To alespoň tvrdí předsedkyně OSZSP Bc. D. Žitníková na webových stránkách odborového svazu pod titulkem „Prosadili jsme změnu úhradové vyhlášky. Tak úspěšné kolektivní vyjednávání!“. 

Prý k tomu stačí navýšení v úhradové vyhlášce, které má umožnit zvýšení platů o 1 500 Kč ve všech segmentech. Podle AČMN 1 500 Kč představuje nárůst nákladů včetně odvodů o 2 010 Kč, což představuje 3 – 4 % nárůst. Při 2,8 % inflaci očekávané pro rok 2020 jde o nárůst nákladů 5,8 – 6,8 %. Přitom nárůst úhrad i podle změněné úhradové vyhlášky je pro lůžkovou péči v průměru 6,5 %, pro ambulantní péči 3,1 %.

Z toho plyne, že nárůst úhrad ztěží pokryje nárůst nákladů ve mzdách a inflaci. Nemocnicím, které zvýší platy o 1 500 Kč, už nezbyde na rozhodování, zda zrekonstruují kuchyň nebo koupí další přístroj, jak tvrdí předsedkyně Žitníková.

Není tedy důvod jásat nad změnou úhradové vyhlášky ani nad prostorem pro „úspěšné kolektivní vyjednávání“.

Ostatně rozdíl v hodnocení úhradové vyhlášky mezi OSZSP a AČMN je zřejmý již z níže publikovaného usnesení Shromáždění delegátů AČMN.

"Prosadili jsme změnu úhradové vyhlášky. Tak úspěšné kolektivní vyjednávání!" 

Rada AČMN k návrhu úhradové vyhlášky

Rada AČMN na svém zasedání 15. 10. 2019 shrnula své požadavky na úhradovou vyhlášku pro rok 2020:

• Veškeré finanční prostředky z veřejného zdravotního pojištění určené pro úhradu zdravotních služeb v roce 2020 musí být rozděleny prostřednictvím úhradové vyhlášky pro rok 2020 (včetně 6 mld. Kč navíc, dohodnutých mezi předsedou vlády a zdravotními pojišťovnami).

  Při rozdělení uvedených 6 mld. Kč navíc je u nemocnic nutné využít sbližování základních sazeb a tím posílit úhrady regionálních nemocnic.

• Pokud vláda vydá nařízení vlády zvyšující platy o 1 500 Kč, je nezbytné toto promítnout do úhradové vyhlášky (pro zaměstnavatele zvýšení o 1 500 Kč znamená zvýšení osobních nákladů včetně odvodů na 2 100 Kč a představuje nutnost navýšit úhrady jen z tohoto titulu o 4 % nad navýšení v původním návrhu vyhlášky pro nemocniční péči).

  V případě následné a dlouhodobé péče je nutné vzhledem k jejímu dosavadnímu podfinancování tuto péči bonifikovat dalším 5,5 % zvýšením úhrad.

• Referenční objem péče pro získání plné (nekrácené) úhrady u případového paušálu a ambulantní péče je nutné stanovit jako produkční minimum, tedy minimální objem péče, který v referenčním roce postačoval pro plnou výši úhrady.

    

   

  Uvedené stanovisko Rady neznamená, že by AČMN ustupovala od požadavku již z dohodovacího řízení zvýšit úhrady akutní péče o 12 % a následné péče o 1 000 Kč za ošetřovací den. Bez bodů uvedených v usnesení by však nemohla považovat úhradovou vyhlášku za spravedlivou, akceptovatelnou a protikorupční. 

Zveřejňujeme podkladový materiál AČMN, který předseda vlády obdržel dnes od Krizového štábu. Spolu s dalšími materiály Krizového štábu se značně odlišují od čísel předaných premiérovi ministrem. To vzbudilo premiérovu pozornost. Stejně jako skutečnost, že zástupce AČMN zpochybnil tvrzení ministra, že Rada poskytovatelů podporuje návrh úhradové vyhlášky v dosavadní podobě. Krátce po jednání s premiérem obdržela AČMN pozvání na setkání premiéra s Radou poskytovatelů za účasti ministra a odborů.

