119

Archiv 2015

 

4.12.2015
Z usnesení Shromáždění delegátů AČMN
dne 3.12.2015

 

Shromáždění delegátů AČMN:

.......

 3. Upozorňuje

veřejnost, občany i pacienty na prohlubující se krizi spočívající v nedostatku sester a lékařů v nemocnicích celé ČR. V jejím důsledku jsou uzavírána klíčová oddělení řady nemocnic nebo omezován jejich provoz. V ostatních nemocnicích je s vypětím sester a lékařů zajišťována péče v pracovní dny jen v rozsahu řádné pracovní doby.

O této situaci a o nezbytnosti přijmout zásadní opatření k razantnímu zvýšení platů a mezd v nemocnicích včetně zajištění nezbytných finančních prostředků, jakož i o nutnosti neotálet se změnami systému vzdělávání sester a lékařů, byli opakovaně a důrazně informováni ministr zdravotnictví, předseda a místopředsedové vlády ČR. Ze strany nemocnic v současnosti zřejmě již více učinit nelze.

 

 

11.11.2015

Krizový štáb nemocnic, pacientů a odborů

Odpověď místopředsedy vlády a předsedy KDU-ČSL
P. Bělobrádka na slušný dopis krizového štábu nemocnic, pacientů a odborů

Odpověď místopředsedy vlády

 

 

23.10.2015

Krizový štáb nemocnic, pacientů a odborů

Jednání krizového štábu nemocnic, pacientů
a odborů
s 1. místopředsedou vlády A. Babišem

(tiskové sdělení)

Dne 22. 10. 2015 přijal krizový štáb nemocnic, pacientů a odborů 1. místopředseda vlády A. Babiš. Krizový štáb jej informoval, že se obrátil na předsedu vlády a všechny místopředsedy vlády s žádostí o přijetí. Poděkoval A. Babišovi, že zatím jako jediný krizový štáb přijal.

Krizový štáb 1. místopředsedu vlády informoval o kritické situaci, kdy v řadě konkrétních nemocnic je z personálních důvodů uzavřeno klíčové interní oddělení nemocnice nebo takové uzavření hrozí. V řadě velkých nemocnic počty chybějících sester dosahují řádu stovek.

Kriticky se vyjádřil k práci ministra zdravotnictví S. Němečka, zejména k neřešení kritické personální situace, k úhradové vyhlášce na rok 2016, která personální problémy v nemocnicích ještě prohlubuje, nebo k návrhu zákona o neziskových zdravotnických organizacích, který je diskriminační pro desítky nemocnic.

Krizový štáb požádal místopředsedu A. Babiše o iniciování jednání představitelů stran vládní koalice k hrozící destrukci nemocniční sítě. A. Babiš toto přislíbil a požádal o účast krizového štábu na tomto jednání.

Účastníci jednání se dohodli na další spolupráci a výměně informací. A. Babiš přislíbil účast na celostátním shromáždění zdravotníků 18. 11. 2015.

V Praze dne 23. 10. 2015

Mluvčí krizového štábu:

MUDr. Ing. Petr Fiala, místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic

 

 

23.10.2015

Zdroje pro úhrady nemocniční péče
v letech 2015 a 2016

AČMN opakovaně upozorňovala, že zdroje pro úhrady nemocniční péče vysoce převyšují úhrady stanovné úhradovou vyhláškou. Nemocnicím jsou navyšovány úhrady pouze o 3 % a to stačí pouze na stanovené zvýšení platů. Další 3 % navýšení by potřebovaly, aby udržely a částečně zlepšily přímo péči o pacienty (léky, potraviny, služby, vybavení). To jsou cca 3 mld. Kč.
Příložený materiál ukazuje, že letos se každý měsíc vybírá o 1,1 mld. Kč více, než loni. Nemocnicím by tedy pro řešení nejvážnějších problémů stačil nadvýběr za říjen, listopad a prosinec 2015. Zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven ve výši 18,4 mld. Kč by zůstaly nedotčeny.

Podklady krizového štábu

 

 

23.10.2015

Demagogie ministra zdravotnictví

Ministr S. Němeček opakovaně napadl Asociaci českých a moravských nemocnic, např. na Výboru pro zdravotnictví poslanecké sněmovny:

"Mohl bych vám tu rozdat stanovisko AČMN před rokem, kde se říkalo, že když dáme tři procenta navíc a pryč koeficient přechodu pojištěnců, tak bude na pětiprocentní nárůst platů. Dali jsme pryč koeficient, jsou tam tři procenta, a je to zase málo."

AČMN před rokem i letos říká úplně stejně, že tříprocentní zvýšení úhrad bez snížení koeficienty přechodu pojištěnců bude stačit na zvýšení platů.

Před rokem tříprocentní zvýšení snížené koeficienty nestačilo ani na platy. Tříprocentní zvýšení bez koeficientů v letošní úhradové vyhlášce bude stačit pouze na platy.

Myslí si pan ministr, že platy jsou jediné zvýšené náklady, které nemocnice budou muset hradit? Přímo pro pacienty – na léky, potraviny, služby – nebude navíc nic?

Ani při inflaci, kterou ČNB očekává na rok 2016 ve výši 1,8 %? Chce tedy už druhý rok dát přímo na pacienty méně, než v předchozím období?

Ano. A to AČMN kritizuje.

 

 

13.10.2015

Krizový štáb nemocnic, pacientů a odborů

Krizový štáb proti návrhu úhradové vyhlášky
na rok 2016

 

Krizový štáb se sešel 6. 10. 2015. Kriticky posuzoval již dopady úhradové vyhlášky na rok 2015, kdy kritizované koeficienty přechodu pojištěnců většině nemocnic snížily úhrady akutní péče a následné péči nebyly kompenzovány zrušené hospitalizační poplatky.

