Asociace českých a moravských nemocnic dlouhodobě upozorňuje na neudržitelnou ekonomickou situaci většiny nemocnic.
Dlouhodobě kritizuje poslední úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví jako příčinu tohoto stavu.
Snížení úhrad nemocnicím pro rok 2011 považuje za bezdůvodný krok, který jen vyhrotil situaci ve zdravotnictví.
Proto nemůže než odmítnout snahu Ministerstva zdravotnictví zodpovědnost za to vše přenést na nemocnice, jejich zřizovatele a především na protestující lékaře.
Jejich kroky považuje za situací vynucený oprávněný protest, který je v souladu se zákony této země.
Z toho důvodu AČMN musí odmítnout tón prohlášení Ministerstva zdravotnictví ze dne 14.12.2010.
Ministerstvu, vládě a ostatním orgánům výkonné moci náleží řešení problémů, nikoli „nalezení viníků“.
AČMN oceňuje, že předseda vlády P. Nečas si i při svém zaneprázdnění našel čas reagovat na její dopis a žádost o přijetí.
Premiér věnoval zdravotnictví značný časový prostor, jednání AČMN předcházelo jednání s Asociací krajů ČR o obdobných problémech a po jednání s AČMN byli přijati zástupci Sdružení soukromých nemocnic ČR.
AČMN sdělila premiérovi své znepokojení nad situací ve zdravotnictví, kterou ještě zostřil návrh úhradové vyhlášky a připravené snížení úhrad nemocnicím.
AČMN sdělila premiérovi, že dle jejího názoru toto snížení je bezdůvodné, že zdroje zdravotního pojištění dostačují k zachování úhrad na úrovni úhrad 2010. K tomu mu předala své písemné a číselné podklady.
Informovala jej o nespokojenosti a napětí mezi zaměstnanci nemocnic, které nelze omezit pouze na lékaře podávající výpovědi v rámci akce „Děkujeme odcházíme“. Sdělila mu prvé poznatky o podaných výpovědích, kdy sama musela konstatovat s určitým překvapením, že zatím se soustřeďují do středních a velkých nemocnic.
Současně jej upozornila, že nejvíce ohroženy ekonomickou situací a snížením úhrad jsou malé a střední nemocnice, plnící nezastupitelnou územní funkci. Za paradoxní považuje, že restrikce státu dopadají nejtíživěji na soukromé nemocnice.
Zástupci AČMN předali premiérovi „Memorandum AČMN k současné krizi ve zdravotnictví“, obsahující i návrhy na řešení situace včetně zabránění eskalace odchodu lékařů jakož i návrhy na získání potřebných finančních zdrojů potřebných pro řešení v krátkodobém i dlouhodobějším měřítku.
Premiér vyjádřil zájem o pohled AČMN a pozorně vyslechl její argumenty.
Zástupci AČMN z jednání odcházeli s dojmem, že premiér si uvědomuje vážnost situace, že však není pravděpodobný jeho vstup do záměru snížit úhrady nemocnicím a že i další rozhodnutí bude přijímat až podle konkrétního vývoje situace v nemocnicích mezi lékaři a ostatními zdravotníky.
Z tohoto hlediska hodnotí i dohodu mezi předsedou vlády a Asociací krajů ČR o analýze lůžek v nemocnicích ČR. Návrh na úspory změnou struktury nemocničních lůžek obsahuje i Memorandum AČMN. Ta je však považuje za opatření, které je svou povahou dlouhodobé a není řešením pro zklidnění současné výbušné situace v nemocnicích.
Asociace českých a moravských nemocnic je svými členy informována o rostoucí nespokojenosti v nemocnicích. Situaci významně zhoršil návrh úhradové vyhlášky. Zdravotníci jej chápou jako naprosté znevážení své práce.
Zveřejnění záměru snížit úhrady nemocnicím o 5 – 10 % (tj. o jednu měsíční úhradu resp. její polovinu) akcelerovalo akci lékařů „Děkujeme, odcházíme“. Hrozba odchodu značného množství lékařů z nemocnic se v těchto dnech stala reálnou.
