokles byl pouhých 0,05 %. V roce 2010 byl již nárůst 101,88 %, za období leden – květen 2011 je nárůst 102,3 %.
V roce 2007 bylo vybráno 199,2 mld. Kč, v roce 2010 to bylo už 209,3 mld. Kč. Rozdíl je + 10,1 mld. Kč. To je ten dramatický pokles?
V roce 2011 platí VZP nemocnicím necelých 100 % úhrady roku 2009 a to i s navýšením na platy lékařů. Ale i to se jí zdá moc a ještě tyto úhrady jednostranně snižuje.
Jak si VZP vůbec může dovolit označovat jí vybrané nemocnice za neúspěšné? Hodnotí snad nemocnice VZP za neúspěšnou ve srovnání s jinými zdravotními pojišťovnami, protože má finanční potíže?
VZP poukazuje, že některé nemocnice mají prázdná lůžka, přebytečné porodnice. Ale úhrady na 95 % chce snížit všem nemocnicím. Nebere v úvahu, že momentálně nezaplněná lůžka žádná pojišťovna nehradí, že se hradí jen poskytnutá péče. A pokud jde o porodnice – mnohé budoucí maminky si musely zajišťovat porodnice půl roku předem, bez pomoci pojišťovny, která je povinna jim zajistit péči, některé ležely dokonce na chodbách. To vše byl důsledek předchozího kola rušení „nadbytečných“ porodnic.
Co by tomu říkala VZP, kdyby nemocnice začaly poukazovat, že tato největší pojišťovna má 3,5 tisíce zaměstnanců, což se rovná téměř 1/3 všech nemocničních lékařů? A ne vždy hůře placených. A byla nemocnicemi vyzývána k úsporám, ke snižování přebujelého aparátu a počtu nadbytečných budov.
Nemocnice to nedělají. Považují VZP za rovnocenného smluvního partnera. A VZP by se měla chovat stejně.
S ohledem na množství dotazů týkajících se údajného rozporu mezi stanoviskem VZP ČR v dohodovacím řízení o úhradách na rok 2012, kde VZP ČR (a zdravotní pojišťovny jako celek) navrhuje 5% snížení úhrad nemocnicím, a skutečností, že se v příštím roce očekává růst výběru pojistného o 2 %, sdělujeme, že zde žádný rozpor není.
Tiskové sdělení VZP - celý text
11.8.2011
Zástupci nemocnic byli po včerejším jednání dohodovacího řízení o úhradách nemocnicím v roce 2012 mediálně zdrženliví. Doufali, že snaha zdravotních pojišťoven snížit úhrady v příštím roce na pouhých 95 % dosavadních úhrad a to bez zahrnutí zvýšených úhrad na platy lékařů a sester, je jen výchozím postojem, o kterém je možné dále jednat.
Když zdravotní pojišťovny samy svůj požadavek na drastické snížení úhrad nemocnicím samy zveřejnily, potvrdily vážnost tohoto záměru.
K tomu AČMN musí upozornit, že inflace jen v roce 2011 se přiblíží 2 %, v roce 2012 lze v důsledku zvýšení DPH očekávat její růst nad 4 %, nezahrnutí nárůstu úhrad na platy lékařů a sester představuje další 2 % současných úhrad. Při nominálním snížení úhrad na 95 % bude představovat meziroční snížení reálných úhrad nejméně 13 %. To české zdravotnictví ještě nezažilo.
Pokud ČR dodrží svůj závazek z Memoranda podepsaného s protestujícími lékaři a navýší platy lékařů a sester v roce 2012 o 10 %, při téměř 60 % podílů platů na nákladech to bude znamenat dalších 6 % chybějících prostředků.
Proto AČMN na jednání navrhla zachovat úhrady v roce 2012 na úrovni 100 % letošního roku, valorizovat je podle skutečného průběhu inflace obsahující i dopady zvýšení DPH a zahrnout i státem vyjednané a garantované navýšení platů. Ostatní asociace nemocnic tento přístup podpořily.
Pokud by zdravotní pojišťovny na svých návrzích setrvaly a úhradová vyhláška MZ byť jen z části jejich názor akceptovala, nemocnice by dokonce musely mzdy snížit a na obzoru by byl další konflikt ve zdravotnictví nesrovnatelný s tím, co jsme zažili na počátku roku 2011.
12.7.2011
To je podstata návrhu věcného záměru zákona o dlouhodobé péči, který je v součastnosti v připomínkovém řízení.
Připomínky AČMN přikládáme
Připomínky AČMN k návrhu věcného záměru zákona
12.7.2011
14.6.2011
Z Ministerstva zdravotnictví AČMN obdržela návrh věcného záměru o dlouhodobé péči. Po prvním přečtení návrh vyvolává více otázek, než na které odpovídá.
Návrh byl rozeslán zařízením AČMN k připomínkám. Žádáme i další zájemce o jejich názory a připomínky.
14.6.2011
Jistě nelze považovat za správné účelově přijímat zákony a to i v případech, mají-li napravit něco, co bylo dlouhodobě přehlíženo. AČMN dlouhodobě kritizuje hromadění zůstatků na účtech zdravotních pojišťoven místo toho, aby byly využity na poskytování zdravotní péče.