Konstatoval, že pod tlakem nemocnic, včetně návrhu ústavnímu soudu zrušit koeficienty přechodu pojištěnců, koeficienty v návrhu nové vyhlášky již použity nebyly. Fakticky však zůstal nesplněn slib z jednání u předsedy vlády, že hospitalizační poplatky budou v roce 2015 kompenzovány alespoň dodatečně. Memorandum ministerstvem a zdravotními pojišťovnami k tomu přijaté ohodnotil jako bezzubé a nic neřešící. K úhradám roku 2015 krizový štáb přijal samostatné prohlášení, které zveřejňujeme.

Krizový štáb k úhradám v nemocnicím v roce 2015

Ještě kritičtěji krizový štáb zhodnotil návrh úhradové vyhlášky na rok 2016. Konstatoval, že 3 % navýšení úhrad může být použito buď ke zvýšení mezd, nebo k udržení péče o pacienty. K obojímu to nestačí a obojí je nezbytně nutné.

Na základě oficiálních informací Ministerstva zdravotnictví konstatoval, že zdroje jsou k tomu více než dostatečné. Na účtech zdravotních pojišťoven jsou přebytky ve výši 18 mld. Kč. Každý měsíc se vybere miliarda navíc proti stejnému období předchozího roku. Jen nadvýběr pojistného za zbývající 3 měsíce roku přinese navíc 3 mld. Kč, což je tolik, aby nemocnice mohly jak zvýšit platy, tak udržet péči o pacienty. Na účtech pojišťoven by dále zůstalo 18 mld. Kč. Dosažené rezervy by zůstaly netknuty.

I k tomu krizový štáb přijal prohlášení: „Preferovat nemocnice nebo zdravotní pojišťovny?“, které také zveřejňujeme.

Prohlášení krizového štábu "Preferovat nemocnice nebo zdravotní pojišťovny?"

Současně rozhodl, že se obrátí na předsedu a místopředsedy vlády a současně představitele politických stran vládní koalice s žádostí o řešení této situace. Jim zaslané dopisy rovněž zveřejňujeme.

Dopis předsedovi vlády

Dopis 1. místopředsedovi vlády

Dopis místopředsedovi vlády

Příloha dopisů: Prohlášení krizového štábu ze dne 6.10.2015

Krizový štáb také rozhodl, že se jeho členové zúčastní jednání Výboru pro zdravotnictví PSP ČR dne 14. 10. 2015, který bude projednávat i úhradovou vyhlášku. Krizový štáb požádal předsedu výboru o možnost vystoupení zástupce krizového štábu na tomto jednání.

O výše uvedeném krizový štáb podrobně informoval na tiskové konferenci 13. 10. 2015.

Videozáznam z tiskové konference

 

 

 

25.9.2015

Memorandum MZ a zdravotních pojišťoven

Na posledním jednání AČMN s předsedou vlády v květnu 2015 za účasti ministra zdravotnictví došlo ke shodě o řešení nedostatečných úhrad následné a dlouhodobé péče v letošním roce. Jako nejvhodnější řešení se jevilo doplacení 100 Kč za každý ošetřovací den. Konkretizace tohoto záměru byla předmětem jednání AČMN s ministrem zdravotnictví v červnu, kdy navrhl možnost závazku zvýšení úhrad formou společného memoranda MZ a zdravotních pojišťoven.

V polovině září prosákly informace, že nějaké memorandum bylo počátkem srpna podepsáno. Až na přímé vyžádání zaslalo text memoranda ministerstvo dotčeným účastníkům.

Určitá stydlivost byla namístě. Čtenář sám posoudí, čeho se memorandum nakonec týká a nakolik závazky z něho jsou konkrétní, určité a závazné.

Přesto zařízením AČMN bylo doporučeno oslovit zdravotní pojišťovny, zda jsou ochotny něco doplatit a jaké budou mít pro to ve smyslu memoranda podmínky.

Memorandum MZ a ZP

 

25.9.2015

Připomínky AČMN k návrhu úhradové vyhlášky
pro rok 2016

Připomínky projednala Rada AČMN 23.9.2015. Vznesla pochybnosti, zda navrhované 2,5 % zvýšení úhrad postačí byť jen na vládou přislíbené zvýšení platů a mezd. Na jednání byl připomenut veřejný příslib ministra, že prostředky na platy budou ve vyhlášce vyčleněny samostatně. Bylo konstatováno, že ustanovení pro akutní i následnou péči určující 0,015 úhrady na zvýšení osobních nákladů není vyčleněním prostředků na platy v uvedeném smyslu. Ustanovení v navrhovaném znění nestanoví výši úhrad za poskytnutou péči podle zmocnění ministerstva v zákoně č. 48/1997 Sb. Lze očekávat, že Legislativní rada vlády z toho důvodu navrhne jeho vypuštění.

Na jednání bylo konstatováno mnoho dalších nedostatků vyhlášky, zejména její rostoucí složitost a každoroční změny. Připomínky pro MZ však byly formulovány tak, aby umožňovaly věcné posouzení.

Návrh úhradové vyhlášky pro rok 2016

Důvodová zpráva

Připomínky AČMN k návrhu úhradové vyhlášky

 

17.8.2015
Tisková konference k návrhu ústavním soudu zrušit část úhradové vyhlášky na rok 2015

Tiskové konference, která proběhla 17.8.2015 v Brně, se zúčastnili senátorka Jitka Seitlová, senátor Jan Žaloudík, předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR, předseda AČMN Eduard Sohlich a další zástupci AČMN.

