Ministryně zdravotnictví D. Filipiová ve včerejším pořadu Otázky Václavy Moravce se odvolala na dokument z prosince roku 2008, v němž zástupci všech představitelů jednotlivých sdružení poskytovatelů zdravotní péče měli vyjádřit podporu Julínkovým reformám.
Dokument vyjadřující podporu všech poskytovatelů Julínkovým reformám neexistuje. Asociace českých a moravských nemocnic, jehož členové zajišťují poskytování cca 30 % zdravotní péče v ČR, se od podepisování takového dokumentu distancovala.
Tisková zpráva o tom byla 2. 12. 2008 zaslána sdělovacím prostředkům.
„Já bych se dnes spíš přidržel bratra Žižky – bijte je a nikoho nešetřte ... . Ti, kdo tak neuvěřitelně škodí slabým, bezmocným a umírajícím si nic jiného nezaslouží.“
Těmito slovy reagoval jeden z ředitelů léčeben AČMN na skutečnost, že návrh úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví mimo jiné snižuje úhrady paliativní péče v hospicích o 22,3 % (z 1,03 na 0,80 Kč za bod) a úhrady sociální pobytové péče v LDN, domovech důchodců a dalších zařízeních sociální péče o 12,6 % (z 1,03 na 0,90 Kč za bod).
Že nejde o chybu, dokazuje pracovní text ministerské vyhlášky ze dne 18.11.2008, který se AČMN podařilo získat, v němž je úhrada obou typů výše uvedené péče 1,06 Kč za bod.
AČMN se již v tiskové zprávě rozeslané 25.11.2008 ohradila proti tomu, že ministr na tiskové konferenci s návrhem úhradové vyhlášky na rok 2009 seznámil dříve novináře, aniž cokoliv projednal s těmi, jichž se tato vyhláška přímo dotýká.
Škoda, že novináře neinformoval i o záměru vůči slabým, bezmocným a umírajícím.
Předseda AČMN jako zástupce největšího sdružení poskytovatelů zdravotní péče se nezúčastní jednání tzv. Rady poskytovatelů, ustavené ministrem Julínkem a svolané na 2. 12. 2008.
Důvodem je ztráta důvěry AČMN k ministrovi, který není schopen věcně komunikovat o skutečných problémech zdravotnictví a akceptovat jakékoli připomínky nemocnic. AČMN považuje ministra odpovědného za hromadění desítek miliard na účtech zdravotních pojišťoven, zatímco nemocnice v důsledku úhradových vyhlášek ministra nemají dostatek finančních prostředků na péči o pacienty a situace v LDN je téměř katastrofální.
Ministr Julínek nedokázal akceptovat jedinou zásadní připomínku nemocnic k návrhům svých „reformních“ zákonů. Postavení a úloha nemocnic v nich nesnese srovnání se zákony ve vyspělých zemích EU a je degradací nemocnic dokonce i proti dosavadní právní úpravě v ČR.
svým tvrzením v článku „Sliby chyby. Senioři politiky nezajímají“, když v souvislosti se seniory a „eldéenkami“ uvádí:
„Ze slibů“ (ministrů Julínka a Nečase) „se však splní jediný: léčebny dostanou od příštího roku lépe zaplaceno za svou péči … léčebny tak dostanou o 13 procent víc než loni …“ (MF DNES 25.11. 2008)
Kdyby autoři poslouchali Julínka a Cikrta, věděli by, že LDN dostanou jen o 7 % více. Kdyby dokonce získávali informace přímo u pramene, věděli by, že navýšení letos je 2 % a s příštím rokem 7 % je to 9 %. Že při inflaci letos 7 % a příští rok 3 % je to 10 %.
Že tedy reálná úhrada LDN v roce 2009 o 1 % nižší než v roce 2007 není žádný důvod k jásotu nad splněním alespoň jednoho slibu politiků.
Na dnešní tiskové konferenci po zasedání vlády ministr Julínek zopakoval své často používané tvrzení, že dosavadní zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění vůbec nestanoví, na jakou péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění má občan nárok.
Není to pravda. Koncepce platného zákona vychází z nároku občana na veškerou zdravotní péči poskytovanou bezplatně vyjma té péče, která je jako nehrazená v zákoně výslovně uvedená. Důkazem jsou mimo jiné i ministrovy regulační poplatky, které jako další výjimka musely být v tomto zákoně výslovně vyjmenovány včetně konkrétní částky. Jen takto mohly být nehrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
Ministr současně zamlčuje, že věcný nárok občana je stanoven jiným zákonem. Zákon č. 20/1966 Sb., naposledy novelizovaný v říjnu 2008, stanoví nárok občana na péči poskytnutou „v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy“.
Takto vymezený nárok na bezplatnou péči poskytovanou každému na nejvyšší možné úrovni totiž chce se současným zrušením zákona č. 20/1966 Sb. zrušit také.
Ministr zdravotnictví T. Julínek na tiskové konferenci dne 20.11.2008 seznámil novináře se záměry ministerstva v úhradách zdravotní péče na rok 2009. AČMN se ohrazuje proti tomu, že se tak stalo bez projednání s poskytovateli zdravotní péče - lékaři a nemocnicemi.
Ohlášené navýšení úhrad zdravotní péče v nemocnicích na 105 % a v následné péče na 107 % je přitom pouze deklaratorní. S přihlédnutím k úhradám a inflaci v roce 2008 a k očekávané inflaci v roce 2009 jde ve skutečnosti o snížení reálných úhrad proti jejich výši v roce 2007.
Budou-li takto úhrady pro rok 2009 stanoveny, dojde k dalšímu poklesu úrovně péče o pacienty v nemocnicích.
Nebude možné zvýšit již několik let stagnující platy v nemocnicích a řešit v mnoha případech katastrofální nedostatek sester a již i lékařů. Ohrožen bude sociální smír ve zdravotnictví.
AČMN jako koordinátor poskytovatelů ústavní péče sděluje, že ani dnešní závěrečný den dohodovacího řízení nepřinesl dohodu o výši úhrad zdravotní péče v nemocnicích a v dalších obdobných zařízeních.
Zdravotní pojišťovny navrhly zvýšení úhrad akutní péče v roce 2009 proti roku 2008 nejvýše o 3 % (zaměstnanecké pojišťovny) resp. o 4 % (VZP). Pro péči v LDN a na ošetřovatelských lůžkách navrhly 103 % a jen pro psychiatrické léčebny a odborné léčebné ústavy navrhly více.