Přes 35 mld. Kč se nahromadilo na účtech zdravotních pojišťoven v roce 2008. Snad jako důkaz toho, že zdravotní pojištění se dá provozovat ziskově, snad i jako závdavek budoucím vlastníkům v době, kdy ministr Julínek připravoval privatizaci zdravotních pojišťoven. Od té doby AČMN pravidelně informuje o výši zůstatků na účtech i na těchto stránkách.
Od té doby se i výše zůstatků podstatně snížila, část rezerv musely pojišťovny použít na financování péče v době ekonomické krize. Dokonce tvrdily, že žádné zůstatky na účtech již nemají.
Byly to právě zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, které před rokem na dohodovacím řízení o úhradách na letošní rok první přišly s návrhem na snížení úhrad nemocnicím. Když AČMN na jednom jednání písemně předložila čísla o výběru pojistného a o zůstatcích na účtech zdravotních pojišťoven, zejména ze strany některých zaměstnaneckých pojišťoven zazněly hlasité protesty.
Asi nebylo náhodou, že to byly ty samé zdravotní pojišťovny, které nedávno nejdůrazněji odmítly navýšit úhrady na platy lékařů. Asi nebylo náhodou, že ministr L. Heger pojišťovnám, které nejvíce protestovaly proti návrhu na vrácení svých přebytků do systému, připomněl jejich neochotu dodržet úhradovou vyhlášku a přidat na platy lékařů.
Nyní zvolený postup odčerpat některým pojišťovnám jejich přebytky je jistě nesystémový. Ale zdravotním pojišťovnám, které – majíce takové přebytky – ještě prosazovaly snížení úhrad nemocnicím, nelze přát nic jiného.
27.5.2011
období | kumulativně v mld. Kč | srovnání s rokem 2010 |
leden | 16,316 | 101,75 % |
únor | 34,760 | 101,88 % |
březen | 52,605 | 102,92 % |
duben | 69,522 | 100,6 % |
květen | 87,814 | 102,3 % |
25.5.2011
Málokterý ministr stávající vlády našel odvahu postavit se proti záměru zvýšené sazby DPH bez jakýchkoli výjimek, schopné zdevastovat některé specifické oblasti společnosti, zdravotnictví v prvé řadě.
Proto je nutné ocenit návrh ministra Hegera z navrhovaného navýšení DPH vyjmout léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky, s nímž dnes přichází na jednání vlády o zvýšení DPH.
Možná jej v tomto záměru posílilo i výrazné stanovisko ze Shromáždění delegátů AČMN, jemuž byl před měsícem přítomen a na kterém v přednesené zprávě zaznělo:
„Připadá nám nepřiměřené, aby zdravotnictví od roku 2013 sanovalo státní rozpočet téměř 10 mld. Kč, vybranými z DPH za léky a zdravotnické prostředky. Připadá nám nespravedlivé, aby každý nemocný, vedle spoluúčasti za léky, která je ze všech spoluúčastí nejvyšší, platil od roku 2013 z každé stokoruny za léky dalších 17,5 % do státního rozpočtu. Nejen v AČMN je diskutována možnost osvobození léků a zdravotnických prostředků od DPH. Pokud by k tomu došlo, pak by zvýšení DPH bylo možné kompenzovat přímo ve zdravotnictví. Jestliže snahy o úpravu DPH z knih mohou najít podporu u ministra kultury, chtěli bychom poprosit ministra zdravotnictví o totéž. Věříme, že k takové snaze by získal podporu nejen všech zdravotníků, zdravotních pojišťoven, ale především pacientů a všech občanů.“
18.5.2011
Ministerstvo zdravotnictví předložilo do připomínkového řízení další novelu zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. A to v době, kdy předcházející tzv. malá novela téhož zákona teprve prošla prvým čtením v poslanecké sněmovně.
Má se tedy novelizovat něco, ale ještě se neví co, neboť není známo, co a v jaké podobě z předchozí novely poslanecká sněmovna a senát schválí.
Novelizace novely je předkládána z důvodu uvedení v soulad zákona o zdravotním pojištění se zákonem o zdravotních službách, zákonem o specifických zdravotních službách a zákonem o zdravotnické záchranné službě.
Ale tyto zákony ještě neexistují. Jejich návrhy teprve procházejí vnějším připomínkovým řízením, není známo v jaké podobě jím projdou, v jaké podobě je jako vládní návrhy schválí vláda, nemluvě o tom, co přijme poslanecká sněmovna a senát.
Takový problém se v legislativě řeší odložením účinnosti nových zákonů, aby do data této účinnosti bylo možné související normy s nimi uvést do souladu.
Přílišný spěch může přinést jen legislativní chaos.
Návrh zákona
Důvodová zpráva
Připomínky AČMN k návrhu novely
13.5.2011
Sebeobrana lékařů
Společné stanovisko lékařů k reformním záměrům ministra zdravotnictví
1. Signatáři nemohou souhlasit s připravovanou reformou, která posiluje pozici zdravotních pojišťoven na úkor pacientů (řízená péče) i lékařů (smluvní nejistota, omezení autonomie lékaře v rozhodování o dg. a th. postupech).
2. Signatáři nesouhlasí s tím, aby byla zpochybňována nabytá práva soukromých lékařů tím, že budou nuceni absolvovat proces přeregistrace svých zdravotnických zařízení.