Informovali o důvodech kritiky úhradové vyhlášky na rok 2015 a o tom, proč se 16 senátorů rozhodlo podpořit návrh ústavnímu soudu na zrušení nejproblematičtější části této vyhlášky. Přítomným novinářům byla předána tisková zpráva k tomuto návrhu.

Poté se jmenovaní odebrali do budovy Ústavního soudu ČR a předali návrh podepsaný senátory.

Tisková zpráva k návrhu ústavnímu soudu

 

Text návrhu na zrušení části úhradové vyhlášky

Příloha č. 1

Příloha č. 2

Příloha č. 3

(Názvy nemocnic jsou v přílohách anonymizovány. Ústavní soud obdržel přílohy s názvy nemocnic.)

 
 
 

 

13.8.2015

Návrh ústavnímu soudu
na zrušení části úhradové vyhlášky na rok 2015

Pozvání na tiskovou konferenci 17.8.2015

Vážení novináři.

Senátorka PČR RNDr. Jitka Seitlová, senátor PČR, předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku senátu prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. a předseda Asociace českých a moravských nemocnic, MUDr. Eduard Sohlich, MBA Vás srdečně zvou na tiskovou konferenci k Podání ústavní stížnosti senátorů na zrušení části vyhlášky č. 324/2014 Sb. O stanovení hodnot bodu, výše úhrad, hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015.

Tisková konference se uskuteční v pondělí 17. srpna 2015 v 11 hodin, v malém salonku Hotelu Slavia na ulici Solniční 15/17, 602 00 Brno

Více informací poskytnou:
Alexandra Vinklárkov
Asistentka senátorky RNDr. Jitky Seitlové
Tel. 736 491 226
asistentka@seitlova.cz

Marie Šuláková
Asistentka senátorky RNDr. Jitky Seitlové
Tel. 736 491 225
asistentka@seitlova.cz

 

20.7.2015
Proběhlo dohodovací řízení o úhradách nemocnicím na rok 2016

Dne 15.7.2015 proběhlo II. kolo jednání se zdravotními pojišťovnami o úhradách v segmentech akutní i následné a dlouhodobé péče pro rok 2016.

Své návrhy předložily VZP ČR a Svaz zdravotních pojišťoven, dále AN ČR a AČMN. AKN a SSN ČR se přímo na jednání připojily k návrhům AČMN. Tak byl návrh AČMN projednáván jako společný návrh AČMN, SSN ČR a AKN.

O jednotlivých návrzích bylo hlasováno bez diskuse. Zástupci poskytovatelů odmítli návrhy zdravotních pojišťoven, protože obsahovaly návrh na zachování úhrad z roku 2015, u následné a dlouhodobé péče dokonce návrh na jejich snížení (snížením úhrady při překročení časového limitu).

Návrh AN ČR na úhrady akutní péče obsahoval navýšení úhrady na 106 % roku 2015, návrh na úhrady následné a dlouhodobé péče 105 % paušální sazby roku 2015.

Společné návrhy AČMN, SSN ČR a AKN obsahovaly navýšení procentem nárůstu příjmů zdravotních pojišťoven v roce 2015 (za 1. čtvrtletí 2015 zatím 4,5 %) a to bez Kpp, dále navýšení úhrady na zvýšení platů a mezd přímo vázané na počty pracovníků a jejich kategorie v jednotlivých nemocnicích, a dále kompenzaci regulačních poplatků.

Tyto návrhy byly odmítnuty zdravotními pojišťovnami.

Všechny předložené návrhy budou se závěrečným protokolem předány Ministerstvu zdravotnictví jako podklad pro tvorbu úhradové vyhlášky.

Akutní péče:

Návrh VZP ČR - varianta I

Návrh VZP ČR - varianta II

Návrh SZP ČR

Společný návrh AČMN, SSN ČR a AKN

Návrh AN ČR

Protokol z jednání


Následná a dlouhodobá péče:

Návrh VZP ČR

Návrh SZP ČR

Společný návrh AČMN, SSN ČR a AKN

Návrh AN ČR

Protokol z jednání

 

 

10.6.2015

Ve zdravotnictví se nekrade víc než jinde
Milan Kubek


Zdravotnictví tu není od toho, aby bylo laciné, ale aby bylo kvalitní a aby každý dostal péči, jak ji potřebuje, říká prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Je chvályhodné, že pan ministr Babiš má zájem, aby se ve zdravotnictví nekradlo. Krást se nemá nikde. Primárně by se ale měl starat o to, aby lidé a především velké firmy platili daně,“ dodává.

celý rozhovor - převzato z Medical Tribune - E15

 

23.7.2015
Odpověď předsedy vlády AČMN k novelizaci personální vyhlášky

Předseda vlády ve své odpovědi na stanovisko Rady AČMN (viz níže 4.6.2015) potvrdil závěr pracovní skupiny MZ a ministra k personální vyhlášce o nutnosti posunout termín novelizace vyhlášky do vyřešení dostatku zdravotnických pracovníků a problémů v jejich odměňování a vzdělávání. Zdůraznil nutnost rozumné dohody všech stran se zohledněním reálné situace a nalezení dostatečných finančních zdrojů.

Vzhledem k rozsahu úkolů, které je před novelizací třeba vyřešit, lze termín 31.12.2015 uváděný ministerstvem, označit za příliš optimistický.