Nemocnice tyto návrhy odmítly, neboť při inflaci očekávané pro rok 2009 by šlo nanejvýš o nulové navýšení úhrad a to se základu, jímž by byly úhrady roku 2008 s nárůstem hluboce pod úrovní inflace.
Nemocnice naopak požadovaly valorizovat úhrady roku 2008 jako základ pro navýšení úhrad roku 2009 alespoň o úroveň inflace. Dále požadovaly k navrhovanému navýšení úhrad v roce 2009 alespoň přijmout inflační doložku, která by v úhradách zohlednila skutečnou inflaci roku 2009.
Zástupci zdravotních pojišťoven až na jednu zaměstnaneckou pojišťovnu tento návrh výslovně neodmítli, bylo však zřejmé, že zdravotní pojišťovny nemají prostor pro takové rozhodnutí.
Za této situace odpovědnost za stav v úhradách zdravotní péče v nemocnicích plně ponese Ministerstvo zdravotnictví, jemuž zákon ukládá výši úhrad stanovit vyhláškou.
Ministerstvo bude muset stanovit výši úhrad také pro další oblasti zdravotní péče, neboť k dohodě došlo pouze u péče poskytované praktickými lékaři, stomatology, v záchranné službě a v lázních.
AČMN podtrhuje, že k uvedenému došlo v situaci, kdy přebytky na účtech zdravotních pojišťoven mohou ke konci letošního roku dosáhnout výše 40 mld. Kč. Nahromadění tak obrovské částky, vybrané od pojištěnců a nepoužité na zdravotní péči, je samo o sobě problém, který vyžaduje zásah nejvyšších orgánů státu.
Asociace sdružuje mimo jiné téměř 60 zařízení poskytujících péči o chronicky nemocné. Poskytování kvalitní péče a standardizace pravidel kvality je jedním z prvořadých úkolů AČMN. Nekvalitně provedenou péči poškozující pacienty odsuzujeme a konkrétní opatření v konkrétním případě musí být provedena příslušnými zdravotními pojišťovnami, registrujícím krajským úřadem, případně dalšími orgány v souladu s platnými právními předpisy.
V této situaci je však nutno znovu konstatovat, že AČMN již od roku 2005 upozorňuje zdravotní pojišťovny, ministerstvo, vládu, Parlament a sdělovací prostředky na katastrofální situaci ve financování LDN.
Neoprávněně zadržované finanční úhrady za poskytnutou zdravotní péči chronicky nemocným hospitalizovaným v léčebnách dlouhodobě nemocných musel dokonce řešit až Nejvyšší soud ČR rozhodnutím z roku 2007.
Přesto se situace ve financování léčeben nezlepšila ani v letošním roce. Vyhláškou MZ byly úhrady navýšeny pouze o 2 %, přestože se inflace pohybuje na úrovni 7 %. Je zcela zřejmé, že dlouhodobě hrozí zhoršování kvality péče i hospodaření zařízení poskytujících péči chronicky nemocným.
Populace stárne a stáří sebou přináší chronická onemocnění, z nichž mnohá vyžadují hospitalizaci právě v těchto zdravotnických zařízeních. Existence léčeben dlouhodobě nemocných je nezastupitelná, nelze je nahradit ambulantní či domácí péčí, ani pobytem na akutních odděleních nemocnic nebo sociálními hospitalizacemi.
Opakovaně pozorujeme, že existují argumenty pro potřebnost lůžek pro dlouhodobě nemocné, stejně tak jako podklady pro kalkulaci reálné úhrady za kvalitně poskytnutou péči. Opakovaně rovněž nabízíme aktivní účast a spolupráci při řešení těchto problémů.
Ministerstvo odmítlo diskutovat o navýšení léčebnám. Snad proto, že ministerské reformní záměry s dnešními LDN prakticky nepočítají. AČMN však nepovažuje za reálné ani únosné pro desetitisíce pacientů v LDN zajistit tzv. domácí péči, přenést problém státu a zdravotnictví na rodiny a příbuzné.
Pokud MZ, vláda a zdravotní pojišťovny nepřijmou okamžitá opatření, může být situace zatím jen v některých LDN předobrazem péče o nejstarší nemocné občany v celé ČR. Nelze zadržovat na účtech zdravotních pojišťoven přes 30 mld. Kč a nechávat přitom staré a bezmocné občany bez zajištění základní péče.
V Praze dne 24. 7. 2008
Rada Asociace českých a moravských nemocnic
Dnešního dne se v Čelákovicích sešli zástupci většiny českých a moravských nemocnic. Očekávali příchod a vystoupení ministra zdravotnictví T. Julínka, který osobně přislíbil svou účast a návrhy, jak řešit dopady inflace na poskytování péče v nemocnicích.
Delegáti AČMN však byli nuceni konstatovat politování nad tím, že ministr nenašel odvahu předstoupit před nemocnice a sdělit jim, že současnou situaci nehodlá řešit. Svou nespokojenost s postupem ministra vyjádřili i v přijatém usnesení.
S němým údivem pak delegáti AČMN vyslechli sdělení náměstka ministra P. Hroboně, že vyhlášku nelze měnit, že stejně není závazná, že je třeba dohodnout se se zdravotními pojišťovnami a že kdyby ministerstvo nebylo tak zaneprázdněno přípravou reformních zákonů, určitě by v jednání se zdravotními pojišťovnami pomohlo.
V těchto souvislostech shromáždění přijalo usnesení, které je přiloženo.
V příloze zveřejňujeme společný dopis všech asociací a sdružení nemocnic, jímž se obrátily na generálního ředitele Vojenské zdravotní pojišťovny ČR ve věci porušování právního řádu a právních předpisů touto zdravotní pojišťovnou při úhradách zdravotní péče za své pojištěnce.
Následující jednání signatářů dopisu s generálním ředitelem VoZP ČR dne 15. 5. 2007 nedalo garance, že tato zdravotní pojišťovna bude řádně hradit péči za své pojištěnce a že skončí jednání hraničící s vydíráním v případech, kdy zdravotnické zařízení odmítne podepsat nevýhodné ujednání o úhradách zdravotní péče.
Bude nutné informovat pojištěnce VoZP ČR, že hrozí přerušení smluvních vztahů s touto zdravotní pojišťovnou ze strany mnoha nemocnic.