3. Signatáři nesouhlasí s tím, aby zdravotní pojišťovny získaly právo finančími pokutami trestat zdravotnická zařízení, tedy své smluvní partnery.
4. Signatáři nesouhlasí s tím, aby o síti zdravotnických zařízení rozhodovaly zdravotní pojišťovny. Naopak požadujeme závaznost výsledků výběrových řízení konaných před uzavíráním smluv pro zdravotní pojišťovny a zároveň přesnější definování členů výběrových komisí tak, aby byl vyloučen střet zájmů.
26.4.2011
Podkladový materiál pro Shromáždění delegátů AČMN
Výběr pojistného a zůstatky na účtech
26.4.2011
Zdravotní pojišťovny zatím neuhradily navýšení úhrady, které ke splnění dohod o zvýšení platů mezi státem a protestujícími lékaři stanovila novela úhradové vyhlášky. Výplatní termín za měsíc březen, v němž již platy měly být zvýšeny, proběhl v polovině dubna. V zájmu zachování sociálního smíru většina nemocnic zvýšené platy vyplatila. Tímto způsobem úvěrovala zdravotní pojišťovny a závazky, které na sebe stát přijal.
Následující tabulky ukazují, jak zdravotní pojišťovny uhradily březnovou zálohu na navýšenou úhradu, stanovenou vyhláškou a jak uhradily navýšení platů sester za rok 2010, stanovené rovněž úhradovou vyhláškou na rok 2010.
Tabulka - jak jednotlivé ZP hradí na platy lékařů
Tabulka - jak jednotlivé ZP hradí na platy sester
Údaje v tabulkách aktualizovány ke dni 22.4.2011
22.4.2011
Dne 21. 4. 2011 se v Praze sešlo Shromáždění delegátů AČMN. Jednání se zúčastnil ministr zdravotnictví Leoš Heger, náměstek ministra P. Nosek, delegace Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče vedená předsedkyní D. Žitníkovou, předseda LOK-SČL M. Engel, zástupci ostatních asociací a sdružení nemocnic a zástupci zdravotních pojišťoven.
Jednání se zabývalo příčinami a následky nedávné krize ve zdravotnictví, plněním dohody mezi státem a protestujícími lékaři, postoji pojišťoven k plnění úhradové vyhlášky, zálohováním státu a zdravotních pojišťoven zdravotnickými zařízeními, dopady zvýšení DPH na zdravotnictví a nemocnice, návrhem na osvobození léků a zdravotnických prostředků od DPH, restrukturalizací lůžek, přípravou vyhlášky o personálním vybavení zdravotnických zařízení a dalšími otázkami.
Téměř dvouhodinové diskuse se zúčastnil ministr zdravotnictví L. Heger a odpověděl na množství otázek delegátů. Mimo jiné upozornil zdravotní pojišťovny, že nedodržování úhradové vyhlášky je nepřijatelné, sdělil, že bude jednat s řediteli zdravotních pojišťoven odmítajících dodržovat vyhlášku a upozornil i na možnost správního řízení. Současně vyzval nemocnice „k jednání“ se zdravotními pojišťovnami.
Delegáti poté přijali rozsáhlé usnesení, v němž mimo jiné přijali závěr připravovat a podávat hromadné žaloby na zdravotní pojišťovny včetně návrhů na vydání platebního rozkazu.
Hlavní obsahové okruhy ve zprávě o činnosti
Usnesení Shromáždění delegátů AČMN
4.4.2011
Unie zaměstnavatelských svazů, jejímiž členy jsou asociace nemocnic včetně AČMN, zdravotní pojišťovny a další organizace ze zdravotnictví považují za nezodpovědné činit rozhodnutí bez analýzy dopadů nejen na zdravotnictví, ale i školství, sociální služby a kulturu.
1.4.2011
Asociace českých a moravských nemocnic má zájem, aby dohody mezi nemocničními lékaři a státem byly naplněny beze zbytku.
Proto se již 8. 3. 2011 obrátila na VZP ČR a Svaz zdravotních pojišťoven ČR s návrhem projednat postup k zajištění předběžných měsíčních úhrad na činnost lékařů podle novely úhradové vyhlášky.
Navrhovaná jednání se nepodařilo uskutečnit v termínu, který by umožnil úhrady zdravotních pojišťoven promítnout do výplat za měsíc březen.
Protože většina zdravotních pojišťoven teprve hledá způsob realizace tohoto závazku z novelizované vyhlášky, Rada AČMN doporučila všem členům AČMN samostatně fakturovat předběžnou úhradu za měsíc březen ve výši stanovené vyhláškou č. 396/2010 Sb. ve znění vyhlášky č. 46/2011 Sb.
Obdobný postup Rada AČMN doporučila zvolit i u navýšení na platy sester stanoveného uvedenou vyhláškou.
Nadále přitom platí nabídka AČMN zdravotním pojišťovnám k jednání o způsobu zaplacení předběžných úhrad za měsíc duben a měsíce následující.
Rada AČMN doporučila uplatnit tento jednotný postup také z důvodu, že neplnění dohody uzavřené mezi lékaři a státem by se mohlo obrátit proti nemocnicím. Pokud by se nepodařilo naplnit výše uvedenou dohodu v roce 2011, nebude reálné její splnění ani v letech 2012 a 2013, kde platové nárůsty mají být podstatně výraznější a uplatněny již také u sester.