Odpověď předsedy vlády

 

10.6.2015

Jednání pracovní skupiny MZ
pro novelizaci personální vyhlášky

8. 6. 2015 se na svém dalším jednání sešla pracovní skupina MZ k novelizaci personální vyhlášky pro oblast lůžkové péče. V úvodu zástupci AČMN seznámili členy pracovní skupiny se stanoviskem této asociace k požadovanému posílení personálních normativů a s návrhem asociací nemocnic na případné zrušení celé personální vyhlášky (viz níže 4.6.2015).

Narozdíl od předcházejících jednání se diskuse již nesoustředila na požadavky kde a nakolik zvýšit normativy personálního vybavení. Naopak v diskusi dominovaly požadavky před úvahami o zpřísnění personálních normativů vyřešit otázky odměňování sester a lékařů, zásadně změnit systém jejich vzdělávání a zatím alespoň stabilizovat stávající zdravotnické pracovníky a zabránit jejich dalším odchodům mimo zdravotnictví.

Tento postup byl přijat i jako závěr celého jednání. Další termín jednání pracovní skupiny nebyl stanoven.

 

10.6.2015
AČMN jednala s ministrem zdravotnictví

3. 6. 2015 se uskutečnilo jednání AČMN s ministrem zdravotnictví, navazující na předchozí jednání s předsedou vlády.

AČMN informovala ministra o svém stanovisku k novelizaci personální vyhlášky a předala mu stanovisko Rady AČMN. Došlo ke shodě, že řešení současného nedostatku zejména sester a snaha současně navyšovat minimální personální vybavení jsou protichůdné požadavky, a že případné zvýšení minimálního personálního vybavení ve vyhlášce je možné až po vyřešení současného nedostatku zdravotnických pracovníků a s tím souvisejících problémů ve vzdělávání a odměňování.

Celý text informace

  

4.6.2015
Asociace nemocnic navrhují zrušit vyhlášku
o minimálním personálním vybavení 

Asociace českých a moravských nemocnic vyslovuje vážné znepokojení nad požadavky některých profesních organizací, odborných společností a odborových organizací na výrazné zvýšení požadavků na minimální personální vybavení zdravotnických zařízení, na minimální počty lékařů a sester.

Celý text stanoviska Rady AČMN

 

 

22.5.2015

Nesmyslné koeficienty – hlavní vada úhradové vyhlášky pro rok 2015

Úhradová vyhláška stanoví koeficienty Kpp13 a Kpp14, které by měly vyjadřovat přesuny jednotlivých pojištěnců mezi kraji a tím i mezi nemocnicemi. Skutečný vývoj počtu ošetřených pojištěnců v jednotlivých nemocnicích byl však zcela jiný.

Tabulka ukazuje, že téměř u 67 % nemocnic byl skutečný nárůst počtu ošetřených pojištěnců vyšší a to i o řadu procent (označeno červeně). I těmto nemocnicím koeficienty úhradu krátí.

Uvedené dokladuje, že buď bylo chybné stanovení koeficientů pro jednotlivé kraje bez ohledu na jejich nemocnice, nebo koeficienty byly vypočteny a stanoveny chybně, nebo chyba byla ve stanovení takových koeficientů, které s bezprostředním poskytováním zdravotní péče nemají přímou souvislost.

Tabulka potvrzuje, že chybou v úhradové vyhlášce pro rok 2015, která znemožnila všem nemocnicím dosáhnout úhrad nezbytných pro zvýšení platů nebo mezd, byly právě koeficienty změn počtu pojištěnců.

Porovnání vývoje skutečně ošetřených pojištěnců v nemocnicích s koeficienty změn počtu pojištěnců v úhradové vyhlášce

Přiložené údaje obdržel předseda vlády a Ministerstvo zdravotnictví

Nedojde-li k nápravě, je připraven návrh Ústavnímu soudu na zrušení koeficientů ve vyhlášce.

 

 

22.5.2015

Zatimní dopady úhradové vyhlášky pro rok 2015

Úhrady 62 % zařízení následné péče AČMN nedosahují navýšení potřebného ke zvýšení platů a mezd

Výsledky ankety z 56 zařízení následné péče AČMN ukazují, že úhrady za 1. čtvrtletí 2015 dosáhly v porovnání s 1. čtvrtletím 2014 navýšení na:
105 % a více                          21 zařízení (z toho 12 navýšením počtu OD na 105 % a více)
103 – 105 %                           7 zařízení
100 – 103 %                          17 zařízení
méně než 100 %                   11 zařízení

Dodatečné zdroje potřebné k 5 % zvýšení tarifních platů nebo mezd nezískalo (minimální nutné navýšení 105 % úhrad vzhledem k vyšší personální náročnosti následné péče) v odpovídající výši 35 zařízení, tj. 62,5 %.

Příčinou tohoto stavu a chybou úhradové vyhlášky je, že nominální 9 % zvýšení úhrad za ošetřovací den kompenzuje pouze již nevybíraný hospitalizační poplatek. Navýšení úhrad tím ve skutečnosti nebylo téměř žádné.

Porovnání úhrad následné péče v 1. čtvrtletí 2015 s 1. čtvrtletím 2014 (souhrn)

Přiložené údaje obdržel předseda vlády a Ministerstvo zdravotnictví

 

 

22.5.2015

Zatimní dopady úhradové vyhlášky pro rok 2015

Úhrady 51 % nemocnic AČMN nedosahují navýšení potřebného
ke zvýšení platů a mezd

Výsledky ankety ze 41 zařízení akutní péče AČMN ukazují, že předběžné úhrady (stanoví je úhradová vyhláška) za 1. čtvrtletí 2015 dosáhly v porovnání s 1. čtvrtletím 2014 navýšení na:
103 % a více                          20 nemocnic
102 – 103 %                           12 nemocnic
101 – 102 %                            3 nemocnice
100 – 101 %                            -
méně než 100 %                    6 nemocnic

Dodatečné zdroje potřebné k 5 % zvýšení tarifních platů nebo mezd nezískalo v odpovídající výši 21 nemocnic (označeno červeně), tj. 51,2 % (minimální nutné navýšení podle názoru AČMN a původně i Ministerstva zdravotnictví bylo 103 % úhrad).