Lze očekávat, že postup VoZP ČR najde odraz v jednání a usnesení shromáždění delegátů AČMN za účasti ministra zdravotnictví a ostatních asociací nemocnic.
Tisková zpráva AČMN Z 14.5.2007
Asociace českých a moravských nemocnic se ohrazuje proti doporučení prezidenta České lékařské komory MUDr. Milana Kubka na dnešní tiskové konferenci ČLK, aby občané od lékařů vyžadovali licence pro výkon soukromé praxe a pro výkon funkce vedoucího lékaře ve zdravotnickém zařízení vydávané ČLK.
Doporučení prezidenta ČLK je zavádějící v tom, že platné jsou pouze licence vydané před rokem 2004. Od novel příslušných zákonů v roce 2004 již žádný právní předpis licenci komory nevyžaduje a lékaři tyto licence pro výkon jakékoli své činnosti nepotřebují.
Tisková zpráva AČMN z 27.12. 2006
S ohledem na to, že se AČMN nesetkala s odpovídající reakcí VZP na své upozornění o končících smlouvách většiny nemocnic s VZP, zveřejňuje v plném znění dopis, který ředitel VZP obdržel již 21.12. 2006.
V souvislosti s vyjádřeními ředitele VZP P. Horáka sdělovacím prostředkům považuje AČMN za potřebné se především zastat ministra zdravotnictví T. Julínka. Prodloužení smluv nemá nic společného s vyhláškou, kterou ministerstvo ještě nevydalo. Uskutečňuje se podle dosud platných právních předpisů tak, jako v minulosti.
Skutečnost, že VZP slovně garantovala prodloužení smluv, je právně bezvýznamná. Nebude-li do 31.12. 2006 oběma stranami podepsán prodlužující dodatek, smlouvy tohoto dne skončí. Od 1.1. 2007 je nebude možné žádným dodatkem prodloužit.
Problém nevznikne zdravotnickým zařízením s úhradou poskytnuté zdravotní péče. Řádně poskytnutou péči musí pojišťovna zaplatit. Problém vznikne VZP a jejím pojištěncům, pro které od 1.1. 2007 nebude mít ve většině nemocnic písemně nasmlouvánu žádnou péči, tím méně v potřebném rozsahu a struktuře. Nebude moci provádět kontrolu kvality a úrovně jejího poskytování. Nebude moci svým pojištěncům garantovat nic.
Tisková zpráva AČMN z 21.12. 2006
Rada Asociace českých a moravských nemocnic na svém zasedání dne 20.12. 2006 vyjádřila znepokojení, že účinnost většiny smluv VZP ČR s nemocnicemi skončí 31.12. 2006.
Ačkoli již na jednání 1.11. 2006 ředitel VZP MUDr. Horák přislíbil prodloužení smluv do konce roku 2007, dosud se tak nestalo.
Zákon ukládá povinnost smluvně zajistit péči o své pojištěnce zdravotním pojišťovnám, nikoli zdravotnickým zařízením. Přesto AČMN vyvinula vlastní iniciativu a její členská zařízení sama zaslala návrhy prodlužujících dodatků VZP. Pro AČMN je překvapující, že ze strany VZP nejen že nebyla žádná reakce, ale dokonce se její členové setkali s odmítavým stanoviskem územních pracovišť VZP.
Nedojde-li k prodloužení smluv do 31.12. 2006, nebude od 1.1. 2007 smluvně zajištěna zdravotní péče pro pojištěnce VZP. To může vést k ohrožení poskytování nemocniční péče pojištěncům této zdravotní pojišťovny.
AČMN učinila vše, aby předešla takové situaci. Veškerou odpovědnost za možné dopady ponese VZP.
Po dni 31.12. 2006 nebude možné skončené smlouvy platně prodloužit. Protože zbývá ještě několik dnů k možné nápravě, byl dopisem rady AČMN o osobní zásah k neprodlenému podepsání zaslaných prodlužujících dodatků požádán ředitel VZP ČR. O pomoc a podporu byl rovněž požádán ministr zdravotnictví.
Tiskové sdělení AČMN z 25.10. 2006
Dopady nového zákoníku práce
Rada Asociace českých a moravských nemocnic se na svém zasedání dne 24.10. 2006 zabývala dopady nového zákoníku práce, účinného od 1.1. 2007, na činnost zdravotnických zařízení.
Konstatovala, že především ústavní pohotovostní služby v nemocnicích jsou při nedostatku lékařů zabezpečovány především jejich přesčasovou prací. To nový zákoník práce již nedovolí. Od 1.1. 2007 hrozí, že pohotovostí služby v noci, o víkendech a svátcích nebudou moci být zabezpečeny bez obcházení a někdy i porušování zákoníku práce.
Proto rada AČMN podporuje návrh na odložení účinnosti nového zákoníku práce. Důvodem je získat čas k takovým změnám nyní zdravotními pojišťovnami uplatňovaných právních předpisů stanovících personální vybavení jednotlivých oddělení a pracovišť nemocnic.
Proto rada AČMN požádá ministra zdravotnictví o urychlené vydání nové vyhlášky ministerstva, která nebude nutit nemocnice držet pohotovostní služby odborníků na všech odděleních bez ohledu na akutní potřeby pacientů, ale umožní pohotovostní služby soustředit na pracovištích, která je budou poskytovat komplexně mnohooborově, tak jak to je běžné ve vyspělých zemích EU.
Dále požádá ministra zdravotnictví o pomoc, aby zdravotní pojišťovny upustily od kontrol personálního vybavení prováděných na základě zastaralých právních předpisů vydaných bez zmocnění v zákoně a zejména od uplatňování finančních sankcí z jejich „nenaplnění“.
Asociace českých a moravských nemocnic vyjadřuje svůj protest proti vyloučení všech organizací lékařů ze všech dohodovacích řízení.
Tento následek bude mít sněmovní tisk 1045, který byl dnes schválen ve 2. čtení poslaneckou sněmovnou. Ve všech dohodovacích řízeních sdružení praktických lékařů, dětských lékařů, ambulantních specialistů, laboratoří a diagnostiky, záchranných služeb a dopravy a lázní nahradí Česká lékařská komora. V důsledku toho bude sjednávat dohody o smlouvách a cenách samostatných ekonomických subjektů někdo úplně jiný, než jsou tyto subjekty.