Znepokojení v nemocnicích zesilují prohlášení ministerstva o zavírání oddělení, celých nemocnic a přesunech lékařů.
Pobouření vyvolává včerejší prohlášení MZ, které uvádí, že návrh úhradové vyhlášky snižuje objem finančních prostředků zhruba o 2 %. Přitom text návrhu vyhlášky s čísly snížení úhrad na 95 % resp. 90 % roku 2009 mají k dispozici všechny nemocnice AČMN.
Sdělení, že vyhláška určuje jen minimální úhrady a že nemocnice si mohou vyjednat se zdravotními pojišťovnami vyšší platby pak působí pouze jako smutná ironie!
Návrh Ministerstva zdravotnictví na plošné snížení úhrad v roce 2011 šokoval všechny poskytovatele zdravotní péče. Záměr snížit úhrady v akutní péči o 5 % a v následné péči o 10 % dokonce pod úroveň roku 2009 znamená přímé ohrožení péče o zdraví a životy občanů.
Stav systému veřejného zdravotního pojištění přitom nevyžaduje taková drastická opatření. Příjmy ze zdravotního pojištění za deset měsíců letošního roku dosahují 100,74 % stejného období roku 2009. Na rok 2011 MPSV a MF predikují nárůst objemu mezd ve výši 3,4 – 4,4 %. I při nižším skutečném nárůstu příjmy zdravotního pojištění dovolí zachovat alespoň současnou úroveň úhrad zdravotní péče.
Asociace českých a moravských nemocnic se v této věci obrací dopisem na předsedu vlády. Bude postupovat v součinnosti s ostatními skupinami poskytovatelů zdravotní péče a podpoří společné kroky. Bude jednat s Českou lékařskou komorou, LOK-SČL. Již oslovila Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče a ČMKOS. Obrátí se také na zřizovatele nemocnic.
Podpoří všechny kroky vedoucí k zachování výše úhrad zdravotní péče pacientům alespoň na úrovni letošního roku a nevylučuje ani podporu stávkovému hnutí.
Asociace českých a moravských nemocnic s obavami sleduje neklid ve zdravotnictví vyvolaný záměrem snížit platové tarify zdravotnických pracovníků.
K aplikaci opatření ke snížení platů státních zaměstnanců i ve zdravotnictví není žádný rozumný důvod. Zdravotnictví není financováno ze státního rozpočtu. Změny platových tarifů nepřinesou žádné úspory veřejným rozpočtům.
Reagovat na oprávněné požadavky zdravotníků na postupný růst platů a mezd návrhem na jejich snížení AČMN považuje za krok hraničící s provokací tváří v tvář nedostatku lékařů a sester ve většině nemocnic a stále častějším odchodům lékařů do zahraničí.
Proto AČMN považuje připravované protesty organizací zdravotníků za opodstatněné.
Všichni ve zdravotnictví jsou si vědomi toho, že platy a mzdy nelze snížit, aniž by bylo v základech ohroženo poskytování zdravotní péče. Dojde-li přesto ke snížení tarifů, budou nemocnice nuceny snížení vyrovnat mimotarifními složkami platů a mezd.
Z těchto důvodů zahrnutí zdravotnictví do připravovaných platových opatření je z věcného i finančního hlediska nadbytečné. Pouze prohlubuje kritickou personální a finanční situaci ve zdravotnictví, vede k nejistotě, znepokojení a napětí mezi zdravotnickými pracovníky a v důsledku i k možnosti ohrožení pacientů.
O skutečné úrovni platů a mezd ve zdravotnictví rozhodnou úhrady zdravotních pojišťoven za zdravotní péči. I z tohoto hlediska AČMN považuje návrhy zdravotních pojišťoven na snížení úhrad pro rok 2011 za nemravné.
AČMN oceňuje snahu ministra L. Hegera o zmírnění dopadů připravovaných opatření do zdravotnictví vyjádřenou i v jeho osobním prohlášení ze dne 9. 9. 2010.