I podle pozdějšího názoru Ministerstva zdravotnictví (minimální nutné navýšení jen 102,1 % úhrad) nezískalo dodatečné zdroje 9 nemocnic, tj. 22 %.

Skutečný počet nemocnic, které nedosáhnou na úhrady potřebné ke zvýšení mezd, bude ještě vyšší. Statistiku zkresluje skutečnost, že řada zaměstnaneckých pojišťoven navýšila předběžné úhrady vysoko nad úroveň stanovenou úhradovou vyhláškou, v některých případech i o desítky procent. ZPMV u 26, VoZP u 24, OZP u 23, ČPZP u 12 nemocnic (viz tabulka č. 2 – označeno zeleně). Toto přezálohování budou muset nemocnice při vyúčtování vrátit a proto tyto dočasné zdroje nelze použít na mzdy.

Porovnání úhrad akutní péče v 1. čtvrtletí 2015 s 1. čtvrtletím 2014 (souhrn)

Porovnání úhrad akutní péče v 1. čtvrtletí 2015 s 1. čtvrtletím 2014 (podle zdravotních pojišťoven)

Přiložené údaje obdržel předseda vlády a Ministerstvo zdravotnictví

 

 

21.5.2015

Informace o jednání
s předsedou vlády

20.5.2015 se uskutečnilo jednání krizového štábu nemocnic, pacientů a odborů s předsedou vlády. Přímo navázalo na obdobné jednání v lednu t.r. Také tohoto jednání se zúčastnil ministr zdravotnictví a náměstek ministra pro zdravotní pojištění.

Krizový štáb v úvodu jednomyslně podpořil jako nutnost zvýšení platby za státní pojištěnce. Návrh ministra zdravotnictví na zvýšení na pouhých 904 Kč (o 59 Kč) považuje za minimální. Platba státu za tzv. státní pojištěnce by měla dosáhnout minimálně stejné výše jako u osob bez vlastních příjmů, tj. 1 242 Kč. Toto stanovisko zástupci krizového štábu také potvrdili na navazující tiskové konferenci předsedy vlády.

Hlavním bodem jednání byla úhradová vyhláška pro rok 2015 a možnosti, které dává pro zvýšení platů a mezd v nemocnicích. Předseda vlády v předstihu obdržel podkladové materiály AČMN, ukazující, že zvýšení úhrad nezbytné pro zvýšení platů a mezd nedostalo 51 % nemocnic akutní péče, 62 % zařízení následné péče, že koeficienty změny počtu pojištěnců jsou chybně stanoveny a sníží úhradu u 67 % nemocnic (podklady zveřejním samostatně).  

AČMN zdůraznila, že přehled úhrad akutní i následné péče za celé 1. čtvrtletí 2015 potvrdil problémy, které byly signalizovány již na jednání v lednu údaji o fakturovaných úhradách podle vyhlášky za tento měsíc.

Účastníci se na základě předložených čísel shodli, že nejvážnější situace je v následné a dlouhodobé péči a že vyžaduje řešení. Na dotaz předsedy vlády k možnostem řešení AČMN uvedla v zásadě dvě možnosti – novelizaci úhradové vyhlášky nebo kroky MZ, které povedou k doplacení kompenzace regulačního poplatku 100 Kč za každý OD v roce 2015. Z diskuse vyplynulo, že MZ by se klonilo spíše k druhému řešení.

U akutní péče AČMN zdůraznila, že koeficienty změny počtu pojištěnců ve vyhlášce podle výsledku průzkumu v nemocnicích neodpovídají skutečnému pohybu pacientů a u 67 % nemocnic vedou ke snížení úhrady. Podle AČMN se potvrdilo, že koeficienty, které byly od počátku předmětem kritiky, byly stanoveny chybně a jsou hlavní příčinou toho, že přes polovinu nemocnic neobdrželo 3 % navýšení úhrady nezbytné pro zvýšení platů a mezd.

Podle AČMN je možností řešení jednoduchá novelizace úhradové vyhlášky směřující k vypuštění koeficientů. Současně zástupci AČMN informovali, že je připraven návrh Ústavnímu soudu na zrušení těchto koeficientů ve vyhlášce. 

AČMN zdůraznila, že řešení je nezbytné i proto, že také pro rok 2016 je požadováno a přislíbeno další zvýšení platů a že chyby z roku 2015 nelze opakovat a kumulovat. O řešení rozhodnuto nebylo s tím, že o problému bude ještě jednat pracovní skupina zástupců tripartity.

Dalším bodem jednání byla příprava zákona o neziskových nemocnicích. Ministr zdravotnictví sdělil, že na návrhu zákona se intenzivně pracuje a je již hotovo paragrafové znění, které bude příští týden zasláno k připomínkám. Ze slov předsedy vlády vyplynulo, že je seznámen s připomínkami AČMN k tezím návrhu zákona, které označil za velmi kritické. V následující diskuzi se účastníci shodli na tom, že zákon musí vycházet z principů neziskových organizací v západoevropských zemích, tj. především osvobození od daní za podmínky vložení veškerého zisku do činnosti nemocnice.