AČMN o zvoleném postupu informovala ředitele všech zdravotních pojišťoven, Lékařský odborový klub - SČL, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče a také ministra zdravotnictví L. Hegera.
Ke dni 31.12.2010 zůstatky na účtech všech zdravotních pojišťoven dosáhly přes 24 mld. Kč, z toho na základním fondu zdravotního pojištění přes 16 mld. Kč.
25.3.2011
období | kumulativně v mld. Kč | srovnání s rokem 2010 |
leden | 16, 316 | 101,75 % |
únor | 34, 760 | 101,88 % |
březen | 52,605 | 102,92 % |
I při výběru pojistného s nárůstem na téměř 103 % roku 2010 jsou úhrady nemocnicím sníženy na 98 % roku 2009 (!). Z částečné kompenzace na platy lékařů dohodnuté v "Memorandu" nemocnice AČMN do dnešního dne neobdrželi ani korunu.
18.3.2011
DPH | 20 % | 14 % | 17,5 % | |
Výdaje na léky distribuované v ČR (2009) | 80 | + 8 | + 3,2 | +6 |
Zdravotnické prostředky (2009) | 22 | +2,2 | +0,88 | +1,65 |
Teplo |
cca 30 |
+ 3 |
+ 1,2 |
+ 2,25 |
Sekundární dopad zvýšení DPH ve zvýšení ostatních cen |
cca 5 |
+ 0,5 |
+ 0,2 |
- 2,2 |
Celkem | cca | 13,7 | 5,48 | 7,7 |
10.3.2011
Předem je třeba zdůraznit, že samotný projekt koncepce lůžkové zdravotní péče v Jihomoravském kraji má za prvořadý cíl zlepšit kultivovanost stávající sítě těchto zařízení tak, aby péče v nich poskytovaná byla kvalitnější, bezpečnější, přijatelně dostupnější občanům a efektivnější. Není prvořadým záměrem určit konkrétní počet lůžek, která mají být zrušena, stanovit si nějaký konkrétní objem finančních prostředků, který má být uspořen.
...
S dohodou a projektem společné koncepce lůžkové péče seznámím hejtmany na nejbližším jednání Rady Asociace krajů, které proběhne v dubnu na Zlínsku. Jihomoravský koncept není jednoduše kopírovatelný v ostatních krajích, každý má svá specifika a odlišnou strukturu zřizovatelů veřejných nemocnic. Nicméně věřím, že přesvědčím kolegy o tom, že neděláme žádné hloupé plošné škrty a redukce, nýbrž držíme kvalitu a dostupnost veřejného zdravotnictví jako jedné z klíčových veřejných služeb. Bráníme divoké restrukturalizaci a nechceme ani rozhodování o jihomoravském zdravotnictví od zeleného stolu z Prahy.
celý rozhovor - www.tribune.cz
8.3.2011
4.3.2011
Průběžně zveřejňované informace o zůstatcích na účtech zdravotních pojišťoven (viz níže) vykazovaly deficit v řádu cca 5 mld. Kč, který vedl k pochybnostem o správném vykazování zůstatků. Zpráva o souhrnném hodnocení zdravotně pojistných plánů pro Vládu ČR odhalila, že prostředky v této výši byly vloženy do cenných papírů a proto nebyly vykazovány.
4.3.2011
Nebo jsou myšleny vážně návrhy zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven, jak jsou předkládány ke schválení vládě na jejím jednání 9. 3. 2011? Obojí totiž nejde dohromady. Spíše se zdá, že levá ruka neví, co dělá pravá. Že něco jsou politická rozhodnutí a politická prohlášení a něco jiného jsou zatím zpracované konkrétní propočty a číselně vyjádřené záměry.
Nebo lze posilovat následnou péči a současně plánovat snížení úhrad pro tuto péči? Zvláště u VZP ČR, která přišla s nápadem snížit akutní lůžka o téměř 20 %, ale úhrady následné péče hodlá snižovat ze všech zdravotních pojišťoven nejvíce.
A to pomíjíme vládní záměr i pro zdravotnictví zvýšit DPH na 20 % již v roce 2011, který bude zemětřesením pro všechny dosavadní propočty. Záměr, který při prvém projednávání zdravotně pojistných plánů vládou dne 9. 2. 2011 ještě nebyl na světě, a proto nemohl být důvodem pro odložení projednání uvedeného na 9. 3. 2011.
všechny ZP | VZP ČR | |
Nemocnice: | 99,4 % | 97,9 % |
- ambulance | 99,3 % | 97,5 % |
- akutní lůžková péče | 98,9 % | 97,5 % |
- následná péče | 98,6 % | 98,3 % |
LDN | 98,7 % | 97,4 % |
Ošetřovatelská lůžka | 98,7 % | 97,3 % |
Hospice | 99,5 % | 98,7 % |
Za zajímavost stojí i záměry ve spotřebě léků. Zvláště když ministr zdravotnictví ve svém veřejném příslibu ze dne 3. 2. 2011 slíbil objem úhrad tzv. centrových léků zastropovat na úrovni roku 2010.
všechny ZP | VZP ČR | |
Léky na recept v nemocnicích | 96,3 % | 93,1 % |
Centrové léky - lůžka | 105,0 % | 104,4 % |
Centrové léky - ambulance | 107,0 % | 108,5 % |
U centrových léků je jejich celkový objem na rok 2011 plánován ve výši 7,201 mld. Kč.
