Podle sdělení Aktuálně.cz mluvčí Ministerstva zdravotnictví V. Sršeň sdělil „že pojišťovny se s nemocnicemi na svém závěrečném jednání shodly na tom, že dojde k restrukturalizaci počtu lůžek“.
Asociace českých a moravských nemocnic k tomu považuje za nutné sdělit, že v posledních dnech zdravotní pojišťovny se dohodly pouze se zdravotními pojišťovnami.
Prvé reakce z nemocnic jejich dohodu označují za dohodu vskutku „mnichovskou“.
Asociace českých a moravských nemocnic se ohrazuje proti dnešnímu tvrzení MEDIAFAX.CZ:
„Zhruba pět ze 158 českých nemocnic nedostane na příští rok smlouvu od zdravotní pojišťovny. S ostatními se podařilo domluvit podmínky restrukturalizace, uvedli v pátek ve společném tiskovém prohlášení Svaz zdravotních pojišťoven (SZP) a Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).“
Tvrzení, že se 153 nemocnicemi se podařilo domluvit podmínky restrukturalizace je zcela nepravdivé a zavádějící. Žádné jednání pojišťoven s nemocnicemi ani s jejich asociacemi neproběhlo a neprobíhá.
Na středečním jednání Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu zdravotní pojišťovny i nemocnice pouze prezentovaly svá stanoviska. K jejich sblížení i přes snahu senátorů nedošlo.
AČMN k jednání Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu
Asociace českých a moravských nemocnic ocenila přístup Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu, který dosud jako jediný ústavní orgán ČR vyhověl žádostem asociací nemocnic, pacientů a odborů o projednání připraveného rušení nemocnic.
Jednání se uskutečnilo 17.10.2012 za přítomnosti náměstka ministra zdravotnictví P. Noska, ředitele VZP ČR P. Horáka, prezidenta SZP ČR J. Gajdáčka, představitelů asociací nemocnic AČMN, AKN a AN ČR a zástupců krizového štábu nemocnic, pacientů a odborů.
Zúčastnění informovali senátory o svých stanoviscích. Předseda AČMN upozornil, že další prodlužování jednání pojišťoven o nových smlouvách s nemocnicemi po jejich vypovězení může poškodit pouze pacienty. Navrhl zdravotním pojišťovnám, aby vzaly zpět své výpovědi smluv nemocnicím a pokračovaly v jednáních o restrukturalizaci nemocniční péče v normálních smluvních vztazích.
Zdravotní pojišťovny vyjádřily ochotu uzavřít smlouvy na řádné pětileté období podle příslušné vyhlášky jen s nemocnicemi, s nimiž došlo k dohodě o novém rozsahu péče. S nemocnicemi, kde nedošlo k dohodě, jen na přechodné období roku resp. půl roku. Jen s malým počtem nemocnic by smlouva nebyla uzavřena vůbec.
AČMN, AKN a další zástupci krizového štábu toto odmítli jako prodlužování současného stavu, agónie mnoha nemocnic a nejistoty jejich zaměstnanců, navíc v rozporu s vyhláškou Ministerstva zdravotnictví, která stanoví dobu platnosti smlouvy 5 let, pokud se strany nedohodnou jinak.
Předsedající výboru senátor J. Žaloudík po vyjádření senátorů i hostů v závěru navrhl, aby zdravotní pojišťovny uzavřely nové smlouvy na 5 let s nemocnicemi, s nimiž se na tom dohodnou. Se zbývajícími nemocnicemi, aby uzavřely smlouvy na dobu, na kterou se dohodnou.
AČMN k dnešnímu nejednání zdravotnické tripartity
Asociace českých a moravských nemocnic se jako největší zástupce zaměstnavatelů ve zdravotnictví zúčastnila jednání náměstků ministra zdravotnictví a odborů, které nahradilo zrušené jednání tripartity.
Vyslovila politování nad nekonáním tripartity jako možnosti projednat rušení nemocnic když ne na úrovni ústavních orgánů, tak alespoň na půdě zákona o kolektivním vyjednávání.
Vyslechla odpovědi přítomných náměstků ministra na konkrétní dotazy odborů k rušení nemocnic. Byla překvapena převahou odpovědí „na to se musíte zeptat zdravotních pojišťoven“, které vyvrcholily sdělením „pláčete na nesprávném hrobě“.
Zástupce AČMN alespoň upozornil, že jsou to zdravotní pojišťovny, kdo má ze zákona povinnost zajistit zdravotní péči pro své pojištěnce. A že pokud zdravotní pojišťovny poruší zákon, obecnou odpovědnost dozoru a dohledu z Ministerstva zdravotnictví nikdo nesejme.
AČMN k dnešnímu jednání zdravotnické tripartity
Na program dnešního jednání zdravotnické tripartity se podařilo prosadit projednávání otázky rušení nemocnic. Asociace českých a moravských nemocnic se zúčastní tohoto jednání.
Snahu zaměstnavatelského svazu toto jednání odložit z důvodu pozdního zaslání podkladových materiálů Ministerstvem zdravotnictví AČMN považuje za snahu vyhnout se projednávání tohoto bodu. Proto AČMN sdělila ministrovi zdravotnictví i dalším partnerům v tripartitě, že se dnešního jednání zúčastní.
