Tiskové zprávy

Dopis AČMN Vládě ČR k rušení nemocnic

Shromáždění delegátů AČMN, které se dnes konalo v Praze konstatovalo, že úhradová vyhláška pro rok 2012 přinesla snížení úhrad nemocnicím. Že toto snížení není náhodné, neboť na návrh ministra zdravotnictví L. Hegera vláda dne 1.2. 2012 schválila snížení úhrad nemocnicím na pouhých 98,5 % roku 2011.

Dále Shromáždění delegátů odmítlo restrukturalizaci nemocniční péče a rušení nemocnic založené na nepodložených, účelových a odborně nezdůvodněných kritérií.

Zdůraznilo, že o tak závažné věci, jako je rušení regionálních nemocnic, nerozhodl žádný ústavní orgán a proto jde o jednání, za které nikdo nenese odpovědnost občanům ČR.

Z toho důvodu rozhodlo Shromáždění delegátů AČMN požádat Vládu ČR, Poslaneckou sněmovnu i Senát Parlamentu ČR, aby záměry rušení nemocnic projednaly.

Správní rada VZP na svém dnešním zasedání projednává materiál „Informace o strategii vyjednávání smluvních vztahů s poskytovateli“. Projednává jej až dnes, kdy již třetí měsíc běží jednání o rušení lůžek s kraji a jednotlivými nemocnicemi a to až na žádost některých členů správní rady.

Kritéria, na jejichž základě mají být celá oddělení a v důsledku i nemocnice rušeny, dosud nebyla zveřejněna a s nikým projednána. AČMN se podařilo materiál získat a zveřejnit jej rozesláním do všech svých nemocnic.

Materiál vyvolal kritickou reakci odborníků na příslušné oblasti zdravotní péče v regionálních nemocnicích.

Názory a připomínky z nemocnic průběžně zveřejňujeme na www.acmn.cz.

Asociace českých a moravských nemocnic se ohrazuje proti článku Hospodářských novin zveřejněnému 26. 1. 2012 na IHNED.cz pod titulkem „Lékařské odbory začínají zuřit. Nemocnice ignorují slib a v lednu nepřidaly doktorům“.

Nebyly to nemocnice, které podepsaly memoranda o zvýšení platů se zástupci lékařů a sester, ale Vláda ČR. Vláda tento slib nesplnila a nezajistila finanční prostředky na zvýšení platů, jak se zavázala.

Přehazovat nesplnění závazku vlády na nemocnice považujeme za novinářsky neseriozní matení veřejnosti.

Katastrofální dopady návrhu úhradové vyhlášky

Ministrem L. Hegerem avizované navýšení úhrad nemocnicím na 102 – 103 % naprosto neodpovídá skutečnosti.

Předběžná modelace úhrad ukázala, že jen lůžková péče hrazená podle DRG může dosáhnout 98 – 100 % úhrady roku 2010.

V ostatních oblastech péče poskytované nemocnicemi by došlo k výraznému poklesu. V ambulantní péči na 80 – 87 % úhrady roku 2010. Ambulance přitom zajišťují 1/3 – 1/2 celkových úhrad.

Následná péče by dosáhla pouhých 96 % nominálních úhrad roku 2011.

Pro téměř 40 % pacientů vyžadujících dialýzu by nebyla zajištěna péče. To by pro ně mělo fatální následek.

Ještě katastrofičtěji dopadají úhrady v reálném vyjádření, tj. při započtení inflace za roky 2010 – 2012 (kumulativně 6,2 %) a dopadů zvýšené DPH (2 %). Reálná hodnota úhrady nemocnicím by se snížila až o 24,2 % úhrady roku 2011. U následné péče by to bylo snížení až o 12,2 %.

Dopady na pacienty by byly nepředstavitelné.

Proto AČMN bude požadovat na ministrovi Hegerovi zásadní přehodnocení koncepce vyhlášky.

Stanovisko Rady Asociace českých a moravských nemocnic k Memorandu zdravotních pojišťoven ze dne 31.10.2011 

Zdravotní pojišťovny podepsaly Memorandum, v němž deklarují společný zájem všech pojišťoven v oblasti restrukturalizace a redukce lůžkového fondu poskytovatelů zdravotní péče a v němž oznamují záměr ukončit nebo vypovědět smlouvy se všemi nemocnicemi a uzavírání nových smluv provádět koordinovaně.

