Počínaje 1. 1. 2008 byla v České republice zákonem zavedena povinnost občanů-pacientů platit přímé platby za zdravotní péči. My, níže podepsaní, jsme přesvědčeni, že tento zákon je hanebný a protiústavní, neboť v Listině základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR, se říká, že občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči. Vyzýváme proto občany České republiky, aby až do konečného rozhodnutí Ústavního soudu ČR tyto poplatky odmítali platit.
signatáři výzvy
převzato z www.lidovky.cz
Senát přikázal projednání podaného návrhu výborům. Pro návrh zamítnout návrh zákona již v prvém čtení hlasovalo 20 z 64 přítomných senátorů.
vystoupení senátora T. Julínka
text sdělení - převzato od ČTK
Dohodnuté řešení přesčasů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli ve zdravotnictví na titulní straně
Senátor T. Julínek předložil 27.11. 2007 návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, jako senátní tisk č. 145.
Přijetím tohoto návrhu by byla nejen prodloužena týdenní pracovní doba lékařů i pracovníků nelékařských zdravotnických povolání na 48 hodin, ale také by byly zrušeny tarifní platy pro zaměstnance všech příspěvkových organizací a nahrazeny mzdou.
text návrhu
text článku - převzato z www.aktualne.cz
text článku - převzato z www.aktualne.cz
Plné znění návrhu Zdravotně pojistného plánu VZP v rubrice Dokumenty.
1. Návrh Ministerstva zdravotnictví oba pracovní týmy jednomyslně odmítají.
2. Návrh přítomných sociálních partnerů nezískal bezvýhradnou podporu a nedošlo ke vzájemné shodě. Postoje k uvedenému návrhu byly od pozice souhlasné, přes rezervovaný postoj, až k jeho zásadnímu odmítnutí (ČMKOS, SPD).
3. Oba pracovní týmy zásadně nesouhlasí, aby řešení úpravy pracovní doby ve zdravotnictví bylo začleněno do technické novely zákoníku práce. Problematika by měla být řešena v rámci koncepční novely zákoníku práce.
4. Ministerstvo zdravotnictví se vyzývá k předložení konkrétních důvodů nutnosti změn platné právní úpravy podložených jejich podrobnou personální a finanční kvantifikací.
__________
16.11.2007 premiér M. Topolánek zrušil mimořádné jednání pléna tripartity, které se mělo konat 19.11.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, |
převzato z http://osz.cmkos.cz
Postoj Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR k chystaným protestům Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů Ústředí Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR není organizátorem ani spoluorganizátorem protestního shromáždění LOK-SČL proti návrhu ministra Julínka na prodloužení stanovené týdenní pracovní doby z 40 na 48 hodin. |
převzato z http://osz.cmkos.cz
Z předloženého návrhu podkladů vyplývá, že Ministerstvo zdravotnictví ČR usiluje o věcnou změnu zákoníku práce. Navrhuje se § 100 zákoníku práce rozšířit o další odstavec zmocňující vládu ČR mohla případně stanovit svým nařízením zvláštní právní úpravu pracovní doby a doby odpočinku pro lékaře, zubní lékaře a farmaceuty a zdravotní pracovníky nelékařských zdravotnických zařízení v případě nepřetržitého pracovního provozu spojeného s příjmem, léčbou nebo péčí nebo zajištění přednemocniční neodkladné péče, kterou poskytují nemocnice, ostatní lůžková zdravotnická zařízení nebo zdravotnická zařízení rychlé zdravotnické záchranné služby.
Jako alternativa tohoto řešení se navrhuje zavést do zákoníku nový institut dohodnuté pracovní doby (jakéhosi konta pracovní doby), jehož podmínkou by byl souhlas zaměstnance a průměrný rozsah pracovní doby 56 hodin týdně, a to na období do roku 2012.
celý text (převzato z www.szpcr.cz)
text prohlášení převzato z www.lekarnici.cz
Pod tímto názvem Sdružení praktických lékařů reaguje na zkušenosti s Vojenskou zdravotní pojišťovnou ČR. Protože nejsou nepodobné zkušenostem zařízení AČMN, text SPL přejímáme.
text SPL
Ze zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven udělat akciové společnosti není nemožné. Především mohou mít reálného zakladatele. Jím a současně akcionářem mohou být korporace, které stály u zrodu těchto pojišťoven.