V závěru jednání zástupci AČMN informovali o průběhu dohodovacího řízení o úhradách pro rok 2016 a o tom, že dosud nedošlo k tak značenému rozdílu mezi návrhy nemocnic a zdravotních pojišťoven. Zatímco nemocnice požadovaly navýšení úhrad dorovnávající jejich snížení v roce 2015, navýšení na opětovné zvýšení platů v roce 2016 a také po dlouhé době navýšení o 2 – 3 % pro samotné nemocnice, zdravotní pojišťovny navrhly v podstatě snížení úhrad akutní i následné péče proti roku 2015.

Na jednání ze strany AČMN zaznělo, že pokud by byly akceptovány požadavky ČLK, ČAS, odborných společností a dalších někde i na dvojnásobné zvýšení personálního vybavení, musely by úhrady podle společného názoru poskytovatelů v akutní péči být navýšeny o 24 % a v následné péči o 33 %. Předseda vlády ukázal velmi dobrou orientaci v problematice a konstatoval, že pro splnění dalších personálních požadavků nejsou ani lidé.

 

 

21.5.2015

„Odpověď“ ministerstva na společný dopis
všech asociací a sdružení

Již druhý rok z iniciativy Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven probíhá program rozsáhlých preventivních vyšetření spojených se zvaním pojištěnců. Úhrada za tuto péči nemocnicím je úhradovou vyhláškou zastropována 103 % úhrady za všechny ambulance a ještě u většiny nemocnic krácena koeficienty změny počtu pojištěnců. Kdežto ostatním ambulancím je hrazena bez omezení.

Proto se všechny asociace a sdružení nemocnic obrátily na ministra zdravotnictví S. Němečka s žádostí o odstranění této diskriminace.

Dopis asociací ministrovi a „odpověď“ na tento dopis zveřejňujeme.

Dopis asociací nemocnic

Odpověď MZ

S odpovědí na dopis asociací nemocnic se seznámil i krizový štáb nemocnic, pacientů a odborů. Rozhodl se svým dopisem obrátit na správní rady všech zdravotních pojišťoven.

 

 

4.5.2015

Krizový štáb nemocnic, pacientů a odborů

Tiskové sdělení k odporu proti zvýšení plateb
za státní pojištěnce

Krizový štáb nemocnic, pacientů a odborů na svém zasedání dne 29. 4. 2015 vyslovil znepokojení nad neochotou části vládní koalice zvýšit příspěvek státu za důchodce, děti a další osoby, které nemají zdroje na platby zdravotního pojištění a ze zákona je za ně platí stát.

Krizový štáb překvapuje, že právě 1. místopředseda vlády odmítá splnění bodu dohodnutého stranami vládní koalice a schváleného v Programovém prohlášení vlády. Považuje za překvapující postoj předsedy politického hnutí ANO A. Babiše, ztotožňujícího se tak s postupem předchozí vládní koalice po řadu let odmítající valorizaci platby za státní pojištěnce.

Byl to přitom stát za doby vlády této koalice, který prostřednictvím opakovaného zvyšování DPH, faktické devalvace koruny a neplněním svých povinností k nejslabším občanům odsával prostředky ze zdravotnictví.

Zvýšení platby za státní pojištěnce navrhované ministrem zdravotnictví o pouhých 59 Kč na osobu měsíčně krizový štáb považuje za minimální zvýšení, jen z malé části narovnávající odčerpané prostředky.

Krizový štáb věří, že hnutí ANO a osobně sám A. Babiš přehodnotí svůj postoj k přijatým závazkům, s nimiž s celou vládou předstoupili nejen před poslaneckou sněmovnu, ale i před občany.

 

 

20.4.2015

Zásadní požadavky AČMN
k doplnění tezí návrhu zákona
o „veřejných zdravotnických organizacích“

AČMN vyslovuje podiv nad tím, že po roce od přijetí programového prohlášení vlády, kterým vláda přijala závazek předložit zákon o veřejných neziskových nemocnicích, práce na návrhu tohoto zákona postoupily pouze do podoby „tezí návrhu zákona“, zpracovaných zjevně narychlo na základě požadavku pracovního týmu RHSD pro zdravotnictví seznámit se stavem prací na návrhu tohoto zákona.

Předložené teze hodnotí AČMN jako kusé, nepromyšlené, neprovázané a tudíž nekomplexní souhrny názorů, v nichž se ztrácí smysl a účel tohoto návrhu zákona, které neodráží již v předchozích letech dosaženou úroveň a zkušenosti z legislativní přípravy obdobných návrhů zákona zejména z let 2004 – 2006, ani zkušenosti vyspělých evropských zemí s fungováním nemocnic na principu neziskovosti.

Za hlavní příčinu tohoto stavu AČMN považuje přípravu samotného návrhu zákona bez zpracování, projednání a schválení věcného záměru zákona, který by umožnil nejprve sjednotit programové, věcné a funkční principy budování veřejných neziskových nemocnic.

Předložené teze v jejich dosavadní podobě musí proto AČMN důrazně a jednoznačně odmítnout. Představa o podobě zákona, jeho cílech a fungování musí být daleko propracovanější a prodiskutovanější před přistoupením k přípravě jeho paragrafového znění.

Pro takovou podobu připojujeme zásadní požadavky, bez jejichž řešení si další přípravu zákona nedokážeme představit.

Celý text AČMN

Teze návrhu zákona o veřejných zdravotnických organizacích - materiál MZ

 

 

15.4.2014

Provádění preventivních programů v nemocnicích ohroženo

Preventivní programy mamografického screeningu a screeningu děložního hrdla, podporované Ministerstvem zdravotnictví, na které jsou pojišťovnami zváni pojištěnci, se provádí také v nemocnicích. Narozdíl od externích ambulancí úhradu za tuto péči nemocnicím omezila úhradová vyhláška 103 % limitem pro veškerou ambulantní péči. Preventivní programy by tak v nemocnicích mohly být realizovány jedině na úkor pacientů vyžadujících jinou ambulantní péči.