Za zaznamenání dále stojí, že kdy je opět pro rok 2011 plánováno snížení úhrad zdravotní péče, současně se plánuje nárůst provozních výdajů zdravotních pojišťoven o 3,6 %.
4.3.2011
4.3.2011
Nemocnice hospodařily v letech 2006 - 2009 v souhrnu kladně -www.zdn.cz - ČTK
Není nad zkreslující průměry. Když se sečtou kladné hospodářské výsledky především fakultních nemocnic a ztráta především regionálních nemocnic, nemocnice prý v souhrnu hospodařily kladně. Prý se 2 mld. korun navíc na platy lékařů se příjmy nemocnic udrží jen na úrovni roku 2009. Jednak to nejsou peníze navíc, ale jen část z toho, o co (2 %) byly úhrady nemocnicím na rok 2009 předtím sníženy. A na úroveň roku 2009 se navýší jen nemocnicím, které mají nejvíce lékařů. Máme rok 2011 – připomínáme. A již v závěru tohoto roku se v důsledku 20 % DPH začnou snižovat nejméně o 10 mld. Kč každý rok. To je pětinásobné snížení toho, co na platy lékařů má být teprve přidáno. Pacienti, třeste se.
2.3. 2011
10 % DPH
Výdaje na léky distribuované v ČR (2009) 80 mld. 8 mld.
Zdravotnické prostředky (2009) 22 mld. 2,2 mld.
Teplo
Vodné, stočné
Potraviny
Opravy, údržba
Vzdělávání, literatura
Ostatní služby cca 30 mld. 3 mld.
Sekundární dopad zvýšení DPH
ve zvýšení ostatních cen cca 5 mld. 0,5 mld.
Celkem cca 13,7 mld. Kč
28.2.2011
období | kumulativně v Kč | srovnání s rokem 2010 |
leden | 16 316 404 324 | 101,75 % |
únor | 34 760 245 636 | 101,88 % |
Pro porovnání: výběr pojistného v roce 2010 proti roku 2009 dosáhl 101,88 %, v absolutním vyjádření zvýšení o 3,925 mld. Kč.
28.2.2011
Vyhláška MZ č. 46/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 396/2010 Sb.
Vyhláška stanoví i povinnost zdravotních pojišťoven hradit předběžné měsíční úhrady nemocnicím.
18.2.2011
Vyplývá to z vyjádření náměstka ministra zdravotnictví P. Noska, v němž mimo jiné uvádí, že finanční prostředky na zvýšení platů by nemocnice měly obdržet do konce roku a že podmínky pro navýšení platů byly vytvořeny již ve stávající úhradové vyhlášce.
Pokud nebude zajištěno zvýšení záloh od zdravotních pojišťoven nemocnicím již v průběhu roku 2011, nebudou moci nemocnice zvýšené platy vyplatit.
17.2.2011
16.2.2011
článek - www.ctk.cz
Článek obsahuje i navrhované platové tarify
14.2. 2011
14.2.2011
14.2.2011
3.2.2011
V jeho obsahu je pro AČMN zarážející zejména:
příslib obsahuje pouze závazek navýšit úhrady akutní péče (nikoli následné péče)
není uveden termín vydání a účinnosti novelizované úhradové vyhlášky
prvá etapa redukce lůžkového fondu o 10 % má být realizována přímými administrativními zásahy
plán uzavírání stanic, oddělení i celých nemocnic bude „konzultován“ mj. s Českou asociací sester, nikoli s AČMN a dalšími asociacemi nemocnic; v rámci „Rady poskytovatelů“ se na „konzultování“ uzavírání nemocničních akutních lůžek budou podílet organizace ambulantních specialistů, praktiků, stomatologů
jen část uzavřeného lůžkového fondu má být využita pro následnou a zdravotně sociální péči
záměr rušení akutních lůžek časově předchází řešení otázek následné péče
2.2. 2011
(tiskové sdělení)
Členská zařízení AČMN mají množství kritických připomínek k „Návrhu MZ na řešení krizové situace ve zdravotnictví“, který počítá s prostředky na platy lékařů pouze v akutní péči. Bez předpokládaného zvýšení prostředků zůstává celá následná péče, představující téměř třetinu lůžkového fondu v ČR. Při takovém přístupu se záměr snížit počet lůžek akutní péče o 10 tisíc jeví jako snaha o jejich prosté zrušení, nikoli restrukturalizaci na lůžka následné péče. Poukazováno je na to, že takový postup může vést k tomu, že lékaři následné péče, kteří byli dosud v klidu, se připojí ke svým kolegům z akutních nemocnic.
Členové AČMN jsou nespokojeni se záměrem MZ vydat novelu úhradové vyhlášky na rok 2011 s účinností až od 30. 4. 2011. V takovém případě by platila pouze 8 měsíců a pouhých 8 měsíčních navýšení by do nemocnic na platy přineslo nanejvýš 2/3 ze slíbených 2 mld. Kč. Přitom nic nebrání tomu, aby úhradová vyhláška byla novelizována ještě v únoru 2011.