Nejenže budou rozhodovat aniž ponesou jakékoli následky svých rozhodnutí, ale zaměstnanci nemocnic, kteří tvoří polovinu členů ČLK, budou rozhodovat o smlouvách a cenách v podstatě svých konkurentů. Členové ČLK, kteří jsou členy odborů – jakožto nového účastníka dohodovacích řízení – pak o smlouvách a cenách někoho jiného budou rozhodovat dvakrát.
Takové popření všech právních principů však nemohlo projít v řádném zákony stanoveném legislativním procesu. Naopak, porušení právních norem nejvyšší právní síly takový výsledek umožnilo.
Ústava ČR vychází ze zásad dělby moci, ze striktního oddělení moci zákonodárné a výkonné. Sama stanoví jejich vztah a způsoby, jimiž moc výkonná může ovlivňovat moc zákonodárnou. Ministr Rath tyto nejvyšší normy porušil. Jednal jako obyčejný lobbyista, podsunul konkrétní návrhy jednotlivým poslancům a jejich prostřednictvím je předložil.
To však ministrovi dovoleno není. Ústavní pořádek ČR zakazuje uplatňování státní moci v jiných případech a jiným způsobem, než stanoví zákon. Legislativní postup zvolený ministrem nemá oporu v zákoně. Je tudíž v rozporu s ústavním pořádkem, je porušením Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod.
Lékařský odborový klub na své včerejší tiskové konferenci prohlásil, že lékaři z nemocnic se demonstrace 24.2. 2006 nezúčastní. AČMN odpovídá otázkou : Kolik členů má LOK a kolik lékařů pracuje v nemocnicích?
Dále LOK prohlásil, že uvedenou demonstraci považuje za „protivládní“. AČMN odpovídá otázkami : Bylo to snad vláda, která vydala chaotickou úhradovou vyhlášku? Byla to snad vláda, která poslanecké sněmovně předložila nepřehledné, nikým odborně ani legislativně nepřipomínkované návrhy zákonů a jejich zásadních změn? Je to snad vláda jako celek, která hulvátsky řádí ve zdravotnictví, provokuje a rozeštvává všechny partnery, otevírá stále nové problémy a žádné nedořeší, způsobuje ve zdravotnictví chaos a zpochybňuje jistoty všech?
AČMN naopak kritizuje, že ministr D. Rath činí zásadní exekutivní i legislativní změny ve zdravotnictví bez projednání vládou včetně legislativní rady vlády.
Co lze vládě a jejímu premiérovi vyčíst je, že vše uvedené ministrovi D. Rathovi dovoluje a že jej ještě ve svých řadách trpí. Ale jen kvůli tomu se nedělají „protivládní“ demonstrace.
Asociace českých a moravských nemocnic dnešní protest lékárníků podpořila ve společném prohlášení krizového štábu dne 24.1. 2006. Nevyzvala však k hromadné účasti na jejich protestním shromáždění ve snaze spory ve zdravotnictví nevyhrocovat.
Je však nucena odmítnout odvetná opatření vůči lékárníkům vyhlášená ministrem D. Rathem na jeho následující tiskové konferenci. Za zvláště neseriozní pak považuje osobní útok ministra na prezidenta lékárenské komory a výzvu, aby si lékárníci vyměnili svou delegaci.
Obdobný útok již zazněl vůči AČMN od dřívějšího ředitele a nyní náměstka ministra V. Drymla. AČMN důrazně požaduje, aby ministr jako představitel státu upustil od bezprecedentního zasahování do vnitřních věcí samosprávných organizací.
Pokud tak činí, sám nastoluje diskusi o tom, koho je třeba vyměnit.
Tiskové sdělení z 27.12. 2005
K jednání s ministrem
Zástupci Asociace českých a moravských nemocnic se nezúčastní jednání o úhradách zdravotní péče v roce 2006, které na středu 28.12. 2005 svolal ministr zdravotnictví D. Rath.
Asociace tím vyjadřuje protest proti tomu, že ministerstvo nerespektovalo její připomínky k závažným věcným a logickým chybám v úhradové vyhlášce na 1. pololetí 2006.
Vyhláška vydaná v chybném znění dokonce sníží výši úhrad v léčebnách dlouhodobě nemocných, na ošetřovatelských lůžkách nemocnic, v odborných léčebných ústavech včetně dětských, plicních, psychiatrických léčeben a rehabilitačních ústavů proti roku 2005. To omezí péči o nejstarší, bezmocné a chronicky nemocné občany.
Asociace tím vyjadřuje názor, že jednáním o úhradách zdravotní péče po vydání vyhlášky nelze nahradit absenci transparentnosti její přípravy a řádně konaného připomínkového řízení.
Asociace je ochotna s ministrem jednat o odstranění chyb vyhlášky.
Tiskové sdělení z 22.12. 2005
K úhradové vyhlášce
Asociace českých a moravských nemocnic je znepokojena částí obsahu úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví na 1. pololetí 2006.
Text vyhlášky, který byl předán ministerstvem do tisku, obsahuje některé věcně i právně chybné formulace. Dokonce i takové, které připouští, že zdravotnické zařízení v některých případech nedostane za provedenou péči o pacienty žádnou finanční úhradu.
V důsledku uvedených chyb by vyhláškou byly dokonce sníženy úhrady zařízením následné péče pod úroveň stanovenou pro 1. pololetí 2005 ! To by mělo za následek výrazné zhoršení dostupnosti zdravotní péče pro nejstarší a chronicky nemocné pacienty.
Došlo by k významnému omezení provozu léčeben dlouhodobě nemocných, odborných léčebných ústavů, dětských a plicních léčeben, psychiatrických léčeben, rehabilitačních a dalších zařízení následné péče.
Navíc by taková vyhláška byla porušením dohody, kterou 3. 6. 2005 podepsal předseda vlády i sám nynější ministr zdravotnictví.
Asociace nemocnic očekává, že ministr zdravotnictví napraví chyby ve vyhlášce. Pokud by to nebylo možné u vyhlášky, která je již v tisku, že tak učiní po jejím vydání.