Z toho důvodu se všechny asociace nemocnic společným dopisem obrátily na ministra zdravotnictví s žádostí o řešení.

Text společného dopisu ministrovi zdravotnictví

 

 

13.4.2015

Úhradová vyhláška pro rok 2015 neumožňuje většině nemocnic zvýšení platů a mezd o 5 %

AČMN ověřila skutečné navýšení úhrad úhradovou vyhláškou pro rok 2015 zatím za leden 2015. Tvrdá čísla úhrad skutečně zaplacených zdravotními pojišťovnami za péči poskytnutou v měsíci lednu ukazují, že v akutní péči nedosáhlo minimálně 3 % navýšení úhrad nezbytného k 5 % zvýšení platů a mezd 59,6 % nemocnic. V následné péči pak nedosáhlo minimálně 5 % navýšení úhrad nezbytného k 5 % zvýšení platů a mezd 67,8 % nemocnic a zařízení následné a dlouhodobé péče.

Výsledky průzkumu byly předány Ministerstvu zdravotnictví a pracovní skupině PT RHSD vytvořené k ověření dopadů úhradové vyhlášky. 

Pro vyšší reprezentativnost údajů AČMN zveřejní výsledky úhrad ještě za celé 1. čtvrtletí 2015, jakmile budou pojišťovnami uhrazeny.

Porovnání předběžných měsíčních úhrad 2015/2014 - akutní péče

Porovnání měsíčních úhrad 2015/2014 - následná péče

 

 

9.4.2015

Tisková zpráva

Tvrdá čísla nepotvrzují zprávy některých médií,
že LDN zažívají nápor pacientů z důvodu zrušení regulačních poplatků

Tvrdí to Akutálně.cz a EuroZprávy.cz. Podle aktualizovaných údajů z 57 zařízení následné a dlouhodobé péče AČMN v lednu 2015 se počet vykázaných a pojišťovnami zaplacených ošetřovacích dnů oproti měsíčnímu průměru roku 2014 zatím dokonce snížil na 99,77 %.

Skutečnosti rovněž neodpovídá tvrzení přisuzované AČMN, že třetina lidí v nemocnicích je právě proto, že se pro ně nenašla vhodná sociální péče.

Uváděná třetina se týká lidí na pomezí zdravotní a sociální péče, na které by se vztahovalo nové možné zdravotně sociální pojištění (viz Aktuálně.cz 1. 4. 2015 – LDN jsou přeplněné. Nemocnice navrhují nové pojištění).

 

 

7.4.2015

Tisková zpráva
Útoky představitele Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR proti nemocnicím jsou lživé, hloupé a účelové

Předseda představenstva této asociace Karel Havlíček v pořadu ČT24 Hyde Park 2.4.2015 obvinil nemocnice z úniků 30 mld. Kč ročně ve smyslu předražených zakázek nemocnic, které si dělají ze zdravotních pojišťoven někdy trhací kalendář.

Těžko si představit, že nemocnice, které od zdravotních pojišťoven dostávají cca 120 mld. Kč ročně, z toho cca 65 mld. Kč vydají na mzdy nikterak vysoké, by mohly fungovat při 30 mld. Kč úniků, tj. více než polovině ze zbývajících 55 mld. Kč.   

Těžko si představit, že by si nemocnice mohly dělat trhací kalendář ze zdravotních pojišťoven, které patří k největším a nejmocnějším finančním institucím v ČR.

Podporu útoků některých politiků proti nemocnicím ze strany pana předsedy lze těžko pochopit jinak, než jako snahu získat si jejich přízeň pro řešení výše daní a dalších odvodů. Jinak, než jako nekalou konkurenci „kolegů“ z jiné asociace. 

 

 

2.4.2015

Informace o přeplnění LDN v důsledku zrušení hospitalizačních poplatků nejsou pravdivé

Například V. Rodriguez v článku „Eldéenky“ jsou přeplněné. Nemocnice navrhují nové pojištění (Aktuálně.cz 1.4.2015) tvrdí, že v důsledku zrušení stokorunového poplatku za hospitalizaci třetinu lůžek znovu obsadili lidé, pro které není místo v domově seniorů.

Jeden z možných námětů, jak řešit dlouhodobé podfinancování následné a dlouhodobé péče a nedostatek jejích kapacit, je zasazen do zcela nepravdivých souvislostí. LDN nejsou vůbec "opět" přeplněné. A už vůbec ne kvůli zrušení 100 Kč poplatku za hospitalizaci. Kapacita většiny LDN byla naplněna už před zrušením poplatků a je tomu tak i po jejich zrušení.

Podle zcela čerstvých údajů ze 48 zařízení následné péče průměrný počet ošetřovacích dnů zaplacených zdravotními pojišťovnami v lednu 2015 oproti měsíčnímu průměru roku 2014 dokonce poklesl na 99,09 % !!!

Podle předchozího průzkumu ve 43 zařízeních následné péče počet pouze vykázaných ošetřovacích dnů vzrostl v lednu 2015 oproti lednu 2014 na 101,77 %.

Bude-li v dalších měsících nárůst, tak o jednotlivá procenta. Nikoli o "třetinu". LDN nejsou nafukovací.

Také proto AČMN přemýšlí o různých možnostech řešení.