Materiál AČMN

Ministerstvo zdravotnictví v zaslaném materiálu navrhuje největší změnu vztahu poskytovatelů a zdravotních pojišťoven od přijetí zákona v roce 1997. Přitom tomuto návrhu nepředcházelo zhodnocení zkušeností s dosavadním zněním zákona, shoda nad důvody, proč je nutno zákon změnit, ani diskuse, jakými směry se ubírat.

Celý text stanoviska AČMN k návrhu novely zákona č 48/1997

Návrh MZ na novelizaci zákona č. 48/1997

Návrh vyhlášky o jednacím řádu dohodovacího řízení

Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) dlouhodobě upozorňuje na problémy s financováním zdravotní péče. Dlouhodobým cílem asociace je, aby její členové poskytovali pacientům zdravotní péči na odpovídající úrovni a aby rozhodně nebyla omezena dostupnost zdravotní péče pro všechny občany. Toto jim garantuje i Ústava České republiky.

K aktuální situaci ve zdravotnictví AČMN uvádí, že nesouhlasila s navýšením úhrad meziročně pouze o 5% v akutní péči a s omezením úhrad následné péče u některých ošetřovacích dnů i proti návrhům zdravotních pojišťoven v dohodovacím řízení.

Chceme zdůraznit, že sazby úhrad malých nemocnic jsou stále výrazně nižší a podhodnocené, a to i s ohledem na rozdíly mezi VZP a svazovými ZP. AČMN v dohodovacím řízení vždy a všude jasně deklarovala navýšení v akutní péči o 12% meziročně, tedy nárůst o 17% vůči roku 2018 a v následné péči o 1000 Kč na 1 ošetřovací den jako rozdíl mezi reálnými náklady a úhradami ZP v souladu s provedenými analýzami.

Rovněž jsme žádali a stále žádáme narovnání úhrad mezi fakultními a regionálními nemocnicemi za stejnou práci. Dalším požadavkem ze strany AČMN je trvalý růst prostředků pro zdravotnictví tak, aby došlo ke zvýšení podílu na HDP ze stávajících 7% na minimálně 9%, což je průměr OECD.

Za stávající situace je bohužel kvalita a dostupnost zdravotní péče v ČR ohrožena. Úhradová vyhláška, kterou se chystá ministerstvo zdravotnictví vydat, rozhodně nezajistí pokrytí skutečně vynaložených nákladů na zdravotní péči v jednotlivých regionech a ty budou tak vystaveny nemalým problémům.  Odpovědnost za ně ponese Ministerstvo zdravotnictví ČR.

AČMN vnímá současnou situaci jako velmi kritickou a žádá proto ministerstvo zdravotnictví a také premiéra republiky, aby začali okamžitě jednat se všemi dotčenými subjekty.  

Tisková zpráva

Společné prohlášení

Dopis předsedovi vlády

Výstupy z tiskové konference

Proč se nemocnice a poskytovatelé domácí péče nedohodly se zdravotními pojišťovnami?
Jak tito poskytovatelé a odboráři vidí zajištění nemocniční a domácí péče v příštím roce?
Hrozí pacientům zhoršení její kvality a dostupnosti?

Tiskové prohlášení AČMN

Tisková zpráva OSZSP ČR a LOK-SČL

Tisková zpráva Charita ČR

Společný závěr

Akutní péče

Protokol 6.6.2019
Návrh AN ČR - příloha č. 1 protokolu
Společný návrh VZP ČR a SZP ČR - příloha č. 2 protokolu

Následná péče

Protokol 6.6.2019
Společný návrh VZP ČR a SZP ČR - příloha č. 1 protokolu
Návrh AN ČR - příloha č. 2 protokolu