Kriticky je poukazováno i na to, že do přímého jednání o řešení krize nejsou zapojováni ti, kteří případné výsledky budou realizovat. Ať již jde o samotné nemocnice nebo zdravotní pojišťovny.
Zejména zdravotní pojišťovny, které nesou také svou vlastní odpovědnost za podfinancování především regionálních nemocnic, by se na nápravě dosavadního stavu mohly podílet i jinak, než zahájením kampaně rušení 10 000 lůžek v nemocnicích.
Nemocnice AČMN upozorňují, že bez důkladné analýzy struktury a dostupnosti poskytované nemocniční péče by zamýšlená restrukturalizace mohla proběhnout jako další centralizace nemocniční péče, v neprospěch menších nemocnic, které běžnou nemocniční péči poskytují často levněji a v prostředí k pacientům přívětivějším.
1.2.2011
V pondělí 31.1.2011 předseda vlády přijal předsedu AČMN, předsedkyni OS ZSP ČR a prezidenta Svazu pacientů ČR. Ze strany AČMN bylo upozorněno, že 2 mld. Kč v Návrhu MZ není zvýšení, jen narovnání 2 % snížení úhrad, daného úhradovou vyhláškou MZ pro rok 2011. Předseda vlády byl informován o finanční situaci členských zařízení, které jsou aktuálně podfinancovány již známou inflací roku 2010 a očekávanou inflací r. 2011. Byl seznámen s usnesením Rady AČMN, že uvolňování finančních prostředků do navyšování platů bude velmi obtížné a s případným navyšováním lze uvažovat až z případných úhrad převyšujících vyúčtování roku 2009.
Předseda vlády byl informován o vůli AČMN podporovat řešení, která povedou k dohodě před 01.03.2011 a nebudou zhoršovat ekonomickou situaci nemocnic.
Předseda vlády zdůraznil, že návrh na zvýšení úhrad o 2 mld. Kč je maximum, které je nepřekročitelné a očekává, že bude lékaři přijato.
K návrhu snížit počet akutních lůžek o 10 tisíc AČMN upozornila, že bez důkladné analýzy topografie hustoty a spektra lůžkové péče by realizace obsažená v návrhu MZ s vysokou mírou rizika směřovala v neprospěch menších nemocnic.
Předseda vlády byl informován, že se jedná o nemocnice poskytující levnou základní péči, ve kterých již většinou restrukturalizace proběhla a nepromyšlená centralizace by byla nákladnější než současný stav, o prohlubování nerovnoměrného pokrytí nemocniční péče nemluvě.
Předseda vlády souhlasil, že tento návrh nevychází z nezbytných propočtů a že k problému restrukturalizace nemocniční péče bude nutné přistoupit komplexněji, v diskusi, se znalostí potřebných údajů, neukvapeně.
AČMN deklarovala názor, že vnímá potřebu restrukturalizace, ale řízené a proporcionální.
1.2.2011
31.1.2011
Návrh MZ k řešení krizové situace ve zdravotnictví navrhuje zvýšení úhrad o 2 % pouze pro akutní nemocniční péči. Znamená to, že pro 23 tisíc lůžek následné péče zůstanou zachovány snížené úhrady na úrovni 98 % roku 2009.
Z toho vyplývá, že MZ vůbec nepočítá se zvýšením platů lékařů v léčebnách dlouhodobě nemocných, psychiatrických léčebnách, rehabilitačních a dalších ústavech, dětských a dalších léčebnách.
Vzniká otázka, jak vážně MZ bere svůj další návrh na převedení části zrušených akutních lůžek na lůžka následné péče, když již ve výchozím kroku svých záměrů tento druh péče diskriminuje.
31.1.2011
Při navýšení úhrad nemocnicím z 98 % na 100 % (2 mld. Kč) podle nynějšího návrhu MZ bude odstraněno snížení úhrady platnou úhradovou vyhláškou. Při nulovém navýšení úhrad nelze zvyšovat platy, bude však možné platy nesnižovat.
Při alternativě navýšení nemocnicím z 98 % na 102 % (4 mld. Kč) by zvýšení platu 1 lékaře mohlo být 3 950 Kč hrubého a to nejdříve od 1.5.2011 do konce roku 2011.
V roce 2011 by se tak mohl zvýšit plat lékařů až o 31 600 Kč. To je značný rozdíl proti ministerstvem uváděnému zvýšení 100 000 Kč.
Finanční zdroje pro zachování zvýšených platů v roce 2012 návrh MZ neřeší.
31.1.2011
31.1.2011
V poslanecké sněmovně byla podána písemná interpelace k postoji Ministerstva zdravotnictví k návrhům na řešení krizové situace obsaženým v Memorandu AČMN k současné krizi ve zdravotnictví. Ministr v úvodu své písemné odpovědi sice označil navrhovaná opatření za nesystémová a svědčící o neznalosti současné právní úpravy (?), dále však s podstatou většiny navrhovaných opatření víceméně souhlasil.