Neřešitelným by se však jevil takový záměr u VZP. Pro vznik akciové společnosti by se nenašel zakladatel, akcionář mimo samotnou VZP. Zakladatelem a akcionářem by nemohl být stát, jako např. u Českých drah. VZP není státní, ale veřejnoprávní organizace. Aby VZP bylo možné privatizovat, musela by se nejdříve znárodnit !
Řešení, s kterým přichází článek z „Aktuálně.cz“, zní jak nápad z Marsu. Jistě by nebyla proti podnikatelská uskupení, stojící za zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami – budoucími akciovými společnostmi. Rozpuštěním neprivatizovatelné VZP by získaly trojnásobek toho, co privatizací pouhých zaměstnaneckých pojišťoven.
Pokud by však takový záměr vůbec existoval, domyslel někdo také dopady jeho realizace? Zdaleka nejde jen o dopady na systém zdravotního pojištění a samotné fungování zdravotnictví.
text z Aktuálně.cz
Již třetí rok trvající střet o výši úhrad následné péče, až nepochopitelná neochota zdravotních pojišťoven hradit péči v LDN a na ošetřovatelských lůžkách, vedly k otázce, co je skutečnou příčinou? Vždyť zda zdravotní pojišťovny zaplatí 10 % nebo 13 % navýšení roky stagnujících úhrad je z hlediska celkového objemu prostředků plynoucích do zdravotnictví celkem nepodstatný problém.
celý text
odpověď MZ
strana 1
Pacientů, kteří nevědí, bude-li je někdo léčit, je podle zjištění MF DNES řada. Týká se to i lidí s nádory, s artritidou, těžkou lupénkou a dalších. To jsou nemoci, které se léčí jen na několika místech v zemi, ve specializovaných centrech.
Jenže nemocnice, které taková centra mají, dostaly od Všeobecné zdravotní pojišťovny návrh smlouvy, který u řady nemocí nepočítá s nabíráním nových pacientů.
"Snaží se nám nařídit, kolik lidí nanejvýš smíme léčit. Což je eticky velmi sporné. Ať to pacientům vysvětluje pojišťovna, že za ně nezaplatí. Proč to máme být my, kdo říká: promiňte, nemůžeme vás léčit, pojišťovna to nezaplatí!" rozhořčil se onkolog David Feltl z ostravské fakultní nemocnice.
"Řada nemocnic to nepodepsala a já je chápu. Jen u nás stojí léčba těchto drahých chorob sto milionů ročně," říká předsedkyně Asociace nemocnic a ředitelka plzeňské fakultní nemocnice Jaroslava Kunová.
Celý článek
S obdobným problémem se potýkají zejména léčebny dlouhodobě nemocných a další pracoviště následné péče Asociace českých a moravských nemocnic. Také zde VZP již na 2. pololetí 2006 navrhla dodatky, které omezují objem poskytnuté péče – počet ošetřovacích dnů pro pojištěnce VZP.
Protože zdravotnické zařízení nemůže odmítnout péči o pojištěnce z jiných než kapacitních důvodů, VZP by tak platila pouze část péče a zbývající by zůstala neuhrazena.
I zde je postup VZP v rozporu se zákony. Pojišťovna je povinna uhradit za pojištěnce péči, která mu byla řádně poskytnuta. Pokud úhradu takové péče nechává na zdravotnickém zařízení nebo dokonce na samotném pojištěnci, porušuje nejen zákony, ale i ústavní právo občanů chráněné Listinou základních práv a svobod.
Také AČMN doporučila takové dodatky nepodepisovat.
K protestním akcím praktických lékařů z řad poskytovatelů zdravotní péče zaujali stanovisko v podstatě pouze ambulantní specialisté. Nemocnice zůstaly zdrženlivé, neznajíce specifika úhradové vyhlášky pro tento segment, dohody uzavřené představiteli praktických lékařů, ani další detaily.
Celý text