Tiskové zprávy

Postoj zdravotních pojišťoven může vyvolat další sociální konflikt ve zdravotnictví

Zástupci nemocnic byli po včerejším jednání dohodovacího řízení o úhradách nemocnicím v roce 2012 mediálně zdrženliví. Doufali, že snaha zdravotních pojišťoven snížit  úhrady v příštím roce na pouhých 95 % dosavadních úhrad a to bez zahrnutí zvýšených úhrad na platy lékařů a sester, je jen výchozím postojem, o kterém je možné dále jednat.

Když zdravotní pojišťovny samy svůj požadavek na drastické snížení úhrad nemocnicím samy zveřejnily, potvrdily vážnost tohoto záměru.

K tomu AČMN musí upozornit, že inflace jen v roce 2011 se přiblíží 2 %, v roce 2012 lze v důsledku zvýšení DPH očekávat její růst nad 4 %, nezahrnutí nárůstu úhrad na platy lékařů a sester představuje další 2 % současných úhrad. Při nominálním snížení úhrad na 95 % bude představovat meziroční snížení reálných úhrad nejméně 13 %. To české zdravotnictví ještě nezažilo.

Pokud ČR dodrží svůj závazek z Memoranda podepsaného s protestujícími lékaři a navýší platy lékařů a sester v roce 2012 o 10 %, při téměř 60 % podílů platů na nákladech to bude znamenat dalších 6 % chybějících prostředků.

Proto AČMN na jednání navrhla zachovat úhrady v roce 2012 na úrovni 100 % letošního roku, valorizovat je podle skutečného průběhu inflace obsahující i dopady zvýšení DPH a zahrnout i státem vyjednané a garantované  navýšení platů. Ostatní asociace nemocnic tento přístup podpořily.

Pokud by zdravotní pojišťovny na svých návrzích setrvaly a úhradová vyhláška MZ byť jen z části jejich názor akceptovala, nemocnice by dokonce musely mzdy snížit a na obzoru by byl další konflikt ve zdravotnictví nesrovnatelný s tím, co jsme zažili na počátku roku 2011.

V zařízeních AČMN sílí nespokojenost nad postupem při řešení současné krize

Členská zařízení AČMN mají množství kritických připomínek k „Návrhu MZ na řešení krizové situace ve zdravotnictví“, který počítá s prostředky na platy lékařů pouze v akutní péči. Bez předpokládaného zvýšení prostředků zůstává celá následná péče, představující téměř třetinu lůžkového fondu v ČR. Při takovém přístupu se záměr snížit počet lůžek akutní péče o 10 tisíc jeví jako snaha o jejich prosté zrušení, nikoli restrukturalizaci na lůžka následné péče. Poukazováno je na to, že takový postup může vést k tomu, že lékaři následné péče, kteří byli dosud v klidu, se připojí ke svým kolegům z akutních nemocnic.

Členové AČMN jsou nespokojeni se záměrem MZ vydat novelu úhradové vyhlášky na rok 2011 s účinností až od 30. 4. 2011. V takovém případě by platila pouze 8 měsíců a pouhých 8 měsíčních navýšení by do nemocnic na platy přineslo nanejvýš 2/3 ze slíbených 2 mld. Kč. Přitom nic nebrání tomu, aby úhradová vyhláška byla novelizována ještě v únoru 2011.

Kriticky je poukazováno i na to, že do přímého jednání o řešení krize nejsou zapojováni ti, kteří případné výsledky budou realizovat. Ať již jde o samotné nemocnice nebo zdravotní pojišťovny.

Zejména zdravotní pojišťovny, které nesou také svou vlastní odpovědnost za podfinancování především regionálních nemocnic, by se na nápravě dosavadního stavu mohly podílet i jinak, než zahájením kampaně rušení 10 000 lůžek v nemocnicích.