28.1.2011
(tiskové sdělení)
Návrh Ministerstva zdravotnictví na snížení akutních lůžek v nemocnicích o 10 000, tj. o 20 % představuje neúměrný zásah do nemocniční sítě, kterému nepředcházela analýza potřeb a dostupnosti nemocniční péče. Odporuje tradicím středoevropského zdravotnictví a jde opačným směrem, než zdravotnictví našich nejvyspělejších sousedů Rakouska a Německa. Snížení počtu lůžek samo o sobě nemůže přinést žádnou úsporu. Ve skutečnosti jde o návrh podstatně omezit finanční prostředky pro nemocnice, tedy o pravý opak toho, o co protestující lékaři usilují.
28.1.2011
(tiskové sdělení)
AČMN vítá posun v jednáních s protestujícími lékaři pozitivním směrem, stejně tak jako návrh přednesený ministrem zdravotnictví upravit finanční prostředky pro nemocnice o 2 mld. Kč.
Je však nutno si uvědomit, že jde pouze o návrat k úhradám v roce 2009. V tomto smyslu tedy nejde o zvýšení letošních úhrad, odpovídajících současným nákladům a požadavkům na navyšování platů lékařům.
28.1.2011
21.1.2011
Protože veřejnoprávní ČT24 neodvysílala přímý přenos ani záznam tiskové konference a místo toho stále opakovala vyjádření Ministerstva zdravotnictví, zveřejňujeme její průběh na videozáznamu.
http://www.cmkos.cz/medialni-prezentace/2856-3/video-tiskova-konference-21-1-2011
21.1.2011
Asociace českých a moravských nemocnic
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR
Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů
Svaz pacientů ČR
Společně vyzývají občany:
- Nenechte se podvést tvrzeními, že při odchodu cca třetiny lékařů se nic nestane, protože péči budou schopna zajistit jiná oddělení, jiné nemocnice, případně problém vyřeší záchranná služba. Vedení krajů, vedení nemocnic a lékaři, kteří nepodali výpověď, už nade vší pochybnost potvrdili, že to není pravda. Situace je tak vyhrocená, že v některých místech republiky nebude možné zajistit ani nejakutnější péči a v řadě regionů může dojít k přímému ohrožení zdraví a životů nemocných.
- Nenechte se zmást mediálním zkreslováním situace a nepodléhejme rozdmýchávání závisti a nenávisti. České zdravotnictví se 20 let buduje a vylepšuje na úkor platů jeho zaměstnanců. Ty neodpovídají ani vzdělání, ani náročnosti a zodpovědnosti práce lékařů a dalších profesí a údaje o nich jsou zkreslovány obrovským množstvím přesčasů. Hodinový plat zkušeného lékaře je často nižší než hodinový plat nekvalifikovaného brigádníka.
- Podpořte protestující lékaře, kteří bojují nejen za své platy, ale zároveň i proti korupci, nejrůznějším lobby ve zdravotnictví, které odčerpávají peníze určené na zdravotní péči. Bojují proti obrovským přesčasům, jejichž vinou o životě a zdraví pacientů často rozhoduje unavený a nevyspalý lékař.
- Nedopusťte zneužití současné situace ke zrušení téměř třetiny českých a moravských nemocnic. To by znamenalo nejen výrazné zhoršení dostupnosti zdravotní péče, ale i propouštění dalších zaměstnanců, což by mělo velmi negativní dopad do sociální sféry. V okresních a dalších městech jsou většinou nemocnice také největším zaměstnavatelem.
- Nedopusťte poškození svého města a svého kraje tím, že zavření nemocnice způsobí v místě velkou nezaměstnanost, které s sebou vzápětí přinese krachy drobných živnostníků a jejich provozoven.
Asociace českých a moravských nemocnic
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR
Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů
Svaz pacientů ČR
Společně vyzývají ministra zdravotnictví a vládu:
- Najděte okamžité řešení, jak vyhovět oprávněným požadavkům lékařů a zabraňte jejich odchodu.
- Přestaňte bagatelizovat situaci a říkejte pravdu o současném stavu zdravotnictví a o rozvratu, který během nejbližších týdnů hrozí.
- Neprodleně novelizujte úhradovou vyhlášku na rok 2011 a navýšením úhrad nemocnicím z disponibilních zdrojů veřejného zdravotního pojištění umožněte plnění mzdových požadavků lékařů.
- Garantujte veřejným příslibem další konkrétní kroky ke zvýšení platů a mezd lékařů, sester a ostatních zaměstnanců ve zdravotnictví v letech 2012 a 2013.
- Distancujte se veřejným prohlášením od záměru řešit problémy českého zdravotnictví živelným rušením nemocnic a jejich částí.
- Nastavte ve zdravotnictví takové podmínky, aby se zamezilo nehospodárnosti, finančním únikům a korupci.
- Zajistěte takovou reformu zdravotnictví, která bude pacientům v celé České republice garantovat kvalitní a dostupnou zdravotní péči.
V Praze 21. ledna 2011
Výzvě vyjádřila podporu Česká lékařská komora
20.1. 2011
Lékařského odborového klubu
Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Asociace českých a moravských nemocnic
Svazu pacientů ČR
na téma
"Zabraňte rozpadu českého zdravotnictví"
zítra 21.1. 2011 v 11.00 hod.
v Praze v Domě odborových svazů
20.1.2011
Prof. MUDr. Jan Žižka, Ph.D., Radiologická klinika FN a LF UK v Hradci Králové
Považujeme článek za skvělou analýzu poměrů českého zdravotnictví, která odpovídá poznatkům AČMN.