Tiskové sdělení z 6.12. 2005
Eufemismus tiskového mluvčího VZP ČR
TV Prima ve své reportáži ke sporu záchranných služeb a VZP ČR dne 4.12. 2005 informovala, že záchranné služby mají vrátit čtvrtmiliardový přeplatek pojišťovně, jak jim to nařídil soud. Tiskový mluvčí VZP J. Suttner reagoval: „My nemůžeme dělat nic jiného, než konat. Budeme konat velmi citlivě.“
Protože se spor mezi VZP a záchrannýmj službami dotýká také více nez 100 nemocnic, LDN a léčebných ústavů, kde tato pojišťovna postupuje stejně, nelze nechat eufemismus J. Suttnera bez stanoviska.
VZP zamlčuje, že nejvyšší soud rozhodl ve prospěch VZP v jednom jediném případě. Ostatní rozsudky jsou nadále pravomocné a vykonatelné proti VZP.
VZP neinformuje, že nejvyšší soud tak výslovně rozhodl z důvodu, ze příslušná záchranná služba má uzavřenu smlouvu podle obchodního zákoníku. To je výjimkou a neplati to pro většinu zdravotnických zařízení.
Navíc kromě přímých účastníků sporu nikdo neví o tom, že dotyčná zachranná služba smlouvu podle obchodního zákoníku uzavřenu vůbec nemá. Ba že ji takto uzavřenou mít platně ani nemůže. Nerozhodl o tom nikdo jiný, než sám nejvyšší soud již dne 22.11. 2001.
Právní kancelář Asociace českých a moravských nemocnic proto rozhodnutí nejvyššího soudu považuje za zmatečné a obrátí se z toho důvodu na ústavní soud. Zároveň považuje za svou povinnost zveřejnit to, o čemž již písemně infofmovala všechny poslance parlamentu a ministra zdravotnictví.
Je známo, že v uvedeném případě jde o dlouholetý kompetenční spor mezi Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem financí o to, kdo vlastně stanoví výši úhrad zdravotní péče. Méně je známo, že i tento kompetenční spor ústavní soud řešil již 23.5. 2000. Konstatoval, že cenovým orgánem ve věcech úhrad z veřejného zdravotního pojištění je Ministerstvo zdravotnictví a nikoli Ministerstvo financí.
Pokud zdravotním pojišťovnám nestačí názor ústavního soudu, měl by se ministr zdravotnictví sám obrátit na ústavní soud, aby tento kompetenční spor ukončil rozhodnutím.
Stanovisko Unie bylo vydáno přes písemně vyjádřený nesouhlas Asociace českých a moravských nemocnic i Asociace nemocnic ČR, kolektivních členů Unie reprezentujících přes 200 tisíc zaměstnanců.
Dalšími kolektivními členy Unie jsou zdravotní pojišťovny, grémium majitelů lékáren a koalice soukromých lékařů, zaměstnavatelé řádově s několika tisíci zaměstnanci.
Lze pochybovat, že s požadavkem na odvolání 1. náměstka ministra zdravotnictví mohou vystupovat další kolektivní členové Unie, velkodistributoři léčiv, asociace farmaceutických firem, zaměstnavatelé v polygrafickém a dřevozpracujícím průmyslu, ve školství a v kultuře.
Návrh stanoviska Unie ZS odmítnutý radou AČMN
Tiskové sdělení z 4.10. 2005
K připravované stávce praktických a dalších lékařů
Vážení kolegové,
Nemocnice sdružené v AČMN od počátku s pochopením sledovaly Vaše znepokojení nad prodlužováním termínů úhrad od zdravotních pojišťoven. Nemocnice vyjadřují svou solidaritu se snahou upozornit na stále se prohlubující problémy financování českého zdravotnictví.
Nepřísluší nám posuzovat Vámi zvolenou formu protestu. Nemocnice, zabezpečující nepřetržitou zdravotní péči po 24 hodin denně, zajišťují její poskytování mimo provozní dobu soukromých ambulancí - v noci, o sobotách a nedělích - a zajistí ji i při stávce.
Při této příležitosti je nutné konstatovat, že zpožďování úhrad se týká i nemocnic a přímo ohrožuje jejich provoz. Celý text
Tiskové sdělení z 6.9. 2005
K výstupům z jednání analytické komise dohodovacího řízení dne 31.8. 2005
Asociace českých a moravských nemocnic se distancuje od výstupů z jednání analytické komise dohodovacího řízení dne 31.8. 2005 předaných ministryni zdravotnictví. Protože analytická komise odmítla připomínky AČMN, ministryně již obdržela stanovisko, v němž jsou předané výstupy charakterizovány jako neověřitelné, nedůvěryhodné a budící dojem účelovosti.
Pro AČMN je například nepochopitelné, že vláda schválila finanční pomoc zdravotním pojišťovnám ve výši 3,8 mld.Kč odkupem jejich pohledávek a pojišťovny nejsou nyní tuto pomoc schopny využít v plné výši a ze schválené částky pro úhradu zdravotní péče počítají jen se 3 mld. Kč.
Dezinterpretací dohody s předsedou vlády je účelově snížen předpokládaný nárůst úhrad všem zdravotnickým zařízením z cca 3,6 % na 2,04 %. Dohoda s premiérem předpokládá, že 50 % nárůstu příjmů půjde na zvýšení úhrad pro zdravotnická zařízení a 50 % si ponechají pojišťovny k vlastnímu využití. Podle výstupů analytické komise by si však pojišťovny ponechaly ne 50 %, ale téměř 3/4 nárůstu příjmů včetně toho, co dostanou od státu.
Stanovisko připomíná, že nemocnice, představující téměř polovinu hrazené zdravotní péče, jsou v analytické komisi zastoupeny jedním členem z 18, kdežto zdravotní pojišťovny mají polovinu členů. AČMN ve výstupech uvedeného jednání analytické komise vidí názory a zájmy především zdravotních pojišťoven.
Tiskové sdělení z 26.8. 2005
K pondělnímu pokračování jednání asociací nemocnic a zdravotních pojišťoven s ministryní zdravotnictví
Na výzvu ministryně zdravotnictví M. Emmerové Asociace českých a moravských nemocnic provedla šetření dodržování právních předpisů při úhradách zdravotní péče v 81 zdravotnických zařízeních AČMN.
Šetření cca 600 smluvních vztahů se všemi zdravotními pojišťovnami dokumentuje bezpočet případů porušení právních předpisů všemi zdravotními pojišťovnami. V rozporu s právními předpisy ve značném rozsahu smluvně nezajistily péči o své pojištěnce v 1. pololetí 2005. Obdobná situace hrozí i pro 2. pololetí 2005.