AČMN reprezentuje zaměstnavatele s více než 40 tisíci zaměstnanci. Pokud by měl v zaměstnavatelském svazu převážit vliv zdravotních pojišťoven jako zaměstnavatelů s méně než 6 tisíci zaměstnanci, pak vzniká problém reprezentativnosti zastoupení zaměstnavatelů.
To ohrožuje samotné fungování zdravotnické tripartity. V situaci, kdy nemocnice z důvodu vypovězení smluv zdravotními pojišťovnami by měly začít propouštět své zaměstnance, kdy zdravotní pojišťovny nemají od 1. ledna 2013 zajištěnu nemocniční péči pro své pojištěnce, je takový stav tripartity kritický.
Asociace českých a moravských nemocnic se ohrazuje proti sdělení ČT24 dnes v 15.05, že od 1. ledna 2013 má smluvně zajištěno péči pouze 52 nemocnic.
Žádná zdravotní pojišťovna smluvně nezajistila od 1. ledna 2013 nemocniční péči pro své pojištěnce s žádnou nemocnicí v ČR.
AČMN k aktuálnímu zdravotnímu ohrožení
Asociace českých a moravských nemocnic děkuje lékařům a sestrám a dalším zdravotnickým pracovníkům nemocnic za úsilí vynaložené ke zmírnění následků hromadných otrav metylalkoholem.
V péči regionálních nemocnic jsou desítky postižených pacientů a denně další přibývají. V některých nemocnicích je vytíženost oddělení ARO maximální, veškerý personál byl odvolán z dovolených a z čerpání náhradního volna. I nemocnice v regionech, kde zatím nedošlo k otravám, jsou v pohotovosti a vytvářejí rezervu lůžek na odděleních ARO.
Současná situace potvrzuje nezbytnost regionálních nemocnic s anesteziologicko-resuscitačními pracovišti, která jediná jsou schopna poskytnout efektivní pomoc. Pracoviště ve fakultních a dalších centrálních nemocnicích nejsou dostatečně rychle dostupná a jejich kapacity by dnes již nestačily.
I tato situace potvrzuje stanovisko AČMN, že rušení a omezování regionálních nemocnic a zejména jejich pracovišť intenzivní péče je nepromyšlené, nezodpovědné a životům nebezpečné.
Stanovisko Nejvyššího soudu ČR ohrožuje provádění vyšetření řidičů a dalších osob při podezření na požití alkoholu a jiných návykových látek v nemocnicích
Kolegium Nejvyššího soudu ČR provedlo výklad zákona o ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Podle něho by náklady na vyšetření nemocnicím již nehradila Policie ČR jako dosud. V případech přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky by podezřelé osoby měly tyto náklady platit přímo nemocnici.
Stanovisko nejvyššího soudu je sporné již v tom, že sice výše uvedený zákon stanoví povinnost úhrady nákladů vyšetření v případě přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky vyšetřované osobě, ale nestanoví úhradu přímo nemocnici. Zde si nejvyšší soud přisvojil právo dopracovávat zákony a nahradil tak zákonodárce.
Podle tohoto stanoviska by osoba s pozitivním výsledkem vyšetření měla hradit jeho náklady bez ohledu na to, zda se něčeho dopustila. A zdravotnické zařízení by mělo vymáhat úhradu těchto nákladů jen na základě přítomnosti alkoholu, aniž by jí bylo známo, zda tím došlo ke spáchání nějakého trestného činu nebo jen přestupku.
Pokud by vyšetřená osoba odmítla náklady uhradit a nemocnice by se musela obrátit na soud, dostala by se do důkazní nouze. Mohla by prokázat pouze přítomnost návykové látky a to, že o vyšetření požádala policie.
Je nanejvýš pravděpodobné, že by soudy rozhodnutí o úhradě nákladů odložily až do pravomocného rozhodnutí o spáchání trestného činu nebo přestupku. Tudíž veškeré náklady spojené s vyšetřením by hradily nemocnice a jejich úhradu od podezřelého by mohly obdržet v nejlepším případě až za několik let.
Nelze vyloučit případy, kdy například u řidiče by vyšetření zjistilo přítomnost alkoholu do 0,29 promile. To může být u některých osob i přirozený obsah alkoholu v krvi. Ale stanovisko nejvyššího soudu hovoří o jakékoli přítomnosti alkoholu v krvi.
Řidič by tedy nespáchal ani přestupek a měl by hradit náklady na vyšetření? Byly by tyto náklady ze strany nemocnic vůbec vymahatelné?
Výklad provedený nejvyšším soudem překládá nemalou část nákladů státu na vyšetřování trestné a přestupkové činnosti na zdravotnická zařízení. To nemůže vést k jinému, než k neochotě zdravotnických zařízení příslušná vyšetření provádět.
Zdravotnická zařízení jsou sice povinna provést odběr a potřebná vyšetření, jsou-li k tomu odborně a provozně způsobilá. Provozní způsobilost však může být ovlivněna i nedostatkem finančních prostředků na ta vyšetření, která nemocnicím zatím nikdo nebude hradit a možná ani neuhradí.
Uvedený problém není řešitelný právními výklady. Je nezbytná změna příslušných zákonů. V tomto smyslu se Asociace českých a moravských nemocnic obrací na Ministerstvo zdravotnictví a na Výbor pro zdravotnictví poslanecké sněmovny.
AČMN
Belocerkevská 18
100 00 Praha 10
tel./fax.:
272 731 742
mail: acmn@acmn.cz