Nemocnice AČMN upozorňují, že bez důkladné analýzy struktury a dostupnosti poskytované nemocniční péče by zamýšlená restrukturalizace mohla proběhnout jako další centralizace nemocniční péče, v neprospěch menších nemocnic, které běžnou nemocniční péči poskytují často levněji a v prostředí k pacientům přívětivějším.

Stanovisko AČMN k návrh MZ na snížení počtu akutních lůžek

Návrh Ministerstva zdravotnictví na snížení akutních lůžek v nemocnicích o 10 000, tj. o 20 % představuje neúměrný zásah do nemocniční sítě, kterému nepředcházela analýza potřeb a dostupnosti nemocniční péče. Odporuje tradicím středoevropského zdravotnictví a jde opačným směrem, než zdravotnictví našich nejvyspělejších sousedů Rakouska a Německa.

Snížení počtu lůžek samo o sobě nemůže přinést žádnou úsporu. Ve skutečnosti jde o návrh podstatně omezit finanční prostředky pro nemocnice, tedy o pravý opak toho, o co protestující lékaři usilují.

Stanovisko AČMN k návrhu MZ na řešení platů lékařů

AČMN vítá posun v jednáních s protestujícími lékaři pozitivním směrem, stejně tak jako návrh přednesený ministrem zdravotnictví upravit finanční prostředky pro nemocnice o 2 mld. Kč.

Je však nutno si uvědomit, že jde pouze o návrat k úhradám v roce 2009. V tomto smyslu tedy nejde o zvýšení letošních úhrad, odpovídajících současným nákladům a požadavkům na navyšování platů lékařům.

Tisková zpráva z jednání Lékařského odborového klubu - SČL a Asociace českých a moravských nemocnic

Představitelé LOK – SČL a AČMN se informovali o vývoji situace, zejména o průběhu druhé etapy protestních kroků lékařů. Na základě informací z nemocnic konstatovali vážnost situace, zejména hrozbu úplného kolapsu nemocniční péče po 1. březnu 2011.

Upozornili na snahu zneužít situace k restrikci poskytování nemocniční péče a k rušení řady nemocnic v regionech. To by vedle přímých dopadů na pacienty a občany mělo nedozírné následky rušením desetitisíců pracovních míst v nemocnicích i na ně navázané infrastruktuře.

V této souvislosti odmítají zlehčování celé situace ze strany odpovědných představitelů státu a řady sdělovacích prostředků.

Vážnost situace dokazuje příklad Prahy, kde jsou největší kapacity nemocničních lůžek, je zde relativně nižší účast lékařů v akci „Děkujeme, odcházíme“ a přesto odpovědní činitelé deklarují schopnost garantovat pouze nedokladnou akutní péči po 1. březnu 2011.

Vyjádřili zklamání nad dnešním otevřeným dopisem ministra zdravotnictví všem lékařům v nemocnicích, který obsahuje vše, jen ne ochotu jednat s protestujícími lékaři a řešit příčiny vzniklé krize.

AČMN ke stanoviskům ČLK zveřejněným na dnešní tiskové konfereci

Asociace českých a moravských nemocnic plně podporuje požadavek České lékařské komory na novelizaci úhradové vyhlášky a použití zvýšených úhrad nemocnicím na platy lékařů.

Ztotožňuje se s tím, že další nečinnost Ministerstva zdravotnictví a Vlády ČR v současné krizi nejen že ohrožuje zdraví a životy občanů, ale umožňuje pokračovat v dalším rozmělňování zdrojů a plýtvání finančními prostředky.

Podporuje požadavek orientovat české zdravotnictví na osvědčené vzory německého a rakouského zdravotnictví, s nimiž jej spojují tradice společné vyspělým zemím středoevropského prostoru.

S ohledem na zkušenosti těchto zemí AČMN odmítá další účelovou centralizaci zdravotní péče do největších nemocnic a požaduje přehodnotit vztah ke středním a malým nemocnicím, které běžnou nemocniční péči dokáží poskytovat levněji, efektivněji, v prostředí lidem bližším a pod kontrolou veřejnosti.