Šetření potvrdilo nehrazení zejména následné péče ve výši stanovené právním předpisem, které pokračuje i v 2. pololetí 2005.
Podrobné výsledky šetření již byly zaslány ministryni zdravotnictví a budou zveřejněny.
V dosavadních vztazích asociací nemocnic a zdravotních pojišťoven nemá obdoby, aby se případné spory řešily podáváním trestních oznámení. Jiný postup zvolila VZP ČR, když podala trestní oznámení na vedení kanceláře Asociace českých a moravských nemocnic a současně i na právníky této asociace. Obviňuje je z trestných činů pomluvy a poškozování cizích práv. Toho se podle VZP ČR dopustili v dopise zaslaném poslancům Parlamentu dne 8.3. 2005.
Chceme vás informovat, že kancelář AČMN předává orgánům činným v trestním řízení nejen dopisy AČMN ředitelce VZP ČR ze dne 31.1. 2005, 7.3. 2005 a 7.7. 2005, ale také otevřený dopis ředitelů nemocnic předsedovi vlády, který zaslali i na vědomí poslancům dne 7.2. 2005. Dáváme k dispozici rovněž usnesení shromáždění delegátů AČMN, zaslané poslancům dne 24.5. 2005, prohlášení účastníků shromáždění zařízení následné péče ČR ze dne 26.7. 2005, které také zaslali poslancům. Orgánům činným v trestním řízení předáváme i další dopisy, v nichž jsou ústavní činitelé upozorňováni na porušování právních předpisů touto zdravotní pojišťovnou. Předány jsou i kopie dopisů ministryně zdravotnictví, v nichž ředitelku VZP ČR upozorňuje na porušování právních předpisů a stanoví termíny k nápravě. Dále pravomocné a vykonatelné rozhodnutí soudu, jehož výklad práva VZP ČR odmítá respektovat.
Kancelář AČMN odmítá obvinění z pomluvy. Nadále trvá na tom, že VZP ČR nehrazením úhrad nemocnicím ve stanovené výši porušuje právní předpisy. Tento postup VZP ČR je předmětem trvajících jednání na Ministerstvu zdravotnictví za účasti ministryně. Ministryní, dle jejího sdělení, byla o situaci informována i vláda.
Kancelář AČMN odmítá rovněž obvinění z poškozování cizích práv. Hájení práv nemocnic, podložených právními předpisy, považuje za svou povinnost ve vztahu ke komukoli.
Pracovníci kanceláře AČMN mohou vyslovit jen politování nad tím, že VZP ČR se pokouší kriminalizovat spory hospodářské povahy.
Příloha:
Dopis AČMN ředitelce VZP
Dopis rady AČMN ředitelce VZP
Průvodní dopis poslancům
Tiskové sdělení z 22.7. 2005
Shromáždění zařízení následné péče ČR
Asociace českých a moravských nemocnic
Asociace nemocnic ČR
Sdružení soukromých nemocnic ČR
Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče
svolali na 26.7. 2005 v 11.00 hod. shromáždění zařízení následné péče celé ČR, které se uskuteční v kongresovém sále Nemocnice Na Homolce.
Přes 260 zařízení následné péče (léčebny dlouhodobě nemocných, dětské, psychiatrické, plicní a rehabilitační léčebny, hospice a oddělení ošetřovatelské péče nemocnic) hodlá protestovat proti tomu, že zdravotní pojišťovny po celé 1. pololetí 2005 odmítaly platit úhradu za péči pro své pojištěnce ve výši stanovené právními předpisy a pokračují v tom i ve 2. pololetí 2005.
Částka dlužná jen za 1. pololetí 2005 je z údajů samotných pojišťoven odhadována na cca 700 mil. Kč. Blížící se miliardový deficit ve financování následné péče již ohrožuje jeho řádné fungování a jeho prohlubování hrozí krachem řady zdravotnických zařízení. Ohroženi jsou však především pacienti – pojištěnci neplatících zdravotních pojišťoven.
Účastníci se chtějí obrátit na vládu ČR, poslaneckou sněmovnu a kraje s žádostí o posouzení situace a její řešení.
Pozvána byla ministryně zdravotnictví M. Emmerová.
Na shromáždění nebyly pozvány zdravotní pojišťovny z důvodu, že bezpočet dosavadních jednání nevedl k žádnému výsledku. Na posledním jednání asociací nemocnic a zdravotních pojišťoven dne 21.7. 2005 však samy pojišťovny požádaly o pozvání.
Protože na uvedeném jednání zazněly z jejich strany některé náměty, jež by podle názoru asociací nemocnic mohly alespoň částečně zmírnit situaci, svolavatelé shromáždění zdravotním pojišťovnám zaslaly pozvánku spolu se žádostí, aby své konkrétně a závazně formulované návrhy předložily k posouzení účastníkům shromáždění.
Po skončení shromáždění cca ve 13.00 hod. se bude konat tisková konference.
Podněty ke správnímu řízení se zdravotními pojišťovnami
Prvních osm nemocnic podalo Ministerstvu zdravotnictví podnět k zahájení správního řízení s VZP ČR a dalšími zdravotními pojišťovnami z důvodu nehrazení poskytnuté zdravotní péče v 1. pololetí 2005 ve výši stanovené právním předpisem.
Uvedené zdravotní pojišťovny odmítají zaplatit zdravotní péči jen za 1. pololetí 2005 v řádu stamilionů korun. Před použitím dalších právních prostředků byly Asociací českých a moravských nemocnic ještě jednou vyzvány k jednání o dodržování práva.
Také ministryně zdravotnictví byla upozorněna na svou odpovědnost. Jak za dodržování právního předpisu vlastního ministerstva, tak za případné tolerování poškozování nemocnic ministerstvem přímo řízených.
server www.zdn.cz
Zdroj: Hospodářské noviny
Vedle řady jiných nepřesností je v článku zcela zavádějící informace:
Nemocnicím „nestačí podle nich jedna a půl miliardy korun, které jim slíbil navíc do druhého pololetí premiér Paroubek. V úterním dopise ho nemocnice požádaly o další dvě a půl miliardy s dovětkem, že odvolají svůj podpis pod dohodou ze 3. června, pokud peníze nepošle“.