17.1.2011
Velikost a počty nemocnic v ČR a v Rakousku
|
ČR |
Rakousko |
||||
Velikost |
Nemocnice |
Lůžka |
% |
Nemocnice |
Lůžka |
% |
do 200 lůžek |
95 |
9 683 |
16 |
167 |
30 128 |
62 |
200 - 500 |
61 |
20 459 |
32 |
75 |
15 879 |
27 |
500 - 1000 |
23 |
15 427 |
24 |
22 |
11 205 |
8 |
1000 a více |
12 |
17 423 |
28 |
8 |
10 525 |
3 |
Celkem |
191 |
62 292 |
100 |
272 |
67 737 |
100 |
Zdroj: ČLK
12.1.2011
Představitelé LOK – SČL a AČMN se informovali o vývoji situace, zejména o průběhu druhé etapy protestních kroků lékařů. Na základě informací z nemocnic konstatovali vážnost situace, zejména hrozbu úplného kolapsu nemocniční péče po 1. březnu 2011.
Upozornili na snahu zneužít situace k restrikci poskytování nemocniční péče a k rušení řady nemocnic v regionech. To by vedle přímých dopadů na pacienty a občany mělo nedozírné následky rušením desetitisíců pracovních míst v nemocnicích i na ně navázané infrastruktuře.
V této souvislosti odmítají zlehčování celé situace ze strany odpovědných představitelů státu a řady sdělovacích prostředků.
Vážnost situace dokazuje příklad Prahy, kde jsou největší kapacity nemocničních lůžek, je zde relativně nižší účast lékařů v akci „Děkujeme, odcházíme“ a přesto odpovědní činitelé deklarují schopnost garantovat pouze nedokladnou akutní péči po 1. březnu 2011.
Vyjádřili zklamání nad dnešním otevřeným dopisem ministra zdravotnictví všem lékařům v nemocnicích, který obsahuje vše, jen ne ochotu jednat s protestujícími lékaři a řešit příčiny vzniklé krize.
11.1.2011
Asociace českých a moravských nemocnic plně podporuje požadavek České lékařské komory na novelizaci úhradové vyhlášky a použití zvýšených úhrad nemocnicím na platy lékařů.
Ztotožňuje se s tím, že další nečinnost Ministerstva zdravotnictví a Vlády ČR v současné krizi nejen že ohrožuje zdraví a životy občanů, ale umožňuje pokračovat v dalším rozmělňování zdrojů a plýtvání finančními prostředky.
Podporuje požadavek orientovat české zdravotnictví na osvědčené vzory německého a rakouského zdravotnictví, s nimiž jej spojují tradice společné vyspělým zemím středoevropského prostoru.
S ohledem na zkušenosti těchto zemí AČMN odmítá další účelovou centralizaci zdravotní péče do největších nemocnic a požaduje přehodnotit vztah ke středním a malým nemocnicím, které běžnou nemocniční péči dokáží poskytovat levněji, efektivněji, v prostředí lidem bližším a pod kontrolou veřejnosti.
11.1.2011
Vážená paní poslankyně,
Vážený pane poslanče,
dne 21.12. 2010 vystoupil ve sněmovně ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. a v závěru vystoupení komentoval problematiku nákladů nemocnic způsobem, který nemá s věcnou podstatou problému naprosto nic společného:
„Já bych si ještě dovolil říci poslední věc, a to na poznámku pana předsedy Sobotky, že fakultní nemocnice jsou čtyřikrát dražší. To opakuje – já nevím, jestli člen, ale příznivec – pan dr. Ing. Fiala. To opakuje již asi čtyři roky a tomuto argumentu se, pane poslanče Sobotko prostřednictvím paní předsedající, smějí všichni nemocniční ekonomové. Jestliže vydělíte náklady fakultních nemocnice počtem lůžkodnů a vydělíte je u malé nemocnice, tak ty náklady jsou menší, ale prostě proto, že ty fakultní nemocnice mají 5 % těch nejtěžších pacientů této republiky, kteří spotřebují 50 % rozpočtu. Potom takovéto průměry mají cenu jenom pro falešnou politickou argumentaci. Já tu faleš nepodsouvám vám, ale myslím si, že byste si to měl s panem dr. Fialou trošku vyříkat, jak je to doopravdy. Fakultní nemocnice věci, které dělají malé nemocnice, umějí dělat také levně, jenom mají ty drahé pacienty, o které se musí starat.“
Pan ministr ve svém vyjádření použil jméno kolegy Petra Fialy, který je místopředsedou Asociace českých a moravských nemocnic. Proto jsme výše zmíněnou záležitost projednali ve vedení asociace a konstatujeme, že bylo reprodukováno něco, co nikdo nenapsal a bylo překrouceno, co bylo napsáno. Věříme, že se nejedná o faul, který nepatří do věcné diskuze, ale o pouhé nedorozumění, které je třeba vzájemně si vysvětlit.
Celé vystoupení ministra zdravotnictví najdete v rubrice Co se děje ve zdravotnictví - "Záznam ze schůze poslanecké sněmovny, která se nekonala".