V zařízeních AČMN sílí nespokojenost nad postupem při řešení současné krize
Členská zařízení AČMN mají množství kritických připomínek k „Návrhu MZ na řešení krizové situace ve zdravotnictví“, který počítá s prostředky na platy lékařů pouze v akutní péči. Bez předpokládaného zvýšení prostředků zůstává celá následná péče, představující téměř třetinu lůžkového fondu v ČR. Při takovém přístupu se záměr snížit počet lůžek akutní péče o 10 tisíc jeví jako snaha o jejich prosté zrušení, nikoli restrukturalizaci na lůžka následné péče. Poukazováno je na to, že takový postup může vést k tomu, že lékaři následné péče, kteří byli dosud v klidu, se připojí ke svým kolegům z akutních nemocnic.
Členové AČMN jsou nespokojeni se záměrem MZ vydat novelu úhradové vyhlášky na rok 2011 s účinností až od 30. 4. 2011. V takovém případě by platila pouze 8 měsíců a pouhých 8 měsíčních navýšení by do nemocnic na platy přineslo nanejvýš 2/3 ze slíbených 2 mld. Kč. Přitom nic nebrání tomu, aby úhradová vyhláška byla novelizována ještě v únoru 2011.
Kriticky je poukazováno i na to, že do přímého jednání o řešení krize nejsou zapojováni ti, kteří případné výsledky budou realizovat. Ať již jde o samotné nemocnice nebo zdravotní pojišťovny.
Zejména zdravotní pojišťovny, které nesou také svou vlastní odpovědnost za podfinancování především regionálních nemocnic, by se na nápravě dosavadního stavu mohly podílet i jinak, než zahájením kampaně rušení 10 000 lůžek v nemocnicích.
Nemocnice AČMN upozorňují, že bez důkladné analýzy struktury a dostupnosti poskytované nemocniční péče by zamýšlená restrukturalizace mohla proběhnout jako další centralizace nemocniční péče, v neprospěch menších nemocnic, které běžnou nemocniční péči poskytují často levněji a v prostředí k pacientům přívětivějším.