Údiv však musí vyjádřit nad prohlášením Ministerstva zdravotnictví z následujícího dne, v němž jsou zástupci odborů a zaměstnavatelů vyzváni k vlastním návrhům na zapracování desetiprocentního snížení tarifů do platových tříd a platových stupňů.
Pro nemocnice jako zaměstnavatele je zcela nepřijatelné, aby samy navrhovaly státu snížení již tak nedostatečných platů zaměstnanců ve zdravotnictví.
Asociace českých a moravských nemocnic vyslovuje politování, že ministryně zdravotnictví D. Jurásková zabránila účasti zástupců AČMN v diskusním pořadu České televize „Máte slovo“ dne 6. 5. 2010, věnovaném stravování v nemocnicích. A to tím, že svou účast v tomto pořadu podmínila neúčastí statutárního zástupce AČMN.
AČMN považuje za společensky nezdravý jev nemožnost vést otevřený dialog ani o tak obecných a nepolitických otázkách zdravotnictví, jako je strava pro pacienty.
Snahu D. Juráskové jako představitelky státu přímo nebo nepřímo rozhodovat o tom, kdo bude a kdo nebude v televizi vystupovat, AČMN považuje za neslučitelnou se svobodou slova a principy demokracie.
Rada Asociace českých a moravských nemocnic na svém zasedání 8. 4. 2010 zhodnotila situaci regionálních nemocnic jako kritickou. Úhradová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, přesuny finančních zdrojů do centrálních nemocnic, snížené úhrady především od VZP a nedostatek lékařů a sester v ČR vedou k postupné destrukci malých a středních nemocnic.
Rada AČMN proto svolala zástupce všech nemocnic AČMN k jednání 21. 4. 2010 ve dnech konání mezinárodního zdravotnického veletrhu PRAGOMEDICA v Praze.
Současně ustavila krizový štáb, který připravuje protestní akce, zaměřené především proti činnosti současného vedení Ministerstva zdravotnictví.
Asociace českých a moravských nemocnic se ztotožňuje s hodnocením situace ve zdravotnictví samotnými lékaři uvnitř nemocnic. Chápe je jako oprávněnou obavu, zda ekonomické podmínky jim dovolí odpovědně vykonávat svou profesi a dostát lékařské přísaze.
Úhradová vyhláška pro rok 2010 je pro řadu regionálních nemocnic likvidační. Garance Ministerstva zdravotnictví, zaručující nemocnicím zachování výše úhrad z roku 2009, se ukázala jako falešná.
Negativní vliv vyhlášky se projevuje již u záloh nemocnicím. Aniž to bylo stanoveno ve vyhlášce, jen samotná VZP ČR od ledna snížila úhrady více než třetině ze 125 nemocnic AČMN o 3 – 9 %. Již v květnu nemocnice očekávají další srážky z úhrad v důsledku vyúčtování stejně netransparentní a svévoli umožňující úhradové vyhlášky za rok 2009.
Proto AČMN požaduje přehodnocení koncepce úhradových vyhlášek a novelizaci té pro rok 2010 s účinností pro celý rok 2010. V této věci vítá podporu LOK-SČL a vyjadřuje připravenost ke společným krokům.
V opačném případě se nejen omezování péče včetně akutní, ale i rušení ambulancí, oddělení a celých nemocnic, na které AČMN dlouhodobě upozorňuje, stane již letos skutečností.
Otevřený dopis veřejnému ochránci práv JUDr. O. Motejlovi jako reakci Asociace českých a moravských nemocnic na dnešní tiskovou zprávu ombudsmana „Limit 90 dní v LDN neexistuje“
Asociace českých a moravských nemocnic sdílí obavy vyjádřené lékařskou i lékárnickou komorou, jakož i dalšími organizacemi lékařů ze snahy zákonem legalizovat shromažďování údajů o všech předepsaných lécích v centrálním úložišti SÚKL.
Návrh zákona, předložený poslanecké sněmovně je bezprecedentním prolomením ochrany nejcitlivějších osobních údajů o zdravotním stavu všech obyvatel, které může vést k jejich zneužívání v obrovském rozsahu.