 

 

16.2.2015

Úhrady podle úhradové vyhlášky pro rok 2015:
většina zařízení následné péče nebudeme mít na zvýšení mezd

Z 43 zařízení nedosáhne 105 % nárůstu úhrad potřebného ke zvýšení platů / mezd 27 zařízení. Z toho 19 zařízení nedosáhne ani úhrad ledna 2014.

Skutečné úhrady budou vyčísleny po jejich zaplacení zdravotními pojišťovnami v březnu 2015.

Předpokládané úhrady následné péče leden 2015

  

 

28.1.2015

Následná péče na zvýšení mezd a platů
rozhodně nemá

Úhradová vyhláška dokonce vede
k nepatrnému snížení reálných úhrad proti roku 2014

Vývoj nominálních a reálných úhrad v násl. péči 2009-2015

 

 

21.1.2015

Krizový štáb nemocnic, pacientů a odborů

Krizový štáb nemocnic, pacientů a odborů
jednal s předsedou vlády

(tiskové sdělení)

Předseda Vlády ČR B. Sobotka přijal zástupce krizového štábu na jeho žádost. Krizový štáb považoval za nutné předsedu vlády informovat, že u značné části nemocnic, včetně těch, na které se vztahuje nařízení vlády o zvýšení tarifních platů o 5 %, vzniká problém realizace vládou přislíbeného zvýšení platů a mezd.

Podle krizového štábu je příčinou konečná podoba úhradové vyhlášky, která negarantuje dříve dohodnutou minimální úhradu 103 % roku 2014, nezbytnou pro zvýšení mezd ve všech nemocnicích, a úhrady následné a dlouhodobé péče zvyšuje jen minimálně.

Předsedovi vlády byly předány výsledky ankety z 81 nemocnic Asociace českých a moravských nemocnic, charakterizující stav zvyšování platů a mezd v návaznosti na očekávané zvýšení úhrad. Rozsah a vážnost problémů na jednání potvrdil i Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR.

Na jednání, kterého se účastnil rovněž ministr zdravotnictví S. Němeček, byl přijat závěr sledovat vývoj skutečných úhrad od zdravotních pojišťoven nemocnicím, a pokud se potvrdí více případů nedostačujících úhrad, vrátit se k problému a řešit jej. Mimo to předseda vlády požádal ministra zdravotnictví o písemné vyjádření ke zvýšení úhrad následné a dlouhodobé péče, kritizovaného jako zcela nedostatečné.

V Praze dne 21. 1. 2015

Mluvčí krizového štábu:
MUDr. Ing. Petr Fiala, místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic


Výsledky ankety

 

 

 

21.1.2015
Stanovisko k úhradové vyhlášce pro rok 2015
a k možnostem zvýšení mezd v nemocnicích

Asociace českých a moravských nemocnic přivítala rozhodnutí vlády o zvýšení platů ve zdravotnictví o 5 %, vědoma si skutečnosti, že po částečné stabilizaci hospodaření nemocnic je jejich personální nestabilita největším problémem.

Celý text stanoviska AČMN

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

26.9.2013

Platná úhradová vyhláška nutí nemocnice
ke snižování personálu na minimum

„Myslím si, že okresní nemocnice se dostaly do vážných problémů a řešit to mohou jen tak, že okrouhají péči. S lehkou parafrází jsem u příležitosti svého odvolání řekl Bůh ochraňuj děti v českých nemocnicích. A pokud se brzy něco nezmění, bude ještě hůř.“

Celý rozhovor - www.tribune.cz

 

 

26.9.2013

Návrh novely úhradové vyhlášky
na rok 2013

Návrh novely úhradové vyhlášky byl ministrovi M. Holcátovi krizovým štábem zaslán včera, před dnešním jednáním ministra s asociacemi nemocnic a zdravotními pojišťovnami o vyhlášce na rok 2014.

Zaslaný návrh novely podpořily Asociace českých a moravských nemocnic, Asociace krajských nemocnic, Sdružení soukromých nemocnic ČR a pro následnou péči i Asociace nemocnic ČR. Vyjádření AN ČR za akutní péči je očekáváno.

Návrh novely

 

 

26.9.2013

Krizový štáb nemocnic, pacientů a odborů

Tiskové sdělení k nutnosti novelizace úhradové vyhlášky na rok 2013


Tiskové sdělení

 

eňském kraji roste ztráta
do stamilionů
Článek - www.tribune.cz

 

 

20.9.2013

Kraj Vysočina si musí půjčit, aby alespoň částečně sanoval dopady úhradové vyhlášky
na své nemocnice

Debata o zadlužených špitálech - www.tribune.cz

 

 

20.9.2013
I části nemocnic, kde se především rozhoduje
o lidských životech, jsou podfinancované

Oddělení ARO jsou v ČR podfinancována. Shodli se na tom účastníci 20. kongresu České společnosti anestezilogie, resuscitace a intenzivní medicíny v Brně.
Situace je natolik špatná, že řešení bude nezbytné přijmout do konce roku.

ARO jsou v ČR podfinancována - www.tribune.cz

 

 

19.9.2013

Zůstatky na účtech zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven - přes 14 mld. Kč
Svaz zdravotních pojišťoven odmítá zvýšit úhrady nemocnicím

Prohláš tiskové konferenci: „Strašení je součástí předvolební strategie ČSSD.“ Zamlčel však, jaký odpor proti jeho úhradové vyhlášce se zdvihl již v závěru roku 2012 ze všech skupin poskytovatelů zdravotní péče.

AČMN

AČMN
Belocerkevská 18
100 00 Praha 10
tel./fax.:
272 731 742
mail: acmn@acmn.cz

Mapa

Návštěvnost stránek

365256