Asociace českých a moravských nemocnic považovala zdravotní pojišťovny za své smluvní partnery, kteří o stávajících smlouvách jsou schopni jednat a o nových smlouvách vyjednávat. Ani jediná zdravotní pojišťovna však AČMN neoslovila, neseznámila ji se svými záměry případné restrukturalizace nemocničních lůžek a nepožádala ji o spolupráci.

Proto Rada AČMN je nucena vyslovit překvapení a politování nad takovým krokem zdravotních pojišťoven, který připomíná spíše vyhlášení války než jednání smluvních partnerů. Překvapující je i účast Ministerstva zdravotnictví na krocích, které rozhodně nepřispívají ke zklidnění již trvalého napětí ve zdravotnictví.

Dohoda o hromadném vypovídání smluv všem nemocnicím je nebývalý zásah do hospodářské soutěže. AČMN se obrátí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby posoudil, jestli samo memorandum a postup na jeho základě nepředstavují kartelovou dohodu a takové jednání zakázal.

Smlouvy nemocnic a zdravotních pojišťoven, jak je v nich dohodnuto, se řídí obchodním zákoníkem a tudíž požívají jeho ochrany. Obchodní zákoník a navazující zákon o hospodářské soutěži zakazují nedovolené omezování hospodářské soutěže a dohody k tomu směřující. Proto se AČMN v této věci obrátí i na soud.

AČMN přitom neodmítá objektivně nutnou a potřebnou restrukturalizaci nemocniční péče při zachování její dostupnosti. Je připravena o ní jednat na základě odpovídajících statistických údajů a jejich analýz. Zatím však AČMN nikdo nepředložil analýzu, z níž by vyplývala potřeba zrušit 10 tisíc nebo jiný počet nemocničních lůžek.

Rada AČMN potřebuje za nutné zdůraznit, že rušením lůžek a oddělení nemocnic se neušetří nic. Nemocnice nejsou placeny podle počtu lůžek a oddělení.

Nic se neušetří ani zrušením celých nemocnic. Běžnou péči poskytují menší a střední nemocnice levněji. Jejich péči budou muset velké nemocnice nahradit, samozřejmě s daleko vyšší režií, danou jejich vybavením. Rušení malých nemocnic může péči jen prodražit.

Potřebujeme rušit relativně levnou péči v malých a středních nemocnicích a  koncentrovat ji do těch nejdražších?

AČMN k Memorandu o vypovídání smluv nemocnicím ze dne 31.10.2011

Zdravotní pojišťovny podepsaly Memorandum, v němž deklarují společný zájem všech pojišťoven v oblasti restrukturalizace a redukce lůžkového fondu poskytovatelů zdravotní péče. Deklarovaly, že jednotlivé navrhované postupy jsou v souladu se strategií Ministerstva zdravotnictví. Za ministerstvo Memorandum podepsal jako signatář (nikoli účastník) náměstek ministra Ing. P. Nosek.

Přijetí Memoranda vyvolává potřebu konstatovat zejména následující:

• Proč je nutné další memorandum, když není shoda na plnění těch dosavadních? Nemá nové memorandum vyvážit to podepsané s lékaři a sestrami? Nebo místo plnění závazku státu zvýšit platy o 10 % hrozit ztrátou místa v důsledku rušení lůžek a nemocnic?
• Ministerstvo zdravotnictví přímo řídí 1/3 lůžek v celé ČR. Potřebuje memoranda k tomu, aby rušilo lůžka ve svých nemocnicích? Nebo je záměrem rušit především nemocnice v regionech?
• Za zajištění zdravotní péče na svém území ze zákona odpovídají kraje. Není postup ministerstva a zdravotních pojišťoven zasahováním do odpovědnosti krajů?
• Podle Ústavy ČR stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem (Čl. 101 odst. 4). Žádný zákon ministerstvu neumožňuje iniciovat a povzbuzovat k hromadnému vypovídání smluv.
• Jsou to zdravotní pojišťovny, které by měly rozhodovat v kterém městě bude či nebude nemocnice? Neměly by o síti nemocnic rozhodovat  přinejmenším volení reprezentanti voličů, hlasů zastupitelstev krajů a měst? Vždyť zdravotní pojišťovny nikdo nevolil.
• Dohoda o hromadném vypovídání smluv všem nemocnicím je nebývalý zásah do hospodářské soutěže. Bude ke zvážení, zda se neobrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby posoudil, jestli samo memorandum a postup na jeho základě nepředstavují kartelovou dohodu a takové jednání zakázal.