K tomu kancelář AČMN sděluje:
Nemocnice s předsedou vlády nejednaly o žádných konkrétních částkách, žádné konkrétní částky jim předsedou vlády nebyly přislíbeny. V dohodách podepsaných předsedou vlády bylo stvrzeno zachování úhrad za péči v nemocnicích z 1. pololetí 2005 i ve 2. pololetí 2005. Na porušování této dohody připravovanou vyhláškou ministerstva zdravotnictví předsedu vlády nemocnice v úterním dopise upozornily a žádaly sjednání nápravy.
Text uváděného dopisu předsedovi vlády byl včas dán k dispozici sdělovacím prostředkům. Tím spíše udivuje neserióznost tvrzení Hospodářských novin.
Tiskové sdělení z 15.6. 2005
Krizové jednání účastníků dohody o zdravotnictví
Asociace českých a moravských nemocnic požádala ostatní signatáře dohody s předsedou vlády o krizové jednání účastníků ze strany zdravotníků. Svolání se již ujala Česká lékařská komora.
Důvodem je postup Ministerstva zdravotnictví, které porušuje podepsanou dohodu tím, že nadále připravuje k vydání vyhlášku snižující úhrady zdravotní péče v nemocnicích, léčebnách dlouhodobě nemocných a odborných léčebných ústavech od 1.7. 2005.
Předseda vlády se již seznámil s dopisem asociací a sdružení nemocnic k této věci. Podle informací AČMN byl však na dnešním jednání v Poslanecké sněmovně dezinformován přítomnými poradci Ministerstva zdravotnictví, že šlo jen o nedorozumění a že problém již neexistuje.
K tomu AČMN prohlašuje, že nejde o žádné nedorozumění a problém není v komunikaci.
(Důkazem jsou text připravené vyhlášky a str. 13 – 14 části IV. Přehled krátkodobých stabilizačních opatření v materiálu o zdravotnictví, ministerstvem předloženém k dnešnímu jednání vlády. V obou se nevychází z úhrad 1. pololetí 2005, jak stanoví dohoda, ale z 2. pololetí 2004 a navíc úhrada následné péče je krácena ze 113 na 108 %.)
Lze se domnívat, že jde o dílo těch kruhů na Ministerstvu zdravotnictví, které jsou propojeny se zdravotními pojišťovnami a nemají zájem na realizaci dohody s předsedou vlády.
Tiskové sdělení z 14.6. 2005
Dohoda o zdravotnictví u předsedy vlády ohrožena
Dohodu ohrožuje svým dalším postupem samo Ministerstvo zdravotnictví. Připravuje na 2. pololetí 2005 vyhlášku, která má významně snížit úhrady za péči v nemocnicích proti 1. pololetí 2005 a to o 4 – 5 %. Dále má přímo snížit úhrady za péči v léčebnách dlouhodobě nemocných a v odborných léčebných ústavech o 5 %.
To je v přímém rozporu s podepsanou dohodou, která v bodě 3. stanoví:
3. K zachování shodného základu pro stanovení výše úhrad v roce 2006 pro všechny skupiny poskytovatelů účastníci požadují minimálně zachování výše a struktury úhrad nastavené v 1. pololetí 2005 pro celý rok 2005.
Na tuto skutečnost upozornila Asociace českých a moravských nemocnic ministryni zdravotnictví již dopisem dne 9.6. 2005.
Po zjištění, že vyhláška s parametry odporujícími dohodě s předsedou vlády je součástí Krátkodobých stabilizačních opatření, která zítra bude projednávat vláda a mohlo by dojít k rozporu mezi dohodou podepsanou předsedou vlády a usnesením vlády, bylo nutné upozornit i předsedu vlády.
Na předsedu vlády se asociace nemocnic obrátily dopisem dne 14.6. 2005. Požadují od předsedy vlády neprodlený zásah k dodržování dohody, stvrzené jeho podpisem i podpisem ministryně zdravotnictví.
Dopis předsedovi vlády obdržela na vědomí i ministryně zdravotnictví. V průvodním dopise je nemocnicemi upozorňována na skutečnost, že ministerstvo zřejmě vychází ze zápisu z jednání u předsedy vlády, který ve věci úhrad je v rozporu s podepsanou dohodou. Nemocnice připomínají, že uvedený zápis nebyl nikým odsouhlasen a na rozdíl od dohody také není nikým podepsán.
Pokud by Ministerstvo zdravotnictví vydalo výše uvedenou vyhlášku, asociacím a sdružením nemocnic by nezbylo, než vzít své podpisy pod dohodou zpět.
Při porušení dohody ze strany státu by ani nemocnice nemohly dodržet své závazky z dohody vyplývající, zejména zachování dosavadního objemu péče poskytované v nemocnicích, kvality a dostupnosti péče, neprodlužování čekacích dob na operace a další.
Dopis ministryni zdravotnictví - 9.6. 2005
Dopis předsedovi vlády - 14.6. 2005
Tiskové sdělení z 9.6. 2005
Zavádějící sdělení ředitele Svazu zdravotních pojišťoven
Asociace českých a moravských nemocnic považuje za nutné se ohradit proti tvrzením výkonného ředitele Svazu zdravotních pojišťoven o středeční dohodě asociací nemocnic a pojišťoven, zveřejněným ČTK a některými dalšími sdělovacími prostředky.
To, že „pojišťovny, nemocnice a komora se dnes shodly i na tom, že zdravotníci by měli ve druhém letošním pololetí dostávat nejvýše o tři procenta peněz víc. Pouze léčebny dlouhodobě nemocných a psychiatrické ústavy ..... mohly dostat přidáno osm procent“ je tvrzení pouze pana Gajdáčka.
Na pracovním setkání svolaném k realizaci dohody přijaté u předsedy vlády nedošlo k jiným závěrům, než že zdravotní pojišťovny a nemocnice společně vyčíslí finanční nároky k realizaci dohody jako následný krok po jejím podepsání. Dále že požádají ministryni zdravotnictví o pozastavení vydání lékové vyhlášky do vyjasnění jejích finančních dopadů.
AČMN stojí za dohodou uzavřenou za účasti předsedy vlády, je připravena k jejímu naplňování a totéž očekává od všech ostatních účastníků dohody.