Akutní péče

Protokol

Společný návrh VZP ČR a SZP ČR - příloha č. 1 protokolu

Návrh AN ČR - příloha č. 2 protokolu

Návrh AČMN - příloha č. 3 protokolu

Následná péče

Protokol

Společný návrh VZP ČR a SZP ČR - příloha č. 1 protokolu

Společný návrh AN ČR, SSN ČR a AKN - příloha č. 2 protokolu

Návrh AČMN - příloha č. 3 protokolu

Účastníci konference následné a dlouhodobé péče přijali výzvu předsedovi vlády a ministrovi zdravotnictví obsahující žádost o neprodlené řešení hlubokého podfinancování následné a dlouhodobé péče (viz informace 3.4.2019). Následně se AČMN obrátila na ministra zdravotnictví s žádostí o jednání v této věci.

Odpověď ministra přikládáme.

Odpověď ministra zdravotnictví

Návrh AČMN - následná péče

Návrh zdravotních pojišťoven 17.5.2019 - akutní péče

Návrh zdravotních pojišťoven 17.5.2019 - následná péče

Akutní péče

Návrh zápisu
Návrh zdravotních pojišťoven
Společný návrh AČMN, SSN ČR a AKN
Návrh AN ČR

Následná péče

Návrh zápisu
Návrh zdravotních pojišťoven
Společný návrh AČMN, SSN ČR a AKN

3. 4. 2019 se konala Konference následné a dlouhodobé péče, společně pořádaná AČMN a AN ČR za účasti více než 100 ředitelů, primářů a vedoucích lékařů zařízení následné a dlouhodobé péče z celé ČR. Seznámili se s výsledky nákladové analýzy provedené v 61 zařízeních s téměř 9 000 lůžky.

Analýza ukázala, že skutečné náklady na poskytovanou péči jsou až o 1 000 Kč na ošetřovací den vyšší než úhrady od zdravotních pojišťoven. Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva, změně struktury nemocnosti nejstarších věkových skupin se náklady dále prudce zvyšují.

Proto se účastníci konference obrátili na ústavní činitele a odpovědné orgány s požadavkem na zastavení alarmujícího vývoje. Již v dohodovacím řízení o úhradách v roce 2020 budou požadovat zvýšení úhrad na ošetřovací den ze stávajících 1 500 Kč na 2 500 Kč. K získání potřebných zdrojů cca 6 – 7 mld. Kč navrhují využít současného zůstatku na účtech zdravotních pojišťoven ve výši 50 mld. Kč.

Výzva účastníků Konference následné péče

Nákladová analýza

Makroekonomické souvislosti 

Všechny asociace a sdružení nemocnic se shodly na zásadním nesouhlasu s prodejem léků na lékařský předpis prostřednictví zásilkových služeb. Vedly je k tomu nejen obavy z ekonomických dopadů přesunu podstatné části výdeje léků z nemocničních lékáren na nové internetové korporace spojené s přepravními a zásilkovými společnostmi.

Prakticky by mohlo dojít k vyřazení lékáren a s nimi spojených odborných služeb pacientům, které považují za nenahraditelné.

Byl by znehodnocen v EU i u nás právě zavedený nákladný systém ověřování pravosti léčiv vložením mezi lékárníka a pacienta mezičlánku, na kterém by nebylo možné vyžadovat odbornou způsobilost.

Proto se asociace nemocnic obrátily společným dopisem na ministra zdravotnictví.

Společný dopis ministrovi zdravotnictví

Vyjádření nemocničních lékárníků

Výzva České lékárnické komory

Stanovisko AČMN k analýze VŠE o zdravotních pojišťovnách
z 16. 10. 2018 (tiskové sdělení)

AČMN má zásadní výhrady k závěrům analýzy VŠE ke zdravotnímu pojištění z 16. 10. 2018, jak byly prezentovány v některých médiích. Domníváme se, že jsou zavádějící, vytržené z kontextu a v rozporu s realitou. V systému zdravotního pojištění nebylo nikdy více peněz, než je v současnosti.

