AČMN k Memorandu o vypovídání smluv nemocnicím ze dne 31.10.2011
Zdravotní pojišťovny podepsaly Memorandum, v němž deklarují společný zájem všech pojišťoven v oblasti restrukturalizace a redukce lůžkového fondu poskytovatelů zdravotní péče. Deklarovaly, že jednotlivé navrhované postupy jsou v souladu se strategií Ministerstva zdravotnictví. Za ministerstvo Memorandum podepsal jako signatář (nikoli účastník) náměstek ministra Ing. P. Nosek.
Přijetí Memoranda vyvolává potřebu konstatovat zejména následující:
- Proč je nutné další memorandum, když není shoda na plnění těch dosavadních? Nemá nové memorandum vyvážit to podepsané s lékaři a sestrami? Nebo místo plnění závazku státu zvýšit platy o 10 % hrozit ztrátou místa v důsledku rušení lůžek a nemocnic?
- Ministerstvo zdravotnictví přímo řídí 1/3 lůžek v celé ČR. Potřebuje memoranda k tomu, aby rušilo lůžka ve svých nemocnicích? Nebo je záměrem rušit především nemocnice v regionech?
- Za zajištění zdravotní péče na svém území ze zákona odpovídají kraje. Není postup ministerstva a zdravotních pojišťoven zasahováním do odpovědnosti krajů?
- Podle Ústavy ČR stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem (Čl. 101 odst. 4). Žádný zákon ministerstvu neumožňuje iniciovat a povzbuzovat k hromadnému vypovídání smluv.
- Jsou to zdravotní pojišťovny, které by měly rozhodovat v kterém městě bude či nebude nemocnice? Neměly by o síti nemocnic rozhodovat přinejmenším volení reprezentanti voličů, hlasů zastupitelstev krajů a měst? Vždyť zdravotní pojišťovny nikdo nevolil.
- Dohoda o hromadném vypovídání smluv všem nemocnicím je nebývalý zásah do hospodářské soutěže. Bude ke zvážení, zda se neobrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby posoudil, jestli samo memorandum a postup na jeho základě nepředstavují kartelovou dohodu a takové jednání zakázal.
AČMN přitom neodmítá objektivně nutnou a potřebnou restrukturalizaci nemocniční péče. Je připravena o ní jednat na základě odpovídajících statistických údajů a jejich analýz. Zatím však s AČMN nikdo nejednal a žádné návrhy nepředložil.
AČMN však odmítá polopravdy a nepravdy sdělované veřejnosti. Upozorňuje, že například:
- Rušením lůžek a oddělení nemocnic se neušetří nic. Nemocnice nejsou placeny podle počtu lůžek a oddělení.
- Ani zrušením celých menších nemocnic se neušetří nic. Běžnou péči poskytují menší a střední nemocnice levněji. Jejich péči budou muset velké nemocnice nahradit, samozřejmě s daleko vyšší režií, danou jejich vybavením. Rušení malých nemocnic může péči jen prodražit.
- Není pravda, že u nás je nadbytek lůžek. V zemích s obdobným vývojem a tradicemi zdravotnictví je nemocničních lůžek více. V Rakousku je to 6 lůžek/ tisíc obyvatel. V ČR je to jen 5,5 lůžek/tisíc obyvatel.
- V Rakousku je malých, levných nemocnic do 200 lůžek 167. U nás jen 95. Poskytují 62 % péče. U nás malé nemocnice jen 16 %. Naproti tomu v Rakousku jsou 3 fakultní nemocnice a u nás 11. Potřebujeme rušit nemocnice a péči koncentrovat do těch nejdražších?