AČMN upozorňuje, že návrh je v rozporu s Mezinárodní úmluvou o ochraně lidských práv a biomedicíně ratifikované Parlamentem ČR a nadřazené zákonům ČR.
Je v rozporu také s Listinou základních práv a svobod, stanovící nedotknutelnost soukromí.
Asociace českých a moravských nemocnic musí potvrdit informace sdělovacích prostředků (TV Nova 4.3.2010), že je ohrožena péče o desetitisíce kardiologických pacientů regionálních nemocnic.
S odvoláním na rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o tom, že kardiologičtí pacienti budou léčeni jen ve fakultních a některých krajských nemocnicích, již VZP zbývajícím nemocnicím sdělila, že od 1.4.2010 nebude hradit např. implantace kardiostimulátorů pro tisíce občanů. A to v rozporu s uzavřenými smlouvami, bez toho, aby je v řádných termínech vypověděla.
Nesprávně je však veřejnost informována o tom, že ministerstvo tak rozhodlo vyhláškou jako právním předpisem. Rozhodnutí ministerstva má ve skutečnosti podobu normy vydané pouze ve Věstníku MZ. Ten neobsahuje právní předpisy, ale jen metodická a odborná doporučení.
Pro zdravotní pojišťovny je z právního hlediska závazný asi tak, jako jízdní řád Českých drah.
Záleží tedy pouze na zdravotních pojišťovnách, jak zabezpečí péči o své pojištěnce. Zda se čekací doby na kardiostimulátor neprodlouží tak, aby se jich někteří pacienti nedožili.
V Německu je 6,3 akutních lůžek na tisíc obyvatel, v Rakousku 6,1 a v ČR jen 5,4. V Německu je 2 100 nemocnic, v Rakousku 260, v ČR jen 192.
V Německu připadá 39 tisíc obyvatel na jednu nemocnici, v Rakousku 32 tisíc, kdežto v ČR 54 tisíc.
Problém je v tom, že jsou snahy Ministerstva zdravotnictví řešit finanční a personální problémy českého zdravotnictví na úkor regionálních a krajských nemocnic. AČMN na tuto situaci již delší dobu upozorňuje. Opravdu chceme na zdravotnictví dávat ještě méně finančních prostředků? Země EU vydávají průměrně 8 – 10 % svého HDP. Česká republika 6,9 %, přitom srovnatelné Portugalsko 10,1 %. Důsledkem podfinancování dochází již nyní k uzavírání oddělení regionálních a krajských nemocnic. Další lze očekávat a nebudou to již „jen“ oddělení, ale celé nemocnice.
Z tohoto pohledu je přinejmenším úsměvné, že mluvčí Ministerstva zdravotnictví v uvedené reportáži dokonce nabádal jednotlivá města i jednotlivé kraje, aby vážily velmi pečlivě, jak budou postupovat, aby dostupnost a hlavně kvalita péče pro pacienty byly zachovány.
Nemělo by také ministerstvo nad něčím uvažovat?
Ministerstvo svými vyhláškami tuto situaci samo přivodilo. Likvidaci oddělení i celých regionálních a krajských nemocnic budou muset pacienti řešit dojížděním za základní péčí do fakultních nemocnic, které jim ji z kapacitních důvodů nebudou schopni poskytnout. Zhoršení územní dostupnosti základní zdravotní péče nepřinese žádné finanční úspory, ale naopak zdražení péče, protože fakultní lůžka jsou velmi drahá a proto jich je v každé zemi jen nejnutnější počet, aby byl zajištěn rozvoj špičkové medicíny, její výuka a výzkum.
Proto v Německu (82 mil. obyv.) je jen 41 fakultních nemocnic, v Rakousku (8 mil.) jsou pouze 3, kdežto v ČR (10,5 mil.) je jich 11. Ve vyspělých zemích EU připadá na 2 - 3 mil. obyvatel maximálně 1 fakultní nemocnice. V ČR je jich tedy na počet obyvatel 2 – 3 krát více.