Náš systém zdravotního pojištění není budován na principu komerčního pojištění a nehrozí mu krize přímo spojené s vývojem na trhu. Veřejné zdravotní pojištění připomíná daňové systémy, kam každý měsíc pravidelně přitékají všechny odvody a platby za státní pojištěnce, které jsou až poté pojišťovnami směřovány do zdravotnických zařízení. Letošní nadvýběr do 9/2018 činí 21,3 mld. Kč, což je o 10,28 % více než v loňském roce a do konce roku stoupne odhadem na 25 mld. Kč.

V každém systému je dobré mít nějaké rezervy. Pokud je systém destabilizován, pak je rozumné je použít. Ať na stabilizaci sester a lékařů v nemocnicích, na systém jejich vzdělávání, nebo na dlouhodobě podfinancované obory, jako je například následná péče. Už pouhých 3 – 5 mld. Kč z těchto rezerv by dovolilo navýšit našim sestřičkám a lékařům v následné péči platy o 10 %, jak bylo přislíbeno vládou a zlepšit situaci pacientů.  

Chápeme, že přebytky ve zdravotním pojištění do dobrého světla staví zdravotní pojišťovny i vládu optickým zlepšením každoročního deficitu veřejných financí. Stejnou optikou je však třeba se dívat na nemocnice, kde stav personálu systémově ohrožuje jejich fungování.

Na nikoli černobílé diskusi o systému veřejného zdravotního pojištění je AČMN připravena se podílet.

Návrh zdravotních pojišťoven

Připomínky asociací nemocnic

Návrh asociací nemocnic

• Úhrady akutní lůžkové a ambulantní péče i následné lůžkové a ambulantní péče poskytované v zařízeních následné péče se v roce 2019 zvýší nejméně o 5 % oproti úhradám podle úhradové vyhlášky pro rok 2018.

• Podmínkou výše uvedené úhrady bude výkonnost zdravotnických zařízení nejméně 97 % výkonnosti v roce 2017. Bude uplatněna funkce ARCTG stejně jako v roce 2018. 

• Minimální základní sazba pro ostatní nemocnice se zvýší z 25.000 Kč na 27.000 Kč.   

• Příplatky nelékařských pracovníků nemocnic (SZP) za nepřetržitý provoz se zvýší z 2 000 Kč na 7 000 Kč měsíčně a nově budou i pro sanitáře a ošetřovatelky ve výši 2 000 Kč měsíčně. Tyto prostředky budou do nemocnic adresovány přes OD roku 2017, stejným mechanismem jako v UV 2018, tedy částka pokryje příplatek i odvody. Toto se týká akutní i následné péče.

• Úhrady roku 2019 nebudou podrobeny žádným dalším regulacím, které neobsahuje vyhláška pro rok 2018.

• Dohoda v dohodovacím řízení bude obsahovat výslovnou podmínku platnosti pouze, nebudou-li pro úhradové období roku 2019 právním předpisem zvýšeny platové tabulky zdravotnických pracovníků. 

• Konkrétní text úhradové vyhlášky bude dohodnut za účasti a souhlasu zástupců AČMN tak, aby výše uvedené dohodnuté parametry byly správně implementovány.   

Z výroků příslušných představitelů vlády je zřejmé, že i pro rok 2019 dojde k rozhodnutí o zvýšení platů v nemocnicích. Zatím však není jasné, zda to bude znovu o 10 % nebo o jiné procento, a zda se to bude týkat všech zaměstnanců nemocnic nebo jen některých kategorií zaměstnanců.

Za situace, kdy nejsou jasné mzdové nároky na nemocnice ani vyplývající nutnost zvýšení jejich úhrad od zdravotních pojišťoven a není akceptována nová predikce příjmů zdravotního pojištění, je zřejmé, že v probíhajícím dohodovacím řízení o úhradách na rok 2019 nelze jednat o konkrétní výši úhrad.