AČMN přitom neodmítá objektivně nutnou a potřebnou restrukturalizaci nemocniční péče. Je připravena o ní jednat na základě odpovídajících statistických údajů a jejich analýz. Zatím však s AČMN nikdo nejednal a žádné návrhy nepředložil.

AČMN však odmítá polopravdy a nepravdy sdělované veřejnosti. Upozorňuje, že například:

• Rušením lůžek a oddělení nemocnic se neušetří nic. Nemocnice nejsou placeny podle počtu lůžek a oddělení.
• Ani zrušením celých menších nemocnic se neušetří nic. Běžnou péči poskytují menší a střední nemocnice levněji. Jejich péči budou muset velké nemocnice nahradit, samozřejmě s daleko vyšší režií, danou jejich vybavením. Rušení malých nemocnic může péči jen prodražit.
• Není pravda, že u nás je nadbytek lůžek. V zemích s obdobným vývojem a tradicemi zdravotnictví je nemocničních lůžek více. V Rakousku je to 6 lůžek/ tisíc obyvatel. V ČR je to jen 5,5 lůžek/tisíc obyvatel.
• V Rakousku je malých, levných nemocnic do 200 lůžek 167. U nás jen 95. Poskytují 62 % péče. U nás malé nemocnice jen 16 %. Naproti tomu v Rakousku jsou 3 fakultní nemocnice a u nás 11. Potřebujeme rušit nemocnice a péči koncentrovat do těch nejdražších?

AČMN k požadavkům na splnění závazků státu vůči lékařům a dalším zdravotnickým pracovníkům

Asociace českých a moravských nemocnic podporuje požadavek zdravotnických odborových organizací, aby závazek státu zvýšit platy zdravotníků v roce 2012 o 10% byl garantován jeho úhradovou vyhláškou.

Bez toho, aby úhradová vyhláška MZ na rok 2012 jednoznačně stanovila procenta, o která budou zvýšeny úhrady nemocnicím nad 100 % úhrady roku 2011 a nad kompenzaci dopadů zvýšené DPH, zůstane závazek státu nesplněn.

100 % úhrady roku 2011 přitom musí zahrnovat prostředky, které nemocnice obdržely na zvýšení platů a mezd v roce 2010 a 2011 a na které budou mít prostředky jen do konce letošního roku. Bez toho většina regionálních nemocnic,  která není vázána platovými tarify, by byla nucena v minulosti zvýšené mzdy opět snížit.

Ministr zdravotnictví se svým podpisem pod memorandy s lékaři a sestrami z února 2011 zavázal, že „bude průměrný plat lékaře zvýšen v roce 2012 o 10 %“ a že v tomto roce „bude průměrný plat nelékařů zvýšen úměrně navýšení platu lékařů“.

Z vystoupení ministra zdravotnictví L. Hegera v pořadu Události ČT1 dne 20.9.2011 však vyplývá, že ministerstvo při přípravě úhradové vyhlášky na rok 2012 s navýšením úhrad nemocnicím na platy lékařů a sester nepočítá.

Asociace českých a moravských nemocnic musí důrazně odmítnout jakoukoli snahu přenést závazky přijaté státem na nemocnice. Nemocnice již dnes jsou nuceny omezovat péči o pacienty a na jakékoli zvýšení platů lékařů a sester žádné zdroje nemají.

AČMN proto musí upozornit, že nedodržení závazků přijatých státem nelze manažersky řešit v jednotlivých nemocnicích a situace nutně povede k sociálnímu konfliktu, který bude znamenat ohrožení poskytování ústavní zdravotní péče na území celé ČR.