Aktivní jednání nemocnic v tomto týdnu přineslo výsledky. S ČLK došlo k dohodě v plném rozsahu. Zdravotní pojišťovny na návrh nemocnic na dohodu odpověděly protinávrhem, který byl nepřijatelný. Proto se včera nemocnice, ČLK a LOK sešly na ministerstvu zdravotnictví za přítomnosti ministryně zdravotnictví. Z jednání vzešel text dohody zúčastněných, ten byl dnes předložen předsedovi vlády a ministryně zdravotnictví se za něj plně postavila. Návrh dohody byl podrobně projednán, doplněn o větu konkrétně vyjadřující zvýšení platu zdravotnickým pracovníkům a v této podobě účastníky přijat. Návrh dohody připravený zdravotní pojišťovnami nebyl vůbec projednáván. Účastníci dále podpořili návrh krátkodobých stabilizačních opatření, předkládaných ministryní Emmerovou vládě.
Za významné nemocnice považují, že v přijaté a podepsané dohodě jsou obsaženy jejich základní požadavky:
Dohoda byla podepsána všemi účastníky, po určitém zdráhání i zdravotními pojišťovnami. Znění dohody přikládáme.
Ale i nemocnice považují přijatou dohodu za kompromis. Náklady na zdravotní péči vnějšími vlivy rostou ročně o 6 – 7 %. Dohodnuté cca 3 % zvýšení úhrad pouze umožňuje udržet kvalitu a dostupnost zdravotní péče.
Po skončení jednání se nemocnice a zdravotní pojišťovny dohodly na schůzce v příštím týdnu k realizaci přijatých závazků.
Na výzvu předsedy vlády k dohodě účastníků jednání o zdravotnictví nemocnice reagovaly předložením písemného návrhu takové dohody zpracovaným Asociací českých a moravských nemocnic.
V textu návrhu dohody zejména:
1. Podporují snahu ČLK o lepší ohodnocení práce lékařů v sazebníku výkonů i přesto, že na úhrady nemocnicím tato změna nemá vliv. Předpokládají však, že změna proporce mezi ohodnocením práce lékaře a materiálními náklady povede k úspoře těchto nákladů a zvýšení úlohy lidského činitele. Konstatují však, že změna ve struktuře ceny péče nemůže zakládat platové nároky lékařů.
2. Podporují zdravotní pojišťovny ve snaze získat na základě rozhodnutí vlády finanční prostředky ke zmírnění deficitu zdravotního pojištění.
3. Podporu v této věci však podmiňují tím, že prostředky od státu nebudou využity k další extenzi úhrad a rozšiřování počtu poskytovatelů. Proto navrhují v roce 2006 zmrazit úhrady na úrovni roku 2005 s navýšením pouze v závislosti na růstu příjmů zdravotních pojišťoven.
4. Zmrazení úhrad požadují shodně pro všechny oblasti zdravotní péče, aby žádná z nich nebyla zvýhodňována nebo diskriminována.
5. Vycházejí z toho, že zmrazení úhrad na úrovni roku 2005 je možné pouze při vyváženosti úhrad pro jednotlivé druhy zdravotní péče již v tomto roce. Proto uznávají navýšení úhrad, jímž se dostalo některým oblastem zdravotní péče v 1. i 2. pololetí 2005 a odmítají snížení úhrad nemocnicím v 2. pololetí 2005. Za nejvhodnější cestu k tomu považují nevydání úhradové vyhlášky pro 2. pololetí 2005 a zachování výše úhrad nemocnicím v tomto pololetí přímo ze zákona.
Nemocnicím byly zmrazeny úhrady na úrovni 1. pololetí 2003. Inflace za stejné období se blíží 7 % (2003 1 %, 2004 2,8 %, 2005 zatím 2,6 %). Státem nařízené zvýšení mezd za tu dobu přesáhlo 10 % (jen od 1.1. 2005 7 %). Dopad zvýšení DPH z 5 na 19 % se blíží 2 až 3 % celkových nákladů. K udržení reálné výše úhrad by nemocnice byly oprávněny požadovat cca 20 % navýšení úhrad.
Jsou si však vědomy nereálnosti takového požadavku. Jsou ochotny minimalizovat své nároky za podmínky, že tak učiní všechny ostatní skupiny poskytovatelů zdravotní péče a také zdravotní pojišťovny.
Závazky 142 zdravotnických zařízení sdružených v AČMN k 31.3. 2005 činí téměř 6,3 mld. Kč. Pokud se vezme v úvahu, že tato zařízení představují cca 50 % nemocničních lůžek v ČR, pak jejich finanční deficit je vyšší, než deficit VZP ČR. Proto odmítáme další přenášení deficitu zdravotních pojišťoven na nemocnice, proto je pro nás zásadně nepřijatelné dokonce snížení úhrad.
Všeobecnou kritiku vzbuzuje například skutečnost, že za této situace úhrady poskytovatelů laboratorní a radiodiagnostické péče ročně rostou s jejich výkony o 14 – 17 %. To není o zdraví, to je o prohánění pacientů laboratorními zkouškami a o zbytečném ozařování. Snížení úhrad nemocnicím by jen umožnilo v tomto pokračovat.
Proto nemocnice navrhují zastavit extenzi, vyváženě zmrazit úhrady na úrovni, která ještě neohrozí poskytování zdravotní péče. Pokud zdravotní pojišťovny nepřistoupí na zastavení extenze úhrad na vyváženém základě, nemocnice nebudou moci u předsedy vlády podpořit, aby stát vložil další prostředky do systému bez jistot a garancí.
27.5. 2005
Vstup nemocnic do jednání o zdravotnictví zvýšil pravděpodobnost dohody
Přizváním zástupců nemocnic k probíhajícím jednáním byla rozšířena základna účastníků těchto jednání. Nemocnice formulovaly své podmínky pro podporu návrhů na stabilizaci zdravotnictví. V řadě jednání v předvečer setkání u premiéra se podařilo vyjádřit shodné přístupy jak k navýšení indexů ohodnocení práce lékařů, tak jejich zastropování nezbytnému ke stabilitě systému a to v podobě zaručující rovnost všech segmentů. Výsledkem je možnost zpracování a přijetí generální dohody všech zúčastněných stran, zaručující stabilitu systému i pro rok 2006. K tomuto úkolu bude využit týden do dalšího setkání s předsedou vlády.
Odpovědi na otázky ZDN ze dne 9.3. 2005
Nemocnice a Národní referenční centrum zdravotních pojišťoven
NRC ZP.doc