Protože se chceme v dohodovacím řízení dohodnout, Rada AČMN rozhodla o přerušení tohoto dohodovacího řízení pro segmenty akutní lůžkové péče a následné lůžkové péče do doby, než bude rozhodnuto o nových předpokladech příjmů a výdajů a bude jasné, jaké úhrady navíc nemocnice musí požadovat a než zdravotní pojišťovny s potřebným navýšením budou souhlasit.

Výše uvedené bylo sděleno zdravotním pojišťovnám 22.5.2018.  

4. 4. 2018 proběhlo prvé kolo dohodovacího řízení o úhradách na rok 2019. Návrhy AČMN a ANČR byly v předstihu zaslány zdravotním pojišťovnám. Zdravotní pojišťovny svůj návrh zaslaly až večer před jednáním po připomenutí na Radě poskytovatelů 3. 4. 2018. Protože návrh pojišťoven byl v podstatě bez čísel, nebylo o čem diskutovat . Dohodnuta byla pracovní schůzka v užším kruhu 25. 4. 2018.

Návrh zdravotních pojišťoven - akutní péče

Návrh zdravotních pojišťoven - následná péče

Návrh AČMN - akutní péče

Návrh AČMN - následná péče

Návrh ANČR - akutní péče

Návrh ANČR - následná péče

Asociace nemocnic se důrazně ohrazuje proti tvrzení Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR v tiskové zprávě po jednání s ministrem zdravotnictví dne 8. 1. 2018. Odborový svaz v ní oceňuje, že Ministerstvo zdravotnictví úhradovou vyhláškou vytvořilo předpoklady pro zvýšení platů a mezd v nemocnicích o 10 %. Podle odborového svazu však toto zvýšení mají jisté pouze zaměstnanci příspěvkových organizací. V obchodních společnostech mnoha krajů mají dostat méně nebo vůbec nic. Přesto, že úhradová vyhláška peníze na zvýšení mezd údajně obsahuje. Podle odborů však budou využity na něco jiného.

Ze strany odborů jde o dezinformaci ministra i veřejnosti. Odborový svaz byl průběžně informován o problémech s úhradovou vyhláškou. Již 29. 11. 2017 byl ze strany AČMN písemně informován, že podle modelací úhrad dle úhradové vyhlášky bude v roce 2018 deficit mzdových prostředků na platy v nemocnicích AČMN více než půl miliardy Kč. Modelace úhrad členy AČMN nyní ukazují, že celkový deficit bude ještě vyšší.

V uplynulých letech z důvodu vážné personální krize všechny asociace nemocnic podpořily snahu zdravotnických odborů o pravidelné zvyšování platů a mezd v nemocnicích. Naopak zdravotnické odbory podpořily, aby úhradová vyhláška k tomu poskytla nemocnicím dostatečné finanční prostředky.

Vytváření iluze o dostatku zdrojů na platy může jen poškodit nemocnice a především jejich zaměstnance. 

Vojtěch na dotaz ČTK sdělil, že nechce nemocnice rušit
ani destabilizovat, jen je přizpůsobit potřebám pacientů.

Zdravotnický deník 5.12.2017

Výroky možného kandidáta na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha o transformaci menších nemocnic na polikliniky a ambulance pokládá za nepromyšlené a netaktické. Doufá, že nepovedou ke znejistění obyvatel řady regionů, pacientů i personálu menších nemocnic a k destabilizaci těchto nemocnic.  

Návrh kolektivní smlouvy

Odpověď AČMN

ANO

ODS

SPD

Česká pirátská strana

ČSSD

KSČM

KDU-ČSL

STAN

TOP 09

Nerušte nemocnice. Přibude pětina pacientů

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Doc.  L. Dušek varuje: Nerušte nemocnice. Přibude pětina pacientů

Text článku - www.denik.cz

Dohodovací řízení o úhradách na rok 2018
bez dohody

Dohodovací řízení po druhém kole jednání dne 25.5.2017 skončilo nedohodou. Návrhy zdravotních pojišťoven a požadavky nemocnic se diametrálně lišily. Pojišťovny ignorují personální krizi v nemocnicích a ve svých návrzích naprosto nepočítají s růstem nákladů v důsledku nezbytného zvyšování platů a mezd. I při růstu výběru pojistného díky hospodářské konjunktuře nemajícím v minulosti obdoby Svaz zdravotních pojišťoven dokonce navrhl nulový nárůst úhrad následné péče!

Protokol z jednání a jednotlivé návrhy jsou v rubrice „Dohodovací řízení pro rok 2018“

Pracovní tým pro zdravotnictví Rady hospodářské a sociální dohody dnes za účasti ministra zdravotnictví M. Ludvíka projednal návrh zákona o univerzitních nemocnicích. Na mimořádném jednání, vyvolaném sociálními partnery pouze k tomuto bodu, jednotně návrh odmítli jak strana zaměstnavatelů, tak strana zaměstnanců. Zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců doporučili otázku přijetí takového zákona projednat na plenárním zasedání RHSD.

Dopis AČMN poslancům k novele zákona o vzdělávání lékařů zamítnuté senátem

Rada Asociace českých a moravských nemocnic na svém jednání 10. 10. 2016 na základě projednání s členskou základnou je nucena konstatovat, že Ministerstvo zdravotnictví v návrhu vyhlášky nevytvořilo podmínky pro Vládou ČR schválené 10% navýšení platů a mezd:

·         Úhradová vyhláška v navrhované podobě nadále prohlubuje velké rozdíly v úhradách nemocnicím za stejnou zdravotní péči.

·         Velká část regionálních nemocnic v úhradách roku 2017 nezíská slibované zdroje, které by postačovaly na 10 % zvýšení platů a mezd. Nemocnice tak již 3 roky za sebou neobdrží zdroje na udržení a zlepšení péče o pacienty.

·         Pouze fakultním a některým velkým krajským nemocnicím úhradová vyhláška v navrhovaném znění může přinést zdroje jak pro zvýšení platů a mezd, tak i prostředky pro provoz a jeho náklady.

·         Nejvíce ohrožena zůstane následná a dlouhodobá péče, kde je nejvyšší podíl osobních nákladů, a která i bez toho je dlouhodobě podfinancována.

·         Úhradová vyhláška v navrhované podobě neumožňuje řešit pokračující personální krizi v nemocnicích.

Krizový štáb nemocnic, pacientů a odborů

Je nutné zastavit rozpad
českých nemocnic

Krizový štáb nemocnic, pacientů a odborů znovu upozorňuje, že personální krize v nemocnicích vrcholí. Z důvodu nedostatku personálu nemocnice snižují počty lůžek, zavírají oddělení, hrozí uzavírání některých nemocnic a dominový efekt na celou nemocniční síť s fatálním dopadem na pacienty.

Trváme na tom, že řešení uvedeného krizového stavu je plně v rukou vlády. Krizi není možné řešit bez razantního navýšení platů a mezd a tomu odpovídajícího přesunu finančních zdrojů do nemocnic.

To nelze bez podstatného zvýšení plateb státu za tzv. státní pojištěnce. Krizový štáb požaduje, aby vláda akceptovala závěry jednání tripartity ze dne 14. prosince 2015, kdy se všichni sociální partneři shodli, že je nutné „navyšování plateb pojištění za státní pojištěnce tak, aby došlo k postupnému sjednocení sazby u těchto pojištěnců se sazbou pojištěnců bez zdanitelného příjmu“.

Pro rok 2017 považujeme za nepodkročitelné, aby vláda svým rozhodnutím zvýšila objem financí do zdravotnictví prostřednictvím zvýšení plateb za státní pojištěnce o 10 mld. Trváme na tom, že s nižšími finančními prostředky nelze kritickou situaci zvládnout.

Krizový štáb velmi důrazně varuje Vládu ČR. Zvýšení objemu financí ze státního rozpočtu do zdravotního pojištění o méně než 10 mld. povede k dalším odchodům zdravotníků a následně k rozpadu nemocniční sítě, potažmo celého systému poskytování zdravotních služeb.

Jsme si jisti, že široká veřejnost, lékaři, sestry a další zaměstnanci nemocnic stejně jako pacienti nebudou obdobně jako v minulých letech nečinně přihlížet uzavírání nemocnic. Očekávaným a zčásti již ohlášeným protestům může předejít jen zásadní a rozhodné opatření vlády.

Shromáždění zástupců nemocnic AČMN
Předsedou AČMN opět zvolen MUDr. Eduard Sohlich, MBA

Shromáždění nemocnic AČMN proběhlo včera v Praze. Hlavním bodem jednání byla personální a finanční krize nemocnic a možnosti jejího řešení. Jednání se zúčastnil 1. místopředseda vlády A. Babiš a řada dalších hostů.

Na shromáždění byly zvoleny nové orgány AČMN. Předsedou AČMN se opět stal MUDr. E. Sohlich.

Usnesení shromáždění delegátů AČMN 

Personální krize v nemocnicích zablokovala dohodovací řízení
o úhradách nemocnicím v roce 2017

Neustále se zhoršující personální situace v nemocnicích vedla k tomu, že všechny asociace nemocnic, odborové organizace, pacientské organizace, Česká lékařská komora a ministr zdravotnictví se postupně shodli, že k řešení jsou nutné zásadní kroky. V prvé řadě razantní a skokové zvýšení mezd a platů, a to nejméně o 10 % po několik let.

Zdravotní pojišťovny však na dnešní dohodovací řízení předložily návrhy na nepatrné až nulové zvýšení úhrad v roce 2017, kdežto poskytovatelé požadují navýšení umožňující skokové zvýšení mezd a platů. O tak rozdílných návrzích se nemohlo vážně diskutovat ani o nich hlasovat. Proto bylo dohodnuto další jednání na 26. 5. 2016.

Na jednání od zástupců všech skupin nemocnic zazněla kritika, že za zvýšení příjmů zdravotních pojišťoven za tzv. státní pojištěnce bojují nemocnice a další, kdežto samy zdravotní pojišťovny mlčí.

AČMN soudí, že zdravotní pojišťovny buď nedoceňují, co se v nemocniční péči děje, nebo nejsou připraveny na udržení úrovně péče v nemocnicích vydat téměř nic navíc. Navzdory tomu, že jejich příjmy jen za první tři měsíce letošního roku vzrostly o 3,3 mld., tj. více než o miliardu každý měsíc, což by bohatě stačilo na zvýšení úhrad.

Návrhy předložené dohodovacímu řízení:

Návrh VZP ČR pro akutní lůžkovou péči

Návrh VZP ČR pro následnou lůžkovou péči

Návrh SZP ČR pro akutní lůžkovou péči

Návrh SZP ČR pro následnou lůžkovou péči

Návrh AČMN pro akutní lůžkovou péči

Návrh AČMN pro následnou lůžkovou péči

Návrh AN ČR pro akutní lůžkovou péči

Návrh AN ČR pro následnou lůžkovou péči

Předáním údajů o personálním vybavení nemocnic České lékařské komoře by nemocnice porušovaly zákony

Prezident ČLK na dnešní tiskové konferenci obvinil právní kancelář Asociace českých a moravských nemocnic, že se pokouší utajovat údaje o skutečném stavu personálního zajištění zdravotních služeb v nemocnicích, když nedoporučila vyhovět žádosti komory o předání podrobných konkrétních údajů o obsazení jednotlivých oddělení, lůžkových částí i ambulancí, o výši úvazků a dosaženém vzdělání jednotlivých lékařů.

AČMN už druhý rok důrazně upozorňuje na problém personálního zajištění nemocnic, s nímž v posledních týdnech vystoupila i ČLK. AČMN upozorňuje nejen na problém lékařů, ale i v mnoha nemocnicích ještě závažnější problém zdravotních sester. O problému opakovaně jednala nejen s ministrem zdravotnictví, ale i s předsedou a místopředsedy vlády.

Česká lékařská komora je podle platné právní úpravy oprávněna shromažďovat osobní údaje o svých členech. Nikoli údaje o nemocnicích a jejich zaměstnancích. Předáním požadovaných informací České lékařské komoře by nemocnice poskytovaly závažné informace neoprávněné osobě a porušovaly tak zákony včetně zákona o ochraně osobních údajů.

Informace členům AČMN

Výzva Vládě ČR:
Zastavte rozpad nemocniční péče !

Personální devastace nemocnic, na kterou nemocnice opakovaně upozorňují ministra zdravotnictví, předsedu vlády i celou vládní koalici, již dosáhla takového stupně, že vyžaduje zásadní řešení.

Jen okamžité kroky ústavních orgánů, ukazující rozhodnou vůli státu situaci řešit, mohou zlomit rostoucí nedůvěru zdravotníků k perspektivě zdravotnictví a zastavit jejich odchody.

Asociace českých a moravských nemocnic proto podporuje iniciativu vytvořit a přijmout plán Vlády ČR na záchranu českého zdravotnictví, s níž vystoupila ČLK.

Obnovit důvěru zdravotníků podle AČMN předpokládá také připravit tento plán za jejich účasti, v konsensu zdravotnických, odborových a pacientských organizací a projednat a přijmout jej příslušnými ústavními orgány.    

Po změně vzdělávání se počty lékařů
a sester doplní za 15 let

Absolventů medicíny a absolvujících zdravotních sester ubyla za 30 let v Česku více než třetina. I kdyby se jejich vzdělávání změnilo okamžitě a školy jich začaly přijímat víc, potrvá 15 let, než se stavy doplní na úroveň roku 1985, řekl předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich. Zákony o vzdělávání lékařů a sester, které připravilo ministerstvo zdravotnictví, má na programu pondělní tripartita.

Text rozhovoru

Nemocnice již od léta loňského roku upozorňovaly ministra zdravotnictví a poté i předsedu a místopředsedy vlády a předsedy koaličních stran na rostoucí nedostatek sester a lékařů v nemocnicích v celé ČR a jejich příčiny – především nedostatek zdrojů na platy a mzdy a také problémy ve vzdělávání zdravotníků.

Tyto trendy se v závěru roku 2015 ještě prohloubily a není důvod očekávat jejich zlepšení. V letech 2015 a 2016 započaté zvyšování platů zdravotníků o 5 % se ukázalo jako málo stimulující. V mnoha nemocnicích ani na toto zvýšení platů nestačily úhrady od zdravotních pojišťoven. Ve vzdělávání lékařů a sester vzhledem k legislativní přípravě může dojít ke změnám nejdříve v roce 2017.

Asociace českých a moravských nemocnic proto navrhla ministrovi S. Němečkovi a sociálním partnerům razantní změnu přístupu, má-li být změněn trend vedoucí k uzavírání celých oddělení nemocnic a omezování péče v řadě dalších, fakultní nemocnice nevyjímaje.

K tomu, aby byl zvrácen trend směřující k rozpadu nemocniční péče, považuje za nezbytné skokové zvýšení platů a mezd v nemocnicích a to nejméně o 30 %. K zajištění nezbytných prostředků lze toto zvýšení rozložit do 3 let (3 x 10 %), za podmínky, že jako celek bude předem dostatečně garantováno včetně nezbytných finančních zdrojů pro nemocnice.

V této souvislosti AČMN vyjadřuje obavu, zda ministr zdravotnictví S. Němeček docenil vážnost situace. Jak jinak by mohl – podle jeho vystoupení v ČT24 17.1.2016 – strašit ty nemocnice, které nedokázaly zvýšit platy od 1. ledna 2016, ještě snížením i dosavadních zcela nedostačujících úhrad.  

Síť nemocnic je jediným garantem nepřetržité péče a její neřízený rozpad by bezprostředně ohrozil